Kauza Čapí hnízdo: Proč právě Babiš a Mayerová?

Andrej Babiš, podle usnesení dozorového žalobce Jaroslava Šarocha z loňského 30. dubna, v němž zamítl Babišovu stížnost proti zahájení trestního stíhání, „vědomě organizoval, řídil a koordinoval“ postup ostatních obviněných směřující k neoprávněnému získání dotace.

„Z informací a údajů opatřených z banky HSBC, která společnosti (Farma Čapí hnízdo) poskytla úvěry, vyplývá, že společnost byla prezentována jako výlučné vlastnictví obviněného Babiše. Tato banka vykazovala společnost jako společnost jednoznačně patřící do koncernu Agrofert,“ píše se v dokumentu.

Současně v něm stojí, že pokud by nebyl projeven Babišův zájem, banka by úvěry Čapímu hnízdu neposkytla.

Někdejší členka představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo (FČH) Jana Mayerová je obviněná jako spolupachatelka z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, za což jí v případě odsouzení hrozí rovněž až deset let vězení. Pod dokumenty či žádostí o poskytnutí dotace byla ve valné většině případů podepsaná právě Mayerová.

Podle zmíněného usnesení uvedla hrubě zkreslené ekonomické údaje a nepravdivé informace o úvěru, ze kterého bude výstavba multifunkčního areálu Čapí hnízdo financována.

„Uvedli, že projekt počítá s financováním rozhodující části projektu z bankovních úvěrů, přičemž reálně byl projekt z velké části financován ze soukromých nebankovních zdrojů,“ stojí v dokumentu. Podle Šarocha Mayerová lhala i v prohlášení, které přiložila k žádosti o dotaci, když napsala, že Farma Čapí hnízdo je nezávislý malý a střední podnik, aby na dotaci společnost dosáhla.

„Věděla (Mayerová), že skutečným vlastníkem a osobou fakticky ovládající a uplatňující rozhodující vliv na chod společnosti je obviněný Babiš a že tato společnost tedy není způsobilá se o předmětnou dotaci ucházet,“ napsal loni v dubnu Šaroch.

„Věděla (Mayerová), že společnost tvořila jednu hospodářskou entitu se společností Agrofert, a. s., úmyslně tuto podstatnou informaci v žádosti zamlčela, a to v úmyslu podvodně získat dotaci a napomoci realizovat projekt obviněného Babiše,“ doplnil s tím, že Mayerová společně s dalšími původně obviněnými činila všechny kroky na popud Babiše.

Avšak letos v září se právní názor dozorujícího žalobce zásadně změnil. Přestože Šaroch považoval za prokázané, že zejména Babiš a Mayerová jednali „vědomě účelově“, aby Farma Čapí hnízdo získala dotaci, nepodařilo se podle něj nakonec prokázat, že společnost byla propojená s Agrofertem. Proto rozhodl o zastavení stíhání s tím, že se nestal trestný čin.

„Nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost FČH nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace či v následné době do rozhodnutí Výboru regionální rady o poskytnutí dotace, event. do uzavření smlouvy, nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku,“ popsal Šaroch hlavní důvod pro zastavení stíhání.

Ačkoli určité vazby mezi společnostmi připustil, nedalo se prý hovořit o zcela závislém propojení. Na jasné propojení FČH a Agrofertu přitom poukazovaly již zmíněné záznamy banky HSBC. Jenže bankéři prý během výslechu vyloučili pravdivost zmíněných interních dokumentů. Tento poznatek byl podle státního zástupce zásadní při hodnocení Čapího hnízda jako malého a středního podniku.

Došel tedy k závěru, že v době žádosti o dotaci mohla farma na tuto finanční podporu dosáhnout. Díky anonymním akciím dle něj nešlo prokázat, kdo podnik ovládal. „Opatřenými důkazy se nepodařilo vyvrátit tvrzení uvedené v prohlášení, že společnost FČH byla v okamžiku podání žádosti malým a středním podnikem,“ poznamenal žalobce.

Ve prospěch obviněných podle Šarocha hrála také skutečnost, že Čapí hnízdo v inkriminované době v podstatě nevyvíjelo činnost a tím pádem nepůsobilo tedy na tomtéž trhu jako Agrofert.

A nakonec fakt, že v žádosti o dotaci byly zamlčené některé údaje, nešel podle žalobce hodnotit jako podvod. Poukázal přitom na rozhodnutí dotačního úřadu, který na zmíněných údajích netrval a nerozporoval text žádosti.