Kasl: Stavební zákon se musí opravit

Je pravda, že Praha vydala loni více stavebních povolení než před několika lety, ale s tím bychom se neměli spokojit. Šlo o naakumulované projekty z dřívějších let. Povolování je stále zbytečně komplikované a zdlouhavé. Když bude povolování jednodušší, tak i byty se budou stavět rychleji a levněji. To ale novela stavebního zákona, jak ji dostala na stůl vláda, vůbec nezaručuje.

Dopis jsme psali premiérovi, ale odeslali jsme ho i příslušným ministerstvům – pro místní rozvoj, dopravy, životního prostředí a průmyslu a obchodu. Premiér nám neodpověděl, nicméně jsme rádi, že vláda nám dala za pravdu a minulou středu projednávání přerušila.

V těchto dnech se máme setkat s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem (Piráti) a dopravy Martinem Kupkou (ODS). Věříme, že se během týdne, dvou povede vytvořit legislativní návrhy a opravit to hlavní, co novelu kazí, aby vládní návrh nemuseli opravovat až koaliční poslanci ve Sněmovně. Dva týdny nejsou tolik, aby se to nestihlo dát do konce roku do Sněmovny a schválit do června příštího roku, jak potřebují.

To je věčná mantra. S konceptem digitalizace, Portálu stavebníka či Geoportálem územního plánování samozřejmě souhlasíme, to je správná cesta. Ale není to nic nového, s tím počítal i zákon schválený v loňském roce. Minulá vláda o digitalizaci hodně mluvila a ta nová toho v ní ještě moc neudělala. Měla by se zadávat výběrová řízení, ale i pro digitální povolování bude potřeba čas na rozhodování úředníků. Důležitější pro zrychlení je integrace povolování.

Dá se říct, že přijetí této věcné novely přijatého, leč neúčinného stavebního zákona 283/2021 by tu situaci vrátilo někam do stavu, jako je teď, tedy velmi neuspokojivého pro stavebníky. Některé záležitosti řeší zbytečně nekoncepčně. Například proč má mít hygiena znovu závazné stanovisko?

Ten dopis jsme poslali i proto, že jsme se prakticky nemohli účastnit věcné debaty o novele zákona. Námitky z meziresortního připomínkového řízení ministerstvo vypořádalo velmi formálně a ani Legislativní rada vlády z návrhu nebyla nadšená.

Velmi nám také vadí, že standardizace územních plánů fakticky ruší připravený Metropolitní plán a další v mnoha městech, zastavuje přípravu staveb, stejně jako rušené Pražské stavební předpisy, ty se budou muset psát nově. Nelíbí se nám ani postavení stavebníka u soudu, kde by neměl právo být účastníkem, nebo nejasná možnost zkráceného pořizování změn a způsob integrace vyjádření orgánů ochrany životního prostředí do jednotného environmentálního stanoviska v samostatném zákoně. Navrhuje se spíš dezintegrace než integrace.

Byli jsme pro toto řešení, ale chápeme, že je politicky neprůchozí. Minulý stavební zákon byl prosazen na sílu proti vůli současné koalice, i s hlasy komunistů. I ta odkladová novela měla smysl, například Nejvyšší stavební úřad měl fungovat už od ledna, a přitom v rozpočtu na něj nebyly finance.

I když chápeme politické rozhodnutí, že se zruší systém státní stavební správy a nevyjmou se stavební úřady z obecních úřadů, jsou i jiné cesty, jak tolik slibovaného jednoho razítka a jednoho rozhodovacího řízení dosáhnout. Říkáme vládě, ať řeší integraci, a ne že bude ještě dezintegrovat.

To není pravda. To jsou uměle vytvářené obavy. I když tam není závazné stanovisko, tak se stavební úřad musí dohodnout, a pokud bude mít zamítavý podklad dopadu na životní prostředí, přírodu a krajinu, tak stavbu nepovolí. Například ve zvláště chráněných územích je stále závazné stanovisko Agentury na ochranu přírody a krajiny. To je nepřehlasovatelné, stejně jako u památkářů v rezervacích a u kulturních památek. Je ovšem zbytečné, aby měli památkáři závazné stanovisko v ochranných pásmech rezervací, jak se opět navrhuje.

Chápeme, že každý senátor a starosta bojuje za místní stavební úřad. Dobře, ať si je tam nechají, klidně všech šest stovek, ale ať jsou to detašovaná pracoviště 205 obcí s rozšířenou působností (ORP). Ty mají plnou integraci dotčených úřadů. Mají stavební úřad, životní prostředí, dopravu, památkovou péči a další. Mohou vydávat v jednom řízení s jedním razítkem povolení záměru. To je cíl, který má vláda v programovém prohlášení, nicméně novela, tak jak je teď napsaná, to neumožní.

Je potřeba to udělat tak, aby úředník stavebního úřadu v Horní Dolní nebyl zaměstnanec obecního úřadu v Horní Dolní, ale byl nově zaměstnanec té ORP. Je třeba zajistit správné financování, aby ten detašovaný pracovník byl řádně placen, aby seděl v pronajaté kanceláři a měl veškerý servis velkého stavebního úřadu. Samozřejmě by 205 stavebních úřadů neobsáhlo celé území a detašovaná pracoviště jsou nutností pro každodenní výkon v území. Postupně se třeba budou spojovat, ale k datu účinnosti zákona by mohly zůstat ve stávajícím počtu.

Ušetří se, zůstane archiv úřadu, zůstává tam místní znalost. Úředník dál bude chodit na obhlídky černých staveb, bude znát své území, ale bude rozhodovat v rámci komplexního řízení na ORP. Tam se všechny orgány vyjádří a stavební úřad pak vydá integrované jediné rozhodnutí.