Článek
Soud ve středu totiž zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Menší strany už by při přidělování mandátů neměly být znevýhodněny ve prospěch větších. Nález nemá časový odklad, dopadne tedy už na letošní podzimní sněmovní volby.
Rychetský se uřekl. Vyvolá Ústavní soud politickou krizi?
„Velký den P. Rychetského. Jako místopředseda Zemanovy vlády pro legislativu zpracoval a prosadil před 20 lety novelu volebního zákona. Na návrh Václava Havla Ústavní soud část zákona zrušil. Dnes v roli předsedy Ústavního soudu dr. Rychetský definitivně potvrdí, že tenkrát jednal protiústavně,“ reagoval na sociální síti.
Velký den P.Rychetského: Jako mpř.Zemanovy vlády pro legislativu zpracoval a prosadil před 20 lety novelu volebního zákona. Na návrh V.Havla Ústavní soud část zákona zrušil. Dnes v roli předsedy Ústavního soudu Dr.Rychetský definitivně potvrdí, že tenkrát jednal protiústavně.
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) February 3, 2021
Rychetský byl tehdy předsedou legislativní rady vlády a z této pozice prezentoval návrh v parlamentu. Návrh, který předkládal, nebyl podle něj před 22 lety shledán protiústavním. „Princip volebního dělitele je rozšířen ve většině evropských zemí,“ připomněl Rychetský.
Jak probíhají volby do Poslanecké sněmovny
Soudce zpravodaj Jan Filip se kolegy zastal a připomněl, že i on byl členem legislativní rady vlády.
„Pan předseda je v tom nevinně. Ta původní změna volebního zákona, na kterou byla pak naroubována ta dohoda číslo dvě, ten tzv. toleranční patent o zavedení většinových prvků do systému poměrného zastoupení, což je v podstatě kvadratura kruhu a je to neústavní samo o sobě, tak neprocházel legislativní radou,“ připomněl Filip s tím, že kritizované změny se do zákona dostaly „působením poslanců“.