Článek
Zpravodaje Práva v neděli večer oslovili s dotazem, kde se v Praze dá koupit šnaps. Odpověď, že nikde, je poměrně vyvedla z míry. „Co jste to za zemi? Kam jsme to probůh přijeli?“ reagoval motorkář Mathias.
Vzápětí se osopil na kolegu, který výlet do země, kde je tvrdý alkohol mnohem levnější než v Dánsku, patrně vymyslel. Motorkáře mírně uklidnila až zpráva, že piva se prohibice netýká. Pochopili, že některý český alkohol skutečně je životu nebezpečný. „Proč se ale nesmí prodávat ani to, co je z dovozu?“ divil se Mathias s tím, že nepochodil ani v hotelovém baru.
Nařízení prohibice rozuměl i asi padesátiletý ruský turista Vasilij, který se procházel centrem metropole. Na počtu turistických výprav v Praze se zatím prohibice nepodepsala. Vasilij ihned připomněl Gorbačovův „suchoj zakon“ a jeho důsledky. Rusové pak alkohol pálili kdovíjakými způsoby.
„U vás na otravu zemřely asi dvě desítky lidí, u nás to tehdy byly tisíce. Dá se to srovnávat?“ ptal se Vasilij a dodal, že ani Gorbačovova prohibice se nesetkala s úspěchem.