Kandidát na soudce ÚS Fremr se potýká s kauzou Olšany

Trojici už dříve podpořily oba senátní výbory, které o nich jednaly. Některým senátorům však Fremr vadí kvůli tomu, jak rozhodl v roce 1988 ve zmanipulovaném procesu se třemi mladíky, kteří poškodili hroby sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech. Všichni tehdy byli odsouzeni na řadu let do vězení.

Prezident však stažení nominace Fremra podle mluvčí Hradu Markéty Řehákové neplánuje. Novinářům totéž po úterní schůzce na Hradě řekl sám Fremr, který se rovněž nehodlá vzdát kandidatury. Míní, že pokud by to udělal, potvrdil by, že vědomě spolupracoval s StB, což kategoricky odmítá.

„Bude to hrát roli, ano,“ řekl však Právu předseda školského a lidskoprávního výboru Jiří Růžička (TOP 09) k Fremrově kauze, na kterou nedávno upozornili někteří disidenti.

„Jako zpravodaj tisků jsem k oběma navrženým dámám řekl, že splňují odborné i morální předpoklady k výkonu ústavního soudce. U pana Fremra jsem do zprávy napsal, že splňuje odborné předpoklady, ale rozhodně jsem tam nenapsal, že splňuje morální,“ podotkl Růžička.

Fremr, který působí jako místopředseda Vrchního soudu v Praze, v červenci 1988 všechny tři shledal vinnými ze záškodnictví a propagace fašismu. Přihlédl i k informacím vyšetřovatelů, že se všichni tři již dříve dopouštěli trestné činnosti, a odsoudil je na 5 až 8 let. „Všechny ty skutky byly trestné a byl zde spor o motivaci,“ vysvětloval Fremr v červenci členům ústavně-právního výboru Senátu.

Server Hlídací pes však zveřejnil rozbor, který ukazuje, že byly důkazy i výpovědi svědků zmanipulované. „Ideový vůdce“ mladíků Alexander Eret, který na Olšanech ani nebyl, byl StB donucen přiznat se i k činům, které nespáchal. Tlak byl vyvíjen i na jeho matku, kterou StB odposlouchávala a kterou Fremr odsoudil podmíněně za ohrožení mravní výchovy.

Tehdejší postup Fremra, který se před téměř dvaceti lety stal soudcem Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a poté byl soudcem Mezinárodního trestního soudu, někteří senátoři kritizují.

„Minulostí pana Fremra se zabývám delší dobu. Byla to i jedna z mých otázek, které jsem mu položil u nás na jednání senátorského klubu,“ řekl Právu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Odpověděl mi způsobem, který nesedí ke všemu, co se člověk potom dozvídá. Musím říci, že to studuji podrobně. Vycházím z více pramenů o tom, jak probíhalo soudní řízení atd. A nabývám dojmu, že pochybnosti o tom, zda všechno pan soudce Fremr interpretoval správně a nezkresleně, jsou,“ dodal Vystrčil.

Jak bude hlasovat, neřekl. „Ale ten případ a skutečnosti, které vycházejí najevo, jsou pro mě důležité. Zdá se mi, že informace, kterých se nám od pana Fremra dostalo, byly neúplné a v některých případech i nesprávné. Když vám někdo dává neúplné či nesprávné informace, tak vznikají pochybnosti,“ pokračoval Vystrčil.

Zdůraznil, že Ústavní soud, jehož členové mají mandát na deset let, stojí nad parlamentem i prezidentem. „Nemělo by to být tak, že budou v ÚS osobnosti, o kterých jsou pochybnosti. Ale nechci ještě dělat závěr, ještě dáváme dohromady nějaké dokumenty,“ dodal.

Jasno, jak bude hlasovat, nemá ani Tomáš Goláň (ODS), předseda ústavně-právního výboru Senátu, který Fremra i obě ženy doporučil.

Situace se nelíbí ani senátorce Haně Kordové Marvanové. „Bylo by optimální hlasování odložit a prozkoumat to. Role prezidenta je, aby se s těmi pochybnostmi vyrovnal a aby řekl, že za kandidátem stojí dál, případně že je to natolik závažné, že nominaci stáhne,“ řekla Seznam Zprávám.

Výhrady padaly i mezi lidovci. „Pan Fremr tento případ vysvětloval. Ale nechtěli jsme kádrovat ani lustrovat. Nedávali jsme si k hlasování žádné doporučení. Je to na každém senátorovi,“ řekl Právu předseda klubu Josef Klement.

Informace Hlídacího psa zveřejněné ze spisu StB zaskočily i Fremra. „Je to šok. Nikdy jsem nic takového neviděl,“ řekl serveru. „Vždyť tady z toho vyplývá, že řada těch důkazů byla pořízena zjevně protiprávním způsobem a my bychom je vůbec nesměli použít,“ řekl Fremr Hlídacímu psu.

„Paní Eretovou bychom s největší pravděpodobností vůbec nemohli soudit. Strašné vědomí. Bylo to dobře připravené a já musím přijmout, že jsem byl naiv­ní. Zmanipulovali nás,“ dodal. Fremr, který byl členem KSČ od října do listopadu 1989, tvrdí, že nikdy nebyl ničí loutka. „A už vůbec ne loutka StB,“ dodal. „Musím to promyslet. Cítím lítost nad tím, co jsme způsobili paní Eretové a Alexandru Eretovi. U těch dalších dvou odsouzených pochybnosti necítím,“ dodal.

Podobná slova pak volil v dopise, který v úterý rozeslal senátorům. Připomněl v něm, že Ereta tehdy obhajoval Otakar Motejl, pozdější předseda Nejvyššího soudu, ministr spravedlnosti a ombudsman. „Ten mi po skončení hlavního líčení osobně poděkoval, že jsem jednání vedl korektně,“ napsal Fremr senátorům.

Jako soudce pětičlenného senátu prý Fremr rozhodoval bez tlaků StB. „Svůj závěr o vině všech tří obžalovaných jsme založili výhradně na hodnocení důkazů, které jsme v hlavním líčení provedli, a považovali jsme je za věrohodné. Nejlepším důkazem o pravdivosti tohoto mého prohlášení je podle informací, které mám k dispozici, fakt, že rozhodnutí o vině Alexandra Ereta je s jedinou výjimkou zmíněnou níže dodnes platné,“ napsal senátorům.

Novinářům v úterý na Hradě řekl, že se o roli StB dozvěděl teprve minulý týden poté, co na případ upozornil disident Jan Urban.

„Ta kauza je stará 36 let. Byla ošklivá, měl jsem z ní pachuť, ale měl jsem za to, že jsme postupovali v souladu se zákonem. Ještě před devíti dny jsem žil v přesvědčení, že tam žádná vada není. StB poškodila nejen pana Ereta a paní Eretovou, ale i mě,“ podotkl Fremr, který se v dané době specializoval na trestnou činnost mladistvých. „Náš senát, byť nevědomky, objektivně přispěl k nespravedlivému odsouzení,“ litoval.

Fremr dodal, že post ústavního soudce je až na druhém místě. „Hlavní je, abych obhájil svou čest. Jsem na lavici obžalovaných za něco, co jsem nespáchal. Budu mít stigma, podle mě nezasloužené,“ dodal. Podle něj o tom svědčí i to, že prokurátor nebyl s rozsudkem Fremrova pětičlenného senátu spokojen a podal odvolání v neprospěch obžalovaných.