Článek
Předseda vlády původně hned nadvakrát dostal od úřadu města Černošice, pod který podle bydliště spadá, pokutu 200 tisíc korun. Podle tamních právníků porušuje zákon tím, že jako vrcholový politik zároveň vlastní celostátní média.
Nadřízený úřad ale nejprve rozhodnutí Černošic zrušil a nařídil znovu projednat. Jenže když 5. srpna město podle zjištění Práva rozhodlo o věci prakticky totožně a Babišovi dalo znovu pokutu 200 tisíc korun, tentokrát odvolací orgán řízení rovnou zastavil, a to definitivně.
Babiš se tedy během několika týdnů dočkal skončení obou kauz, které vůči němu úřady vedly. Nejprve 30. srpna Městské státní zastupitelství v Praze pravomocně zastavilo jeho trestní stíhání v případu Čapí hnízdo, nyní krajští úředníci učinili totéž ve věci správního řízení.
Rozhodnutí o zastavení stíhání Babiše nabylo právní moci
„Krajský úřad rozhodl 26. září, tedy ve čtvrtek, a to řízení zastavil, protože se přestupek nestal,“ sdělil včera Právu Knotek. Nebylo prý prokázáno, že by Babiš ovládal mediální společnosti. Premiér totiž v únoru 2017 holding Agrofert, pod něhož tyto firmy spadají, uložil do svěřenského fondu, aby se vypořádal se zákonem o střetu zájmů.
Krajští úředníci tak podle Knotka učinili mimo jiné i proto, že Černošice nerespektovaly dřívější pokyny nadřízeného středočeského úřadu.
„Použili trošku jiné odůvodnění, ale de facto použili stejné rozhodnutí a to odůvodnění jen lehce modifikovali a krajský úřad už teď rozhodl sám. Jedním z těch důvodů je, že Černošice neuposlechly jeho pokyn a jeho právní názor a opakovaly svou rétoriku,“ popsal advokát s tím, že tím druhým důvodem je, jak již bylo řečeno, že nebyl spáchán příslušný přestupek.
Podle Knotka je nutné případné ovládání posuzovat podle zákona o obchodních korporacích a Babiš se podle něj přestupku nedopustil.
„Neovládá společnosti provozující rozhlasové či televizní vysílání či vydávající periodický tisk. Naopak krajský úřad de facto v tom, že převedl akcie společnosti Agrofert do svěřeneckých fondů, vidí, že tím můj klient vyhověl zákonu,“ doplnil
Věc se táhla od loňského srpna
Černošická radnice se podezřením o Babišově možném střetu zájmů zabývala od loňského srpna, kdy se na úřad obrátila s oznámením česká pobočka protikorupční organizace Transparency International (TI).
Organizace měla za to, že Babiš i po převedení holdingu Agrofert do svěřenského fondu nadále ovládá některá média, která spadají pod holding. Jedná se o společnost Londa, provozující rádia Impuls či RockZone, společnost Mafra, která vydává deníky MF Dnes, Lidové Noviny, Metro a 5plus2 a jejich internetové zpravodajské servery. Součástí skupiny je také televizní stanice Óčko.
Podle TI má Babiš mít na média vliv kvůli tomu, že je tzv. beneficientem, tedy osobou, která má nárok na výnos od firem uložených ve svěřenských fondech.
Úřad dal ve svém rozhodnutí z letošního 21. ledna za pravdu TI a Babišovi udělil dvousettisícovou pokutu, jak tehdy zjistilo Právo.
Ve svém rozhodnutí úřad tehdy mimo jiné napsal, že „obviněný jako obmyšlený (beneficient) má řídicí pravomoci, kterými přímo ovládá svěřenský fond AB private trust I, svěřenský fond, z titulu statutem stanovených povinností svěřenskému správci při nakládání s vyčleněnými akciemi a z titulu svých práv při dohledu nad činností jednotlivých konkrétních osob ve fondu působících“.
Středočeský krajský úřad opět začal řešit Babišův údajný střet zájmů
Babiš to od začátku odmítal a hájil se tím, že právě povinnostem vyplývajícím ze zákona o střetu zájmů dostál již v únoru 2017, když holding zaparkoval do fondu. Členům vlády není totiž podle tohoto zákona dovoleno osobně ovládat firmy, které provozují televizi, rozhlas nebo vydávají noviny.
Po následném únorovém odvolání premiérových právníků případ řešil Středočeský krajský úřad, který vede hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), a ten věc vrátil Černošicím. Stalo se tak kvůli procesním a dalším nedostatkům v postupu černošického úřadu.
Následný vývoj je již popsán výše – Černošice začátkem srpna rozhodly téměř totožně a krajský úřad to definitivně koncem září zamítl.
Knotek toto rozhodnutí vítá a přirovnává ho k „vítězství zdravého rozumu“. „Já jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo, že skutečně zvítězil zdravý rozum. I když zákonodárci nějakým způsobem stanoví povinnost, tak není možné ji potom ex post měnit, podle toho, jaká je zrovna nálada ve společnosti,“ uzavřel.