Článek
Tento sponzor navíc může pocházet i ze zahraničí, což u stran možné není. Na sponzorech jsou závislí všichni dosavadní kandidáti s výjimkou Michala Horáčka, který ohlásil, že si ji celou uhradí sám. „Vůbec to není upravené,“ potvrdil Právu Jan Outlý z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
„Pro strany limit pro výši darů stanovuje zákon o politických stranách. Žádná analogie v podobě zákona o prezidentských kandidátech ale neexistuje. Dary pro ně nejsou nijak ošetřené, ani jejich výše, ani to, kdo může darovat,“ uvedl Outlý.
Úvěr u kohokoli
Dokonce není ani omezení ve smyslu, že by dárcem neměla být zahraniční osoba. „Oproti tomu politické strany nesmějí přijmout dar od zahraničního dárce,“ dodal Outlý s tím, že kandidáti na hlavu státu nejsou omezeni ani v tom, od koho si smějí peníze případně půjčit.
Zatímco politické strany podle nového zákona mohou získat úvěr pouze od bankovních subjektů, kandidáti na Hrad se mohou zadlužit i u jakékoliv fyzické či právnické osoby.
Teoreticky tak může jakákoliv fyzická či právnická osoba, ať z Česka, nebo ze zahraničí, celou kampaň kandidátovi zaplatit. Dodržet musí dle zákona pouze limit – náklady na kampaň nesmějí v prvním kole přesáhnout 40 miliónů korun, do druhého kola pak může kandidát utratit dalších deset miliónů. Dar se také musí objevit na transparentním volebním účtu.
Když se zavedly různé limity a omezení pro strany a hnutí, není logické, že například výše darů pro kandidáty na Hrad není omezena.
Dohledový úřad se začne situací kolem voleb hlavy státu zabývat. „Připravujeme komplexní stanoviska úřadu k prezidentské kampani,“ řekl Právu zástupce úřadu Jiří Navrátil. „Je otázka, jestli aspoň na stranického prezidentského kandidáta nenahlížet, že by se na něj měly vztahovat limity pro politickou stranu a podobně. Všechno procházíme s právníky,“ dodal.
Ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) potvrdil, že omezení darů se prezidentských kandidátů netýká. „Současná zákonná úprava o volbě prezidenta republiky nezakazuje přijímání darů od právnických osob. S možností, že se budou jako dárci podílet na prezidentské kampani, se naopak výslovně počítá,“ řekl Právu.
Účetnictví zveřejnit do 90 dnů od voleb
„Nezakazuje se ani přijetí darů od zahraničních právnických osob, ovšem ty se do kampaně mohou zapojit jen s kandidátovým vědomím. Platí tedy pro ně omezení, že nemohou být tzv. třetí registrovanou osobou, která by se mohla účastnit kampaně, aniž by o tom nebyl kandidát informován,“ dodal Chvojka.
Připomněl zároveň, že veškeré dary, které kandidáti přijmou, by se následně měly objevit v účetnictví, které kandidáti musí do 90 dnů od skončení voleb zveřejnit.
Podle poslance z ústavně-právního výboru Sněmovny Martina Plíška (TOP 09) je tento stav špatný. „Když se zavedly různé limity a omezení pro strany a hnutí, není logické, že například výše darů pro kandidáty na Hrad není omezena. Prezident jmenuje členy bankovní rady centrální banky. Není žádoucí, aby třeba jedna skupina nějak ovlivňovala její personální složení,“ řekl Právu.
„Totéž se týká i kampaně za peníze ze zahraničí. Je nebezpečné a nežádoucí, aby kandidátovi na prezidenta platily kampaň například ruské firmy,“ dodal Plíšek.
Fischer a Zeman skončili v mínusu
Poslanec Marek Benda (ODS) naznačil, že zákonodárci na přísnější podmínky pro prezidentské volby nejspíš zapomněli. „Úprava prezidentské kampaně se dělala dřív a potom se do ní už moc nesahalo. Tím pádem různé další úpravy se do toho už nepromítly,“ poznamenal.
Pokud by se zákonodárci rozhodli dary pro prezidentské kandidáty omezit, budou muset jednat velmi pečlivě. „Třeba politická strana by měla mít možnost zaplatit svému kandidátovi celou kampaň. Já nejsem žádný nadšenec, nemyslím si, že regulace kampaní něčemu pomáhají. Naposledy kandidát Jan Fischer skončil s dluhy, potom se stal ministrem financí a najednou se našel někdo, kdo to za něj zaplatil,“ dodal Benda.
Připomněl tak kampaň z roku 2013, ve které Jan Fischer a Miloš Zeman zůstali jedinými dvěma z devíti kandidátů, kteří skončili v minusu. Zeman v době, kdy kandidáti odevzdávali účetnictví, dlužil tři milióny korun. Zpočátku favorizovaný Fischer, který nakonec nepostoupil do druhého kola volby, skončil s osmimiliónovým dluhem. Zeman své závazky splatil v červnu 2013, tedy asi pět měsíců od voleb, Fischer na začátku července 2013.
Deník Mladá fronta Dnes v dubnu téhož roku upozornil, že Zemanův volební tým vedl dvě účetnictví. Jedno oficiální na transparentním účtu a druhé pod Stranou práv občanů a partnerským občanským sdružením Přátelé Miloše Zemana. Tato sdružení deník podezíral, že skrytě platila část nákladů. Ostatní kandidáti hospodařili s přebytkem, i když se většinou jednalo jen o pár tisícovek, a zbylé peníze dali v souladu se zákonem na charitu.