Kalhousová: Univerzita nechce, aby to s protiizraelskými protesty dopadlo jako v USA

Rád bych se ještě vrátil k incidentu během přednášky profesora Fagana o izraelsko-palestinském soužití po 7. říjnu. Vy jste přednášku moderovala, můžete přiblížit, co se tam odehrálo?

Už se k tomu nechci moc vracet. Prohlášení fakulty je zřetelné a nevím, co bych k tomu dál mohla říct.

Děkan Tomáš Karásek i ministr školství Mikuláš Bek (STAN) řekli, že se nejedná o ojedinělý případ. Zaznamenala jste od kolegů informace o podobném dění?

Já ne a podle mě se něco v takovémto rozsahu stalo poprvé. Ale nevím, co se děje na jiných fakultách, ale na FSV to bylo myslím vůbec poprvé, kdy došlo k nějaké snaze narušit nebo zastavit akademickou přednášku.

Uvedla jste, že se jednalo o zahraniční studenty. Jak si to vysvětlujete?

Nevím, kdo to byl. Legitimovala je policie a osobně nemám informace o tom, jestli to jsou studenti, ze kterých zemí jsou, kolik mezi nimi bylo Čechů. Nechci spekulovat, ty lidi neznám. Ale pravda je, že většina z nich mluvila anglicky s přízvukem.

Jaký máte pocit z té převážné většiny studentů, kteří na přednášce byli? Ptám se i proto, že Češi jsou vnímáni jako tradičně proizraelští, ale o mladých toho moc nevíme. Jak podle vás o této problematice smýšlejí?

Mezi studenty, kteří si přednášku přišli vyslechnout, byla také spousta cizinců. Nebyli to jen Češi, ale i zahraniční studenti, kteří studují na FSV nebo i jinde. Jejich reakce na ten protest byly velmi negativní. Začali je okřikovat, zaznívalo tam „zmlkněte“, ale i ostřejší slova. Volali, že si přednášku chtějí vyslechnout.

Když se to trošičku uklidnilo a já jsem těm protestujícím řekla, že touto formou ničeho moc nedosáhnou a že v této místnosti pro to propalestinské téma ztratili podporu, začali ostatní studenti tleskat. A myslím, že si ty přítomné studenty opravdu nezískali, spíš naopak.

Když policie vyvedla nejhlučnější skupinku, tak se vše uklidnilo a diskuze proběhla až do konce. Profesor Adam Fagan měl na konci velký potlesk.

Myslíte si, že ten protest byl na úrovni politické proklamace, vyjádření sympatií k Palestině, nebo se jednalo o projev antisemitismu?

Těžko říct. Ti lidé v zásadě křičeli tři věci: „Je to genocida“, „Jste rasisti“ a „Palestina, Palestina“. Nemám na základě čeho je analyzovat, ale jisté je, že tam nepřišli diskutovat nebo vyjádřit nějaký názor.

Přišli tam s cílem akci zrušit. A tím se anonymní instagramový účet akademiků proti apartheidu, který svolával protest proti přednášce profesora Fagana, netají.

Jim jde o to, aby se o Izraeli vůbec nemluvilo, protože pro ně je to nelegitimní entita. Mluví o tom, že musí zabránit normalizaci, což v jejich interpretaci znamená, že o Izraeli se může mluvit pouze jako o nelegitimním koloniálním projektu. A jakékoliv diskuze, které se zaměřují na soužití mezi Izraelci a Palestinci nebo které se věnují samotnému Izraeli, jednoduše odmítají, protože stát Izrael podle nich jednoduše nemá právo na existenci.

Má škola šanci se s tím nějak vypořádat, pokud v ní bují takové nálady?

Ve třídě bylo nějakých 120 lidí a osm deset lidí tam přišlo přednášku narušit. To není bujení. Většina z nich ani podle mě nebyla z FSV. A kolik z nich bylo studentů, tím si také nejsem jistá. Myslím si, že na FSV se diskuze vede, je možná a jsem za to hrozně ráda.

A je zřejmé, že se vedení fakulty a univerzity nechce dostat do situace jako některé americké a britské univerzity, kde už se vůbec nedá diskutovat, protože se tamní vedení bojí možných protestů. Jaké jsou jejich možnosti, to musí vyřešit lidé, kteří se zabývají bezpečností a také právními aspekty.

Jak se vlastně stalo, že protesty na amerických univerzitách dosáhly takových rozměrů?

Je to příliš široké téma, aby se dalo odpovědět ve dvou větách, ale izraelsko-palestinský konflikt je již mnoho dekád ostře sledovaným tématem a především pro část levice se stal ztělesněním div ne všech světových nespravedlností. Do toho konfliktu lidé na Západě projektují často vlastní nevyřešené problémy, jako rasismus, kolonialismus a další.

Občas se hovoří o tom, že propalestinské sympatie jsou u mladých lidí motivovány soucitem se slabším. Anebo to jsou opravdu projevy nenávisti?

Na to není jednoznačná odpověď. Určitě je tam spousta studentů, kteří jsou zhrozeni záběry z Gazy, ať už to jsou pravdivé, nebo nepravdivé informace, co vidí na instagramu nebo na jiných sociálních sítích. Odtud berou většinu informací, což je problém sám o sobě. Ale mnoho z nich opravdu upřímně chce být hlasem Gazanů, kteří v této válce trpí.

Ten druhý se týká toho, jak moc je to spontánní. Síť antiizraelských organizací a různých studentských spolků funguje na mnohých amerických univerzitách mnoho let. Jsou dobře organizované, financované a válka v Gaze se stala ideální příležitostí, jak z menších protestů udělat protesty většího významu.

Co učitelé?

Mnoho profesorů, aniž by o izraelsko-palestinském konfliktu věděli dost, dává tento konflikt za příklad, jak fungují hierarchie – a v tomto vidění je Izrael vždy ten silný, bílý, bohatý podporovaný Západem, který utlačuje Palestince. Že je tento konflikt mnohem komplikovanější, se ale studenti často nedozvědí. A pak se nelze divit, že aniž by pořádně věděli, kde Izrael a Palestina leží, jsou schopni o tomto konfliktu vynášet jednoznačné soudy.

A je hrozně smutné, že hesla, která se velmi často na těchto demonstracích objevují, nejsou o tom, že by chtěli mír a palestinský stát, což by bylo naprosto legitimní. Hlavní hesla, která převládla, jsou „globalizovaná intifáda“, „od řeky k moři“, „sionismus = nacismus“ a „pryč s osadnicko-koloniálním projektem“, což je to, jak nazývají Izrael. Tam pak už není o čem diskutovat a odpovědět si pak musíte sami, jestli to je nenávistné, nebo ne.

Určitě je to velmi složité a nelze určit šmahem, jak to má kdo postavené. Ale podle mě tady selhaly univerzity, které se bojí v rámci zachování svobody slova říct, že něco už je jasný projev nenávisti.