Článek
Celkově obě strany utratily přes čtvrt miliardy korun, což je víc než všechny ostatní parlamentní strany dohromady. Ty za volby vydaly celkově 195 milionů.
Velkorysé financování kampaně před obecními volbami zákon stranám umožňuje. Je to totiž jediné klání, pro jehož útraty neexistuje zákonný limit. Pro srovnání: např. ve volbách do Senátu smí strana v jednom obvodě utratit max. 2,5 milionu korun, ve sněmovních volbách celkem 90 milionů korun a v kampani pro evropské volby, která právě běží, maximálně 50 milionů korun.
ANO loni hospodařilo se ztrátou 43 milionů korun. „Výnosy hnutí v minulém roce byly v celkové výši 181,1 milionu korun, náklady ve výši 224,1 milionu. Důvodem negativního stavu je hlavně náročnost financování volebních kampaní v roce 2018,“ sdělila mluvčí hnutí Lucie Kubovičová.
Hnutí ANO loni obdrželo na příspěvcích ze státního rozpočtu celkově 147,3 milionu korun, dary činily 42,6 milionu korun a z členských příspěvků hnutí získalo 4,6 milionu. „Náklady na provoz a činnost hnutí byly 65,2 milionu. Největší položku tvořily náklady na volební kampaně, volby do zastupitelstev obcí přišly na 140,2 milionu a volby do Senátu na 18,7 milionu,“ dodala mluvčí.
Vysoké výdaje přitom hnutí očekávalo, jak Právo informovalo v létě, manažer ANO Jan Richter počítal s volebními výdaji ve výši 150 milionů.
Utrácet za kampaň se neostýchala ani ODS, jejíž hospodaření rovněž skončilo v minusu. Za boj o Senát dala 15,6 milionu korun a za komunální volby dalších 83,5 milionu korun. Loni v létě přitom plánovala do voleb investovat kolem 40 milionů korun.
Výnosy ODS v roce 2018 činily téměř 157 milionů korun, z toho 69,65 milionu činily dary a stejná částka straně plynula ze státního rozpočtu. Na náklady téměř 171 milionů korun to však nestačilo. „Po třech letech, kdy byl hospodářský výsledek ODS kladný, hospodařila ODS v roce 2018 se záporným výsledkem ve výši minus 13,149 milionu korun (před zdaněním). Důvodem byly výdaje oblastních a místních sdružení, která do svých kampaní v komunálních volbách investovala našetřené peníze z předchozích čtyř let,“ informovala mluvčí Jana Havelková.
Výrazně skromněji si v kampani počínaly ostatní strany. ČSSD, jejíž hospodaření skončilo v minusu 33 milionů korun, utratila zhruba 42 milionů korun, skoro o dva miliony méně stály volby TOP 09. Přes 37 milionů utratila SPD, piráty vyšly volby na 14,7 milionu korun, lidovci na ně pustili přes 29 milionů korun a Starostové 32,6 milionu korun.
Dohromady tyto strany utratily něco málo přes 195 milionů korun. O svých volebních výdajích neinformovala ještě KSČM, před volbami tvrdila, že se bude držet v utrácení za kampaň „při zemi“.
Podle Jana Outlého z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran by bylo na zvážení, zda nezastropovat náklady stranám pro kampaně ve velkých statutárních městech s rozpočty nad miliardu korun. „Není reálné regulovat volby do 6250 zastupitelstev. Ale možná by nebylo od věci regulovat volby podle rozpočtu nebo statutu města,“ řekl Právu Outlý.
„Ale pokud vím, tak obecně není vůle rozdělovat obce na kategorie podle tohoto typu,“ dodal Outlý, který je součástí skupiny ministerstva vnitra, která o komunálních volbách diskutuje.
Začaly kontroly
Úřad se v těchto měsících věnuje kontrole sněmovních voleb 2017. U šesti stran, mezi které podle informací Práva patří ANO, ČSSD, ODS, SPD, SPO a Realisté, úřad prověřuje, zda přiznaly všechny výdaje za reklamu. Kontrola podle Outlého teprve začala a její výsledek bude tedy až v řádu týdnů.
Jak ukázaly výroční zprávy, řada parlamentních stran skončila s hospodařením v loňském roce v minusu. Kromě ANO, ODS a ČSSD to byli např. lidovci s výsledkem minus 1,7 milionu korun, TOP 09 zůstala ve ztrátě téměř deseti milionů a SPD je v minusu půl milionu.
Finanční problémy neměli piráti, kteří podle výroční zprávy skončili v plusu, a Starostové, kterým zbyl milion.