Článek
„Americké zdroje využíváme hlavně na pomoc lidem na Ukrajině, v Sýrii, Demokratické republice Kongo a v Arménii, v drtivé většině na humanitární pomoc,“ uvedl pro Novinky Tomáš Urban z Člověka v tísni, který tamním lidem zprostředkovává zejména lékařskou péči, jídlo i nouzové ubytování.
Stejně jako ostatní smluvní partneři americké administrativy z různých koutů světa obdrželi oznámení o 90denním pozastavení všech programů zahraniční pomoci mezi pátkem a pondělkem. Během následujících tří měsíců má tamní ministerstvo zahraničí zjistit, zda jsou financované programy v souladu s Trumpovou politikou.
„Od té doby situaci řešíme i my. Už teď můžeme říct, že včera vydaná výjimka na humanitární ‚život zachraňující‘ projekty se týká i většiny amerických zdrojů, ale je třeba si to ještě potvrdit s americkou stranou,“ dodal.
Odvolávám, co jsem odvolal. Bílý dům vydává chaotické pokyny o federální finanční podpoře
Po vlně kritiky přijal ve středu šéf americké diplomacie Marco Rubio výjimku pro projekty zachraňující životy. Vztahuje se na zajištění základní medicíny, lékařské služby, jídla, přístřeší a s tím souvisejících nákladů. Interrupce (umělé přerušení těhotenství), gender nebo třeba diverzita jsou z toho vyloučeny.
Díky tomu by mohl Člověk v tísni přijít odhadem „jen“ o desítky až nižší stovky milionů, tedy jen o několik málo procent příjmů.
Situace je ale dál nejasná. „Opatření se podle všeho týká tisíců, možná desítek tisíc subjektů a nikdo zatím neví, podle jakých kritérií se pomoc bude posuzovat,“ dodal Urban.
USA největším donorem
Nejistý osud má i pětiměsíční projekt pomáhající ukrajinským rodinám se začleněním, osvojením si češtiny a získáním práce v Česku. Z přislíbených 800 tisíc korun zatím nezískal Ženský vzdělávací spolek Vesna v Brně ani korunu.
„Bojíme se, že už financování nebude obnoveno. Doufáme, že nám bude proplaceno alespoň to, co už jsme za uplynulé dva měsíce udělali. Podepsali jsme smlouvu a považovali jsme to za dohodnutou věc,“ popsala Novinkám Barbora Antonová z Vesny.
„Projekt byl zacílený na 175 klientů a samozřejmě máme také zaměstnané lidi, kteří se mu věnují, a nechceme jim říct, že končíme. Prioritou je pro nás teď najít alternativní financování,“ dodala.
Přiškrcení peněz ohrožuje podporu, kterou zajišťuje ukrajinským rodinám i Organizace pro pomoc uprchlíkům. Dotkne se to podle ní především terénní práce s nejzranitelnějšími skupinami, třeba onkologicky nemocné Ukrajinky v Třinci, která přišla o nohu.
„Pomáháme jí dostat se k lékařům, zajistit tlumočení a další nezbytné věci pro její léčbu,“ uvádí organizace na svém Facebooku.
Spojené státy jsou největším poskytovatelem peněz na humanitární pomoc. Vyplývá to z dat Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí pod Organizací spojených národů (OSN). V roce 2024 Spojené státy poskytly 13,9 miliardy dolarů (v přepočtu asi 336 miliard korun), což je celosvětově asi 42 procent všech vynaložených peněz.
Kvůli dokumentu, který prezident Trump podepsal v pátek 24. ledna, přišly ze dne na den o peníze neziskové organizace a projekty po celém světě. Pozastavení podle agentury Reuters zasáhlo například polní nemocnice v thajských uprchlických táborech, odstraňování nášlapných min ve válečných zónách a dodávky léků pro miliony lidí trpících nemocemi jako například HIV.
Trump na devadesát dní zmrazil veškerou zahraniční pomoc
