Hlavní obsah

Každé pravidlo má výjimky, zdůvodnil Zeman milost pro Kajínka

Udělení milosti Jiřímu Kajínkovi je podle prezidenta výjimkou potvrzující pravidlo. Zeman to uvedl v reakci na polemiky k dřívějším vyjádřením, že nebude udělovat milosti krom humanitárních případů. Prezident odkázal na právní zásadu, podle níž se má v případě pochybností o vině jednat ve prospěch obviněného.

Foto: Dorian Hanuš, Právo

Jiří Kajínek u Krajského soudu v Plzni při jednání o obnovení procesu v září 2005

Článek

Milostí dal Zeman zatím sedm, žádná z nich se netýkala násilného trestného činu. Před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů.

„Každé pravidlo má své výjimky," poznamenal Zeman. Řekl, že v rámci své kompetence se rozhodl s ohledem na latinský citát „in dubio pro reo” (v pochybnostech ve prospěch obviněného). „Tak si říkám, že považuji za nezbytné tuto milost udělit,” řekl. Milost je podle něj nachystána a podepíše ji po návratu z Číny, odkud přiletí 18. května.

„Mimochodem četl jsem několik hlupáčků, kteří tvrdí, že tím něco překrývám, konkrétně vládní krizi. Já bych chtěl konstatovat, že tento úmysl jsem v zásadě oznámil na setkání s občany v Čáslavi ve Středočeském kraji, a toto setkání se konalo v době, kdy ještě žádná vládní krize nebyla,” dodal prezident.

S udělením milosti souhlasí polovina lidí
S rozhodnutím prezidenta omilostnit Kajínka souhlasí podle průzkumu agentury Median pro Českou televizi 54 procent lidí, proti jich je 36 procent. Dvě pětiny občanů si ale myslí, že prezident se k tomuto kroku odhodlal kvůli tomu, že mu zvýší popularitu. Podle 29 procent lidí chce Zeman odlákat pozornost od svého postoje v současné vládní krizi. Se současným záměrem Zemana dát Kajínkovi milost nesouhlasí podle Medianu, který se dotazoval 700 lidí, zejména vysokoškoláci, lidé z větších měst a ti, kteří se k prezidentovi staví kritičtěji. To, že motivací pro Zemana k udělení milosti Kajínka byla víra v jeho nevinu nebo pocit, že je dlouho ve vězení, uvedlo v průzkumu 34 procent veřejnosti. Respondenti si ale mohli vybírat z více možností, co podle nich motivovalo Zemana k plánovanému omilostnění Kajínka. Dalších 68 procent se tak přiklonilo i k dalším variantám, a to ke snaze zvýšit si popularitu nebo odvést pozornost od vládní krize.

Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Kajínka odsoudil za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil. Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let.

Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Má řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině v kauze dvojnásobné vraždy. Kajínek žádá o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.

Související témata:

Související články

Zeman pustí Kajínka na svobodu

Prezident Miloš Zeman udělí milost na doživotí odsouzenému vězni Jiřímu Kajínkovi (56), který si odpykává nejpřísnější možný trest za dvojnásobnou nájemnou...

Výběr článků

Načítám