Kalousek o Schwarzenbergovi: Měl rád lidi a bylo to znát

Byl to pro vás obrovský šok, když jste se dozvěděl, že zemřel Karel Schwarzenberg?

Byl to úder. My, co jsme věděli trochu víc o jeho zdraví, jsme se toho báli a očekávali jsme to. Ale na toto nemůže být člověk nikdy úplně připraven, takže to byl skutečný úder.

Co jste jeho odchodem ztratil vy osobně a co ztratilo Česko?

Ztratil jsem blízkého člověka, kterého jsem měl strašně rád, a Česká republika osobnost, za niž není náhrada. Kromě toho, že to byl muž mimořádných schopností, tak to byl člověk mimořádného sociálního kapitálu. Jeho autorita v zahraničí nejenom u politické reprezentace, ale i u významných osobností byla obrovská. Tuto autoritu i kapitál dával České republice nezištně zcela zdarma bez ohledu, jestli byl ministr, nebo poslanec, nebo nebyl vůbec v politice. On dnes a denně své zemi sloužil tím, že dával rady a působil svou autoritou. Málokdo si uvědomuje, jaký to mělo pro nás všechny velký význam. Už v dobách, kdy byl kancléřem na Hradě, významně pomohl prezidentu Václavu Havlovi navázat v zahraničí ty správné vztahy. Pomohl naši zemi nasměrovat k evropským strukturám i do Severoatlantické aliance. Pomáhal vládám, ve kterých seděl i neseděl. Pomáhal všem.

Jaká jeho vlastnost vás nejvíce zaujala?

U takto významné osobnosti je to vždy celý mix vlastností. Karel byl úžasný v tom, že dokázal i velmi vážné situace řešit s laskavým humorem. Dokázal si udělat legraci také sám ze sebe. Největším Schwarzenbergovým kapitálem nebyla jeho autorita v zahraničí, ale hlavně fakt, že měl skutečně rád lidi, a že se to odráželo v každém jeho činu. Nás k sobě poutal podobný smysl pro humor. Já jsem na něm obdivoval to samozřejmé přesvědčení, že je jeho povinností sloužit. Jeho oblíbená věta byla: Sloužit se musí. On to ale jen neříkal, on tím žil. Svůj život naplnil službou naší zemi nejlepším způsobem, jakého byl schopen. Je neuvěřitelné, když se člověk rozhlédne dnešní politickou scénou, tak mezeru po něm nemá kdo zaplnit.

Kdy a kde jste se potkali poprvé?

Dříve jsme se znali jen formálně, ale potkali jsme se v Topolánkově vládě, on jako ministr zahraničí za zelené, já jako ministr financí za lidovce. Seděli jsme vedle sebe jak ve Strakovce (Úřad vlády), tak ve Sněmovně. A postupně jsme začali zjišťovat, že máme odlišné názory od svých stran, jimiž jsme byli členy, ale že je má odlišné stejným způsobem a že máme na řadu věcí i mimo politiku stejné názory a podobný smysl pro humor. Takže jsme se začali rádi vídat a povídat. A položertem jsme rozvíjeli myšlenku, že by bylo skvělé, kdybychom si založili vlastní stranu, ve které bychom mohli společné názory sdílet. Toto položertovné snění dostalo ale jiný náboj v okamžiku, kdy Jiří Paroubek shodil Topolánkovu vládu. A najednou jsme měli spoustu času udělat ze snění reálný projekt. Kdyby Paroubek neshodil vládu, tak bychom nikdy neměli dost času, protože jsme měli hodně práce ve svých resortech. Proto někdy žertem říkám, že TOP 09 má tři zakladatele: Schwarzenberga, Kalouska a Paroubka.

Vzpomínám si, že Schwarzenberg dlouho váhal, zda do toho projektu má vůbec jít.

On to říkal laskavě za oba, že máme oba za sebou politický kapitál, který dáváme do banku. Samozřejmě jsem chápal, že do toho banku dává mnohem větší kapitál než já, a proto jsem rozuměl, že to zvažuje ze všech stran. Ale nebylo to tak, že bych ho musel přemlouvat. Záměr byl společný.

A povedlo se to? Jak to s odstupem času vidíte?

Určitě, ten projekt byl úspěšný. Kdyby nebyla TOP 09 založena, tak by byl premiérem s největší pravděpodobností Jiří Paroubek ve velké koalici nebo s komunisty.

Karel Schwarzenberg měl nejen smysl pro humor, ale měl schopnost říkat neslušná slova, aniž by to někoho pohoršilo. Čím si to vysvětlujete?

Vulgarismy se dají říkat velmi slušnými slovy a naopak. Kníže, když řekl sprosté slovo, tak v jeho ústech to nebyl vulgarismus. On svou noblesou dokázal ozdobit i slovo, které by jinému neprošlo. Uměl ta slova vždy použít přiléhavě, aby dobře seděla. Ovládal schopnost si udělat legraci i ze sebe i dost tvrdým způsobem. A nikdy jadrná slova nepoužil, aby ublížil. Nikdy to nebylo zlé.