Článek
Kalousek napsal, že si našel čas prostudovat migrační pakt. Není podle něj pochyb, že v nařízeních žádná mandatorní výjimka pro Česko není.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom v minulosti mluvil o tom, že Česko nebude muset, přinejmenším zpočátku, do společného fondu nic platit ani přijímat přerozdělované migranty, protože přijalo statisíce uprchlíků z Ukrajiny.
Rakušan doslova prohlásil: „Jako postižená země neplatíme nic do solidárního rozpočtu. Opravdu nevím, co lepšího šlo vyjednat.“
Rakušan jako baron Prášil. Migrační výjimka pro Česko v paktu není
Uprchlíků z Ukrajiny je nyní v Česku přes 300 sta tisíc. Proto mají být Česko, Polsko nebo pobaltské země z této povinnosti přispívat, alespoň zpočátku, podle ministra vyňaty.
Ve skutečnosti je toto ovšem pouze jedním z řady kritérií, která se v případné žádosti o výjimku budou posuzovat, navíc pakt začne platit až za zhruba dva roky, kdy může být situace docela jiná.
Nařízení o řízení azylu a migrace uvádí, že se má ročně přerozdělovat třicet tisíc migrantů podle předem daného klíče.
Fico odmítá nový migrační pakt
Pokud země nebude chtít migranta přijmout, bude muset zaplatit do společného unijního fondu dvacet tisíc eur, tedy přes půl milionu korun. Evropská komise může počet relokací nebo povinný finanční příspěvek dále navyšovat.
„Nechci to lacině kritizovat, možná nešlo dojednat nic lepšího. Možná je tenhle kompromis lepší než nic. Nesmířím se ale s tím, že nám o tom naši přední politici lžou. To nesmíte dělat, pánové,“ napsal Kalousek.
V příspěvku pak označil premiéra Fialu a ministra Rakušana. „Pak vám totiž lidé nebudou věřit ani tehdy, když budete mít tisíckrát pravdu,“ napsal bývalý šéf TOP 09.
Našel jsem si čas a nastudoval jsem si “migrační pakt”. Není pochyb, žádná mandatorní výjimka pro ČR tam není.
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) April 17, 2024
Nechci to lacině kritizovat, možná nešlo dojednat nic lepšího. Možná je tenhle kompromis lepší než nic.
Nesmířím se ale s tím, že nám o tom naši přední politici lžou. To…
Že se nejedná o automatickou výjimku, ale bude záležet na konkrétním posouzení dané situace, už uznává i samo ministerstvo vnitra.
„Skutečně nejde o žádný automat. Vše schvaluje Rada, tedy členské státy. Důležité ale je, že Komise bude mít povinnost zohlednit počet držitelů dočasné ochrany v tom kterém členském státě,“ uvedl Miroslav Jašurek, ředitel odboru komunikace ministerstva vnitra.
„Nejedná se o výjimku jen pro Česko, ale je to tak, že toto ustanovení navrhla Česká republika a ostatní země i Komise s ním souhlasily. Jde ve zkratce o to, že při posuzování faktu, zda je stát zasažen migračním tlakem, se musí vzít v potaz počet držitelů dočasné ochrany,“ dodal Jašurek.
Migrační pakt ve skutečnosti tvoří deset legislativních návrhů, které minulý týden prošly Evropským parlamentem. Bude o nich ještě hlasovat Rada Evropské unie, tedy ministři daných zemí, učiní tak ovšem kvalifikovanou většinou.
Pro musí být přinejmenším 55 procent členů, kteří představují nejméně 65 procent obyvatel Unie. I kdyby se tak proti postavilo několik států, mohou být přehlasovány. Nařízení je pak pro členské země závazné.