Karabiny, lano, cepíny a mačky. Nadšenci zdolali labský ledopád

„Měli jste přijít o čtvrt hodiny dřív, kdy jsem po pádu uprostřed stěny zůstal viset na laně,“ okomentoval v sobotu odpoledne menší karambol zkušený lezec Michal Kroupa. Nástup do ledopádu vyžaduje předchozí průpravu minimálně na cvičné stěně.

„Obtížnost bych odhadoval tak na WI 4, což je téměř kolmé zimní lezení vyžadující jistící šrouby. Takových stěn moc není ani jinde v horách,“ zhodnotil ledovou cestu Kroupa se zkušenostmi z řady světových velehor, mj. s nejvyšší horou USA, 6168 metrů vysokou Denali (dříve Mount McKinley).

„Ledopád není určen pro ty, co si lezení s motykami chtějí vyzkoušet bez odborného dohledu. Ti, nechť využijí umělých ledových stěn na krkonošských boudách a skiareálech,“ doporučují ochranáři. „Polská strana Krkonoš něco takového nenabízí, tak musíme jezdit sem,“ poznamenal instruktor skupiny Poláků Kryštof z Jeleni Góry.

Šanci pokořit jediný ochranáři povolený ledopád o víkendu využil plný počet šestnácti denních lezců. „Jde o lokalitu v srdci národního parku. Denní počet uživatelů je omezen na 16 osob z důvodu malé rozlohy ledopádu,“ odůvodňují ochranáři snahu nedělat z jedinečné lokality devastující lunapark.

Ledopád v Labském dole láká lezce od podzimu 2010. Zájemci musejí leckdy na požadovaný termín vystát dlouhou virtuální frontu na stránkách Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). „Měli jsme štěstí. Bylo zrovna volno, tak jsme mohli jít hned,“ podotkl Kroupův kolega Pavel Špéta.

Přístup po strmé stráni na ledovou stěnu limituje minimálně třiceticentimetrová vrstva ledu na kolmé skále. Lezci projevili obdivuhodnou disciplinovanost. „Ledopád pravidelně kontrolujeme. Porušení předpisů znamená pokutu od jednoho do dvou tisíc korun, nebo správní řízení s daleko vyšším postihem. Víc než určené množství lidí by bylo neúnosné i pro ně samotné,“ varuje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Ledopádů lze v Labském dole najít několik. Načerno se po nich s nemalým rizikem lezlo vždycky. Svévolné průniky vyznavačů zimního lezení na zledovatělé skály leckdy končily smrtí. Kousek nad jediným povoleným ledopádem na tzv. Assmannově plošině zahynula v polovině března 1998 dvojice mladých mužů z Pardubic, pod nimiž se utrhl sněhový převis.

Horolezce, o jejichž záměru zdolat ledovou stěnu ze zřejmých důvodů nikdo jiný nevěděl, našli záchranáři zmrzlé skoro dva dny po zhruba dvousetmetrovém pádu. Jednomu z těžce zraněných mladíků se podařilo doplazit k nedalekému Labi, kde zmrzl. Záchranáře na pohřešované syny upozornili rodiče. To už ale bylo příliš pozdě. Podobné tragédie oficiální labský ledopád, kde o lezcích ochranáři vědí, vylučuje. Lezcům v lavinovém poli akutně nehrozí ani laviny.

„Pravdou je, že kousek odtud je místo přezdívané Malá lavina, kde v březnu 1956 spadla jedna z největších krkonošských lavin,“ přiblížil zástupce náčelníka Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa.