Článek
Lidovecký šéf se od listopadového sjezdu své strany vzpíral jakémukoliv lanaření premiérem Vladimírem Špidlou do vlády. Kalousek vytrvale opakoval, že se necítí od kabinetu odstřižen. Argumentoval, že jeho dostatečně vlivnou pozicí je vedení rozpočtového výboru Sněmovny a účast na jednáních koaličních šéfů.
"Pokud to koaliční partneři vidí tak zásadně, tak já se nebráním otevřít jednání o dodatku koaliční dohody a o čtvrté vládní pozici pro lidovce," řekl v pondělí Právu Kalousek v reakci na slova prvního vicepremiéra, ministra vnitra a místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse.
Ten včera novinářům nečekaně sdělil, že o možném Kalouskově vstupu do kabinetu budou jednat zástupci vládní koalice. "Já si rozhodně myslím, že předsedové koaličních stran by měli být ve vládě," uvedl Gross doslova.
Předseda lidovců vicepremiérem?
Kalousek dodal, že se ministerského křesla v žádném případě nedomáhá a vylučuje jakoukoliv možnost personální rekonstrukce tří pozic, které mají křesťanští demokraté ve vládě.
Ta má podle koaliční smlouvy 17 členů. Devět míst obsadili soc. dem., z toho dva jimi nominovaní ministři jsou nestraníci - šéfové resortu obrany a spravedlnosti. Tři ministři jsou z US-DEU. Tři hájí lidovecké barvy - vicepremiér a bývalý šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda je zároveň ministrem zahraničí, Libor Ambrozek ministrem životního prostředí a Milan Šimonovský šéfuje resort dopravy. Všichni tři jsou stranickými místopředsedy.
Na otázku Práva, kterou pozici by ve vládě požadoval, Kalousek odpověděl, že je to předčasné a bylo by to teprve předmětem koaličních jednání. Kalousek by se mohl stát vicepremiérem bez ministerstva, jako tomu je v případě šéfa US-DEU Petra Mareše. V tom případě by musel na vicepremiérské křeslo rezignovat Svoboda.
Je totiž z politických důvodů těžko myslitelné, aby stranický šéf byl ve vládě v "podřízené" či shodné roli ve vztahu k svému stranickému zástupci. Navíc lidovci by do předsednictva vlády těžko prosadili hned dva muže, neboť jsou podle volebních výsledků mnohem slabší než ČSSD.
Svoboda se udrží
Svobodovi by tato rošáda nebránila ve výkonu funkce šéfa české diplomacie. Ministr přitom míní, že jakékoliv hýbání s koaliční smlouvou by mohlo být riskantní a mohlo by vést až k pochybnostem o její podstatě. Na dotaz Práva, zda se cítí osobně ohrožen na svém ministerském křesle, včera uvedl, že nikoli. "To, že by byl Miroslav Kalousek ministrem zahraničních věcí, nepřipadá v úvahu," uvedl.
Kalousek je ekonomickým expertem lidovců a spolutvůrcem reformy veřejných financí. Místopředsedou vlády pro ekonomiku je však od konce října šéf financí Bohuslav Sobotka. Při vstupu do kabinetu by Kalousek musel v každém případě opustit místo šéfa rozpočtového výboru. Tato neslučitelnost totiž plyne ze zákona.
Škromach: v žádném případě na náš úkor
Místopředseda soc. dem. a ministr sociálních věcí Zdeněk Škromach Právu řekl, že je to otázka jednání, ale Kalousek by se neměl do vlády dostat na úkor koaličních partnerů. "Je to určitá snaha, jak naznačit, že do vlády chce. Teď je otázka, za jakých podmínek," uvedl Škromach.
Stejně jako Gross či Špidla vyjádřil názor, že by Kalousek jako předseda koaliční strany ve vládě být měl. Premiér se již několikrát od listopadového sjezdu KDU-ČSL vyjádřil, že by rád přizval Kalouska k vládnutí, ale ten se zatím vždy ohradil, že to nepřipadá v úvahu, protože KDU-ČSL má ve vládě ministry, s nimiž je spokojen.
Kalousek v polovině prosince pro Právo uvedl: "Dokud budou koaliční dohody trvat, nevidíme jediný důvod pro personální změny. Jsme připraveni podporovat všechny své ministry po celou dobu existence této vlády." Podotkl také. "Kdyby se ta vláda sestavovala teď, těžko bych to mohl odmítnout. Ale požadovat jakoukoli personální pozici jenom proto, že nějak dopadly výsledky našeho sjezdu, to bych považoval za absolutní zpupnost! Ten sjezd byl naší vnitrostranickou záležitostí, nikoli záležitostí koaliční."
Předseda US-DEU Petr Mareš před časem upozornil, že si nenechá sáhnout na ministerstva obsazená unionisty. "Dali bychom přednost tomu, aby výměna proběhla mezi lidovci nebo případně mezi lidovci a ČSSD," řekl ke spekulacím o rekonstrukci vlády.
Unie vedle Marešova postu drží i křesla ministra místního rozvoje a informatiky.
Rekonstrukce možná v únoru
V části vedení ČSSD již několik týdnů koluje názor, že rekonstrukce vlády nejpozději v únoru by mohla být pro koalici, ale především pro soc. dem. samotnou prospěšná. V této souvislosti se uvádí, že Miloš Zeman výměnou neoblíbených ministrů v době, kdy jeho kabinet měl nízkou popularitu, pomohl vládě k opětovnému vzestupu v očích veřejnosti. V této souvislosti padlo jméno ministryně zdravotnictví a místopředsedkyně ČSSD Marie Součkové, která by se mohla stát prvním obětním beránkem.
Důvěra ve vládu je nyní zhruba na 25 procentech a soc. dem. v žebříčku preferencí ztrácí na druhé komunisty.
Zároveň se tyto úvahy rozšiřují o Kalouskovu účast spojenou se změnami v lidoveckém obsazení ministerských křesel. Špidla dal Součkové před časem blíže neurčenou lhůtu na vyřešení problémů resortu.
K případnému Kalouskovu vstupu do vlády Špidla v sobotním tisku uvedl: "Teprve si rozmyslím, jak budu postupovat." Po lidoveckém sjezdu, který se konal počátkem listopadu, opakoval, že si dá několik týdnů na rozmyšlenou. Pokud jde o rekonstrukci vlády, premiér poznamenal: "Jaký bude nejsprávnější postup v dalším období, ještě není uzavřeno, ale nyní nechci nějaké změny."
