Článek
Věděl jste, že na vás StB vedla svazek?
My jsme se těšili popularitě, jezdili jsme po světě, takže jsme tušili, že ho můžou vést. Nikdy ale po mně StB nic nechtěla. Tak nevím, co bych měl dnes vysvětlovat.
Zajímal jste se po listopadu o archívy StB nebo o to, kdo vás třeba udával?
Nikdy mě to nezajímalo. Nechtěl jsem vědět, co kdo na mě řekl. Upřímně řečeno jsem se bál, že bych mohl přijít o iluze a o vztahy s lidmi. Nikdy jsem se na nic neptal.
Mohu vám říci, že nestačím tolik jíst, jak se mi dělá z toho všeho špatně. Neexistuje respekt k nikomu, k ničemu.
Díváte se s odstupem času jinak na dobu, kterou jste pro sebe nazývali „cvičná emigrace“?
Jak se dívat jinak? Nechtěli jsme zůstat emigranty. Tehdy jsme byli v západním Německu a vychutnávali jsme každý okamžik, každý nový den naší popularity. Byla to vrcholná fáze, úplná euforie, kterou jsem prožíval. Mezitím co nám u nás v té době byly dělané potíže, proti celé populární muzice byly vedeny hony na čarodějnice. Popularita stále trvá, ale tehdy jsem to zažíval v Německu poprvé.
Nyní jsem v zahraničí, takže nemám přístup ke svému archívu. K údajnému dopisu Husákovi mohu jen říci, že o náš návrat stály nejvyšší kruhy, a tak mně připadalo nelogické, proč bychom měli Husáka žádat, aby nám dovolil to, o čem nás stále přesvědčovaly? Abychom se vrátili. Je možné, že je to můj podpis, neviděl jsem ten dopis. V té době bylo denně tolik telefonátů a korespondence. Proč bych ale nemohl napsat Husákovi? Proč se to ale dneska řeší? Někomu to vyhovuje, o tom není pochyb.
Berete zveřejnění svazku StB o vás jako dodatečné blahopřání k 70. narozeninám, nebo snahu mladé novinářské generace poznat minulost?
Snaha poznat minulost. Všude čtu, i u vás, že mladou generaci to nezajímá. Neví, proč byl šedesátý osmý rok. Je to pro ni dávná minulost. Je v tom vyložená zloba. Někoho mrzí moje popularita, úcta, která mi byla dávána kolem jubilea. Proč se to dělá? Že to pomáhá prodeji, zájmu o ty, kdo se v tom šťourají? Možná v tom mají prsty ti, kdo ten svazek připravovali. Je třeba na mimořádně populárního člověka najít něco špatného; když se to nepodaří za deset dvacet let zpátky, musí se hledat dál, aby se vůbec něco našlo. Jsme tam, kde jsme tenkrát byli, přílišná popularita zase někomu vadí.
