Kalendárium pražského orloje budí vášně

Stížnost podal podle Deníku N, který na problém upozornil, předminulý týden člen Klubu Za starou Prahu Milan Patka: některé postavy na obnovené desce se od Mánesova originálu výrazně liší.

Stížností se bude zabývat památková inspekce ministerstva kultury, která si vyžádala podklady od pražského magistrátu, jemuž orloj patří, a Národního památkového ústavu.

Změn v kalendáriu si přitom čtyři roky nikdo nevšiml.

„Rekonstrukce orloje byla dokončena v roce 2018, tedy za minulého politického vedení Prahy. Současná podoba je skutečně triviální. Po základní analýze situace budeme požadovat prověření možnosti předělání díla,“ řekl pro ČTK náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě).

„Důvodem vyhotovení nové desky byl zcela dožilý stav předchozí desky, kterou okopíroval akademický malíř Otakar Číla po požáru v roce 1945.

Míra dílčích oprav a přemaleb již zcela znehodnocovala vyznění díla, a navíc předchozí deska byla o něco menší než Mánesův originál a mezerami mezi touto předchozí deskou a kamenným ostěním kruhového otvoru soustavně zatékalo a vnikal prach do interiéru orloje,“ sdělil Právu tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

„Práce byly provedeny podle projektové dokumentace, která prošla celým stavebním řízením a v souladu se závaznými stanovisky Národního památkového ústavu i odboru památkové péče pražského magistrátu.

Finální vzhled orloje jsme při opravách kromě památkářů konzultovali i s dalšími odbornými institucemi a odbornou veřejností,“ doplnil s tím, že magistrát se situací zabývá a řeší ji.

Originál Mánesova kalendária je umístěn v Muzeu města Prahy. Od roku 1882 na orloji visely kopie díla. Podle Národního památkového ústavu je kopie kalendária sice nezdařilá, ale stále jde o kopii, kterou lze kdykoli nahradit.

Originální dílo zůstává uložené v muzeu, a proto se ústav záležitostí nezabývá. Náměstek pražského primátora Adam Scheinherr podle ČTK oznámil, že město prověří, jestli a jak je možné dílo předělat.

Dílo malíře Jirčíka, který například některé ženské postavy vyměnil za mužské a naopak, nebo změnil účesy či výrazy tváře, je také tématem diskusí na sociálních sítích. Například režisér Jan Hřebejk na Twitteru uvedl, že kauzu považuje za pseudoproblém.

Celé kauzy si všímá také článek uvedený ve čtvrtek na webu britského deníku The Guardian. Zmiňuje, že jedna z nejslavnějších pražských památek se stala předmětem trapného sporu o míře amatérismu při restaurování jeho kalendária s tím, že se možná jednalo o umělcův pokus o vtip.

Jednou z „nových“ postav kalendária je i spisovatelka Kateřina Tučková. Ta k tomu na Facebooku napsala:

„Coby historička umění bych předně podotkla, že pan Stanislav Jirčík zjevně neměl za úkol restaurovat Mánesův originál, nýbrž vytvořit kopii, čili vlastně úplně nový artefakt. Při takové práci z podstaty k nějakým odchylkám dochází, žádná kopie není stoprocentně dokonalá. Nicméně fakt, že autor do současné podoby kalendária zašifroval tváře svých současníků, považuju za megavtipnou aktualizaci cimrmanovských rozměrů, která bude (bohdá) bavit četné následující generace.“