Článek
Zastánci obnovy považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní dílo. Podle odpůrců návratu sloupu jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

Pražský arcibiskup Dominik Duka požehnal na Staroměstském náměstí mariánský sloup.
„Je to dobrá příležitost, aby zazněly i jiné, kritické názory na stavbu, kterou mnozí lidé považují za kontroverzní. Samozřejmě je tady katolický názor, který to považuje za symbol Panny Marie a vítězství nad Švédy. Evangelické církve v tom zase vidí symbol pobělohorské rekatolizace a útlaku. Lidé sekulární, třeba já, v tom zase vidí jakési připomínání habsburské monarchie. Ty názory jsou stejně hodnotné, máme demokracii a svobodu názorů,” řekl přítomný europoslanec Jan Zahradil.

Odpůrci mariánského sloupu se sešli na Staroměstském náměstí v Praze před jeho žehnáním.
Duka obnovenému mariánskému sloupu požehnal po bohoslužbě v chrámu Panny Marie před Týnem.
Na pražské Staroměstské náměstí se vrátil mariánský sloup

Původní sloup nechal postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. V listopadu 1918 byl na protest proti habsburské monarchii stržen davem.