Článek
Nemocnice svaté Alžběty Na Slupi, kde se starají o stovku dlouhodobě nemocných, a Nemocnice svatého Kříže na Žižkově se 77 lůžky patří ženským řádům – alžbětinkám a sestrám od sv. Kříže. Nemocnice byly roky v pronájmu.
Podle ekonomického poradce církve a nově ředitele nemocnice Na Slupi Karla Matysky ale sestry nebyly s nájemci spokojené, a proto svolily, že nemocnice převezme církevní společnost s ručením omezeným Curafides. „Ty nemocnice byly pronajaty za velmi nevýhodných podmínek a také byly ve velmi zanedbaném stavu,“ řekl Matyska.
Bez dobrovolníků by byli nahraní
Na Žižkově bylo podle něj převzetí nemocnice snadné a vyšlo na 10 milionů korun. Do rekonstrukce tam už nalili 15 milionů.
U nemocnice Na Slupi to bylo složitější, tam museli po bývalém nájemci převzít nejen vybavení, ale i závazky za zhruba 60 milionů. „Bylo to náročné, bylo tu hodně různých zájmů a relativně silných skupin,“ uvedl Matyska.
Do moravskoslezských nemocnic míří na pomoc vojáci
Dodal, že nemocnici, která funguje jako léčebna dlouhodobě nemocných, není těžké udržet v zisku. Vydělané peníze ale budou roky investovat do oprav historické budovy nejstarší pražské nemocnice, kde poskytují léčbu nepřetržitě už 300 let. Podle Matyska dali na nejnutnější opravy deset milionů.
Podle náměstka nemocnice Na Slupi Božetěcha Jurenky, který dřív působil v armádě a např. šéfoval polní nemocnici v Afghánistánu, se ani jim epidemie covidu nevyhnula. Ale z nejhorší personální nouze jim pomohli dobrovolníci z Červeného kříže, medici nebo bohoslovci. V první jarní vlně jich pomáhalo okolo šedesáti.
Fénix převezl 10 pacientů s covidem z přetíženého Benešova do Motola
„Bez jejich pomoci bychom nemohli fungovat. Bohoslovci byli sice zdravotnictvím nepolíbení, ale zase projevili osobní nasazení a soucit, což naši staří pacienti, kterým chybí nejvíce sociální kontakt, zvláště oceňují,“ řekl Právu Jurenka.
Po zkušenosti s první vlnou nechali do nemocnice nainstalovat nové signalizační zařízení za 1,7 milionu, které pacienty propojí nejen do sesterny, ale i k jejich blízkým. Další nemocnici provozují sestry boromejky pod pražským Petřínem, dvě další jsou na Moravě v Kroměříži a Vizovicích.
Katolíci ve čtvrtek zveřejnili své hospodaření. Proti roku 2018, který silně poznamenalo sucho, loni hospodařili se ziskem 574 milionů korun. Po odečtení ztráty 545 milionů v duchovní činnosti tak skončili se ziskem 29 milionů korun.
Ve fondech 1,6 mld., pomohly i restituce
Podle Matysky se jim dařilo lépe v lesním hospodářství. Biskupství mají po rozsáhlých restitucích 130 tisíc hektarů lesů a 30 tisíc hektarů polí. A také se jim vyplatilo investování do fondů, v kterých mají uloženo už 1,6 miliardy korun. Ve výnosovém fondu měli výnos šest a v druhém, konzervativním 3,4 procenta.
Rychlotesty na covid zachránily domov seniorů
Letos ale církev počítá s velkým propadem způsobeným epidemií. Při první jarní vlně výpadek zisků ze sbírek a z turistického ruchu spočítali na 220 milionů korun.
Církve a náboženské společnosti dostávají v rámci zákona o vyrovnání zhruba dvě miliardy ročně. Z toho 1,6 miliardy připadá katolíkům. Splátky skončí v 2043.
Do roku 2030 budou ještě dostávat státní dotace na činnost, ta však každý rok klesá o pět procent. Loni tak katolíci dostali 714 milionů korun, roční pokles činil 44 milionů.