Hlavní obsah

Kašperské Hory bojují proti těžbě zlata

Kašperské Hory

V Kašperských Horách na Klatovsku odmítají těžbu zlata a wolframu. Tamější radnice řeší čtyři žádosti o průzkum území, mimo jiné od státního podniku Diamo. Nesouhlas už vyjádřili i zástupci šumavského národního parku a geofyzici, kteří v lokalitě mají jednu z nejcitlivějších seizmických stanic na světě. Rozhodnout musí ministerstvo životního prostředí.

Foto: Geologické stránky Prácheňského muzea v Písku

Štola Naděje u Kašperských Hor

Článek

Podle starosty města Jana Voldřicha (Kašperky pro život) zatím neexistuje šetrná technologie, která by se při těžbě používala. „Došlo by k poškození životního prostředí i ohrožení zdroje pitné vody,“ sdělil.

Průzkumy se týkají dvou lokalit. Voldřich upozornil, že spadají do chráněné krajinné oblasti (CHKO), která je navíc na dosah národního parku. O území kolem štoly Naděje jeví zájem společnosti Geomin, Západočeská geologická a také státní podnik Diamo. Západočeská geologická si vyhlédla ještě další území, a to u vrchu Ždánov. „Tam máme prameniště pitné vody pro město,“ podotkl.

Zastupitelé Kašperských Hor trvají na usnesení z roku 2015. Tehdy se shodli, že udělají vše proti průzkumu i případné těžbě zlata, wolframu a dalších nerostů. Podporu mají též od starostů okolních obcí, včetně nedalekých Nezdic na Šumavě. „I my jsme přijali podobné usnesení. Obáváme se zásahů do krajiny a nedostatku či zhoršení kvality vody,“ nastínila starostka Marie Mráčková (Sdružení nezávislých kandidátů Šumava).

Ona i Voldřich doufají, že najdou společnou řeč se státem, který žádostem nevyhoví. Jenže jedním ze zájemců je i Diamo. Podle vedoucí komunikace Lenky Rychtaříkové pouze ověřují využitelnost ložisek strategických nerostných surovin. Úkol dostali od vlády před sedmi lety. Voldřich však namítl, že stát získal potřebná data už v minulosti.

Těžní věže jsou svědky hornické historie, mají se zachovat

Ekonomika

Případná těžba by zasáhla i seizmickou stanici v Kašperských Horách, jež patří k nejcitlivějším na světě. Odborníci tady už desítky let měří zemské otřesy. Ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Aleš Špičák připustil, že by stanice dokonce mohla skončit.

„Jakékoliv vrtání, větší provoz automobilů a podobně by měly samozřejmě vliv na pozorování. Naši předchůdci našli opravdu výborné místo, kde jsou skvělé podmínky pro měření. Nestojíme o zvýšený ruch,“ zdůvodnil, proč se vyjádřil negativně ohledně průzkumu.

A stejně tak učinila Správa Národního parku Šumava. Připomněla, že lokalita kolem štoly Naděje spadá do CHKO. Podle ní je průzkum a případná těžba v rozporu se státní politikou životního prostředí, veřejný zájem ochrany přírody jednoznačně převažuje.

Co se týče Ždánova, ani tady Správa nedoporučila jiný přístup. „Část vytipovaného území navíc leží v povodí Zlatého potoka, který protéká rezervací Amálino údolí a první zónou chráněné krajinné oblasti. Ve vodním toku žijí zvlášť chráněné druhy živočichů,“ konstatoval mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.

Doplnil, že by mohlo dojít ke zhoršení kvality vody i rušení zvířat, která jsou v blízkosti dotčené oblasti.

Starosta Voldřich našel podporu také na plzeňském hejtmanství. Téma se projednávalo na posledním krajském zastupitelstvu. Náměstek pro životní prostředí a poslanec Josef Bernard (STAN) potvrdil, že stojí za obcemi. Věc chce projednat s ministrem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Právě jeho resort má vyslovit verdikt v nejbližších měsících.

Prezident je pro zpřístupnění Modrého sloupu na Šumavě. Promluví s ministrem

Domácí

Výběr článků

Načítám