Kardinál Vlk: Církevní majetek je po 20 letech zpustlý a vydrancovaný

Pane kardinále, jak byste si majetkové vyrovnání představoval v ideální formě vy sám?

Jako neodborník nejsem schopen kompetentně na tuto otázku odpovědět. Je to věc, již musí posoudit odborná komise, která pracovala velice dobře už při jednání Topolánkovy vlády, a jejíž činnost byla i ze strany vlády vysoce hodnocena.

Co si myslíte o návrhu Věcí veřejných, které upřednostňují čistě naturální vyrovnání, přičemž by církve nedostaly ani korunu?

Návrh vychází ze současné ekonomické a finanční situace státu. Je to jakýsi extrém k vládnímu návrhu, který vypracovala společně vládní a církevní komise za Topolánkovy vlády. Tehdy se katolické diecéze rozhodly nechat státu všechen svůj majetek, který stát měl v rukou, za finanční náhradu 83 miliard Kč. Církevní řády chtěly naturální restituci svého majetku.

Jaký dopad pro katolickou církev by měla výhradně naturální restituce, jak o ní mluvily Věci veřejné?

V minulosti jsme v určitém období také chtěli naturální restituci, když jsme neviděli na druhé straně ochotu se nějak jinak vyrovnat. Církve si nekladly nějaké zvláštní podmínky. Dnes je po 20 letech tento majetek, zvláště lesy, mnohdy zpustlý a vydrancovaný. Stát mnohdy na církevních pozemcích stavěl svá zařízení, dálnice a podobně. Bude to otázka jednání o případném vyrovnání.

Považujete takové vyrovnání za dostatečné?

Kdyby se stát chtěl skutečně spravedlivě vyrovnat, je tu ve hře zhruba 180 miliard korun. To je rozdíl mezi tím, co za oněch zhruba 60 let stát z církevního majetku získal, a tím, co do církví „investoval“, jak to zhodnotila ona parlamentní komise. Stát měl totiž podle zákona 218/49 Sb. povinnost přispívat na provoz církevní administrativy i na údržbu a opravy církevních objektů, ale tuto povinnost téměř neplnil, takže dnešní církevní objekty jsou v důsledku toho ve špatném stavu.

Nebylo by pro církve zhoubné, kdyby došlo k naturální restituci, jež by vedla k odluce od státu a tím pádem k přerušení toku finančních příspěvků na provoz a platy duchovních? 

Je velkým omylem říkat, že po restituci dojde k odluce od státu. Tento názor opakují novináři stále, protože neznají ústavu, v níž je odluka státu a církví právně zakotvena. Jenomže stát tím, že stále neřešil majetkové narovnání s církvemi, naplnění ústavy v tomto bodě brzdil. A stát v té minulé době neplatil církve ze státního rozpočtu – to je omyl – ale přes státní rozpočet, do kterého plynuly zisky z církevního majetku, dával církvi určitou část ze zisku z jejího vlastního majetku.

Je podle vás v tomto směru lepším řešením alespoň navrhované vyrovnání v poměru 1:1, třebaže vláda Mirka Topolánka před třemi lety slibovala vrátit třetinu nemovitého majetku a 83 miliard korun? 

V dokumentu Topolánkovy vlády bylo ze strany církví navrženo odevzdání majetku katolických diecézí a případně ostatních církví. Ale řády požadovaly naturální restituce. To je ta třetina majetku. Finanční náhradu 83 miliard Kč měly dostat ti, kteří hodlali nechat všechen svůj majetek státu. Současné naturální vrácení majetku a případná finanční náhrada za nevrácení části majetku je otázka jednání a zvážení celé situace. Církev v minulosti prokázala, že se nechce obohacovat na úkor státu a společnosti tím, že by chtěla narovnání do halíře podle hodnocení parlamentní komise.

Zasahujete nějakým způsobem coby bývalý pražský arcibiskup a dosud významná česká duchovní ikona do jednání o vyrovnání? 

Emeritní arcibiskup nemá nějaké kompetence do těchto věcí přímo zasahovat, pokud ti, kteří v církvi mají zodpovědnost, ho nepozvou. Mám ale možnost hovořit s druhou stranou a pak mám své webové stránky. Ty jsou místem, kde mohu své názory, rady a upozornění zveřejňovat.