Kauza Dozimetr ukázala, jak chybí ochrana oznamovatelů

„Celá tato kauza jen dokresluje, jak whistleblowing v praxi fungovat nemá. Pokud by byla v tomto případě aplikována základní pravidla, pak by s takovým podnětem mělo být zacházeno šetrně a diskrétně. Rozhodně by neměl být dotyčný oznamovatel postihován či dehonestován,“ uvedl advokát Petr Hrnčíř.

Na podezřelé aktivity kolem obviněného bývalého náměstka Petra Hlubučka upozornila hnutí STAN pražská radní Hana Kordová Marvanová (dříve STAN).

„Vedení strany se tím zřejmě relevantně nezabývalo, a navíc informaci údajně předalo panu Hlubučkovi, který pak přes svého advokáta poslal paní Marvanové předžalobní výzvu k omluvě,“ popsal Hrnčíř.

Na někdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) a podnikatele Michala Redla nasměroval policii náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) a podal trestní oznámení. Přesto se nevyhnul kritice opozičních zastupitelů, kteří požadovali jeho rezignaci.

Zákon na ochranu oznamovatelů má podle odborníků jasně řešit, jak postupovat při odhalování podobných nepravostí. Důležité podle nich je, aby pravidla zajistila anonymitu oznamovatele a ten se tak neostýchal na ně upozorňovat.

„Z pohledu firemní kultury a možných reputačních konsekvencí je správné nastavení interních pravidel pro oznámení a jejich řešení důležité pro všechny zúčastněné,“ dodal Hrnčíř.

Poslanci nestihli návrh zákona o ochraně oznamovatelů schválit v potřebné lhůtě do podzimních voleb. Ve Sněmovně ležel od loňského února a prošel pouze prvním čtením. I přesto jsou veřejné subjekty, kam patří DPP, povinné dodržovat závazky vyplývající z evropské směrnice.

„Osoby, kterým směrnice zakládá nějaká práva, se jich tak budou moci vůči státu a dalším subjektům v obdobném postavení domáhat přímo – na základě směrnice,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Směrnice však nijak neupravuje sankce za její porušení, to by řešil až příslušný český zákon.

„Ve vztahu k událostem v pražském dopravním podniku můžeme usuzovat, že v budoucnu by obdobné kauzy mohly být díky novému whistleblowingovému zákonu odhalovány dříve či by v ideálním případě takovému jednání mohlo být zamezeno již v počátku,“ konstatovala advokátka Lenka Sklenářová.

Legislativa by podle odborníků mohla být schválená na konci roku 2022 nebo v průběhu roku 2023. Ministerstvo spravedlnosti zatím proto vydalo alespoň speciální metodiku, která řeší otázky přímého účinku evropské směrnice.

Dotýká se státních orgánů, krajů a obcí s více než 10 tisíci obyvateli a některých vybraných institucí – veřejných vysokých škol, veřejných zdravotních pojišťoven apod. Metodika spočívá v zavedení vnitřního oznamovacího systému, souvisejících interních postupů a určení příslušné osoby, která se hlášením bude zabývat.

„Taková oznámení, i když bez uvedení identity oznamovatele, mohou být a měla by být řešena v maximální míře bez zapojení vedení dané společnosti,“ doplnila Sklenářová.

Zákon se bude týkat také všech společností s více než 50 zaměstnanci, kteří pomocí něj budou mít možnost důvěrně a anonymně nahlásit nekalé a protiprávní jednání. Proces zaručí, že oznamovatel nebude trestně stíhán, zároveň však nastaví podmínky i proti případnému zneužití.

Za porušení zákona by měly hrozit vysoké pokuty.