Článek
Pěstounů na delší dobu je v pražské evidenci více než 1200, na přechodnou dobu podle primátorovy náměstkyně Alexandry Udženije (ODS) zatím 86. „Hlavní potřeba je u přechodných pěstounů připravených na přijetí sourozenců, dětí starších tří let nebo dětí se zdravotním znevýhodněním,“ řekla Udženija. Praha nyní až do 20. června pořádá pro pěstouny a zájemce akce pod názvem Dny pěstounství.
I když v Praze počet kontaktů se zájemci podle ředitele organizace Dobrá rodina Zdeňka Soudného vzrostl asi o 30 procent, roste zároveň počet dětí, které vyrůstají mimo svou biologickou rodinu, tedy nejčastěji v domovech a ústavech. V jiných krajích je situace horší než v Praze. Problém se objevuje často nárazově, letos podle Udženije například sehrály roli velikonoční svátky.
V otázce, zda dítě už nemůže zůstat s biologickými rodiči, mají hlavní slovo orgány sociálně právní ochrany dětí. Podle předsedkyně jejich profesní komory Dagmar Kubičíkové je vedle pěstounů třeba pracovat také s rodiči. „Je dobré si uvědomit, že pěstounská péče je přechodné řešení a že by se děti měly vrátit do biologické rodiny, pokud je to jen trochu možné,“ uvedla Kubičíková.
Když dítě přejde do profesionální rodiny, neúspěšný biologický rodič podle ní vidí, co nezvládl, a je ještě více frustrován. „Bylo by dobré poskytnout rodičům stejnou podporu, jako mají pěstouni,“ doplnila Kubičíková.
V Praze mohou pěstouni na rozdíl od rodičů získat od městského nadačního fondu finanční podporu na potřeby svěřenců i na svůj rozvoj. Loni se podle ředitelky fondu Barbory Komberec Novosadové pěstounům rozdělilo téměř 1,2 milionu korun, v průměru šest tisíc korun na jednu žádost.
Novela má zkrátit čekání na pěstouny
