Článek
„Dalo by se to tak říct, i když určitý podíl na vytváření toho kultu mají média. Je ale absurdní, že určitou částí společnosti člověk považovaný za hrdinu je kriminálník, dvojnásobný vrah,“ podotkl expert na klinickou a forenzní psychologii Netík.
„Není to naše specifikum, je to bohužel zcela běžné po celém světě, speciálně u žen. Některé z nich do toho promítají své problémy, například nespokojené mateřské záležitosti nebo obdiv k takzvanému chlapákovi a k tomu, jakou má touhu po svobodě,“ míní Netík.
Je absurdní, že pro část společnosti hrdina je kriminálník
Nové vášnivé reakce nově vyvolal v těchto dnech zveřejněný rozhovor Práva s korunním svědkem Vojtěchem Pokošem, který jako jediná přeživší oběť střelby z května 1993 Kajínka jednoznačně označil za vraha. [celá zpráva]
"Do pelíšku bych ho brala"
V diskusi pod články na serveru Novinky.cz se Kajínka zastává například čtenářka z Horního Slavkova.
„Jelikož jsou tak obrovské nedostatky v důkazech a co si budeme povídat, i svědectví Pokoše je dosti neuvěřitelný příběh, tak neuvěřím tomu, že je Kajínek vrah, i kdyby se našlo ještě třeba pět takových svědků,“ napsala.
Žena z Jílové u Děčína zase uvedla: „Na rozdíl od jiných je pan Kajínek pěknej a inteligentní muž. Jeho bych do pelíšku brala.“
Některým ženám podle Netíka imponují „psychopati“ jen proto, že vypadají jako chlapi. „Jsou to často evidentně přehnané emoční reakce. Ony případ a danou situaci hodnotí emocionálně, nikoli rozumově,“ uvedl Netík a přiznal, že už mu kauza Kajínek leze na nervy.
Na druhou stranu chápe, že je tento muž sedící nyní v karvinské věznici pro mnoho lidí zajímavý. „Především tou svou touhou po svobodě, útěkem z Mírova. Je to takový, v uvozovkách, trošku romantický typ,“ doplnil Netík.
Obdoba Stockholmského syndromu
Podle jiného psychologa Karla Humhala může jít do určité míry ze strany žen o pudovou záležitost. „Ženy v Kajínkovi vnímají jakéhosi potentního samce, který je zdatný, má vysoké IQ. Projevuje se v nich obdiv k člověku, který je v něčem výjimečný, ale to morální hledisko bohužel bere za své,“ řekl Právu Humhal.
Míní, že Kajínkův případ a výrazná podpora ze strany žen je podobný tzv. Stockholmskému syndromu. Ten se vyznačuje tím, že se oběť, například únosu, začne loajálně chovat k pachateli a cítí k němu sympatie.
„Je to jakýsi obdiv, kdy ty ženy naprosto odhlédnou od kontextu morálního a mravního a fascinuje je síla toho pachatele udělat takový čin. U Kajínka by to mohlo být něco podobného. Už jsem četl i srovnání Kajínek a Jánošík. Ale ten byl taky padouch,“ poznamenal Humhal.
Provozovatel stránek www.jirikajinek.cz Lukáš Charvát má pro Kajínkovu masovou podporu své vysvětlení. Podle něj jeho případ provází spousta nejasností a nebyl vyšetřován standardním způsobem.
„Je to vlastně jediný takový případ u nás. On utekl z vězení a říká, že to nebyl, tak lidi zajímá ta pravda. Myslím si, že by se dokázali smířit i s tím, že by třeba byl tím pachatelem, i když já si to nepřipouštím, ale musel by jim to říct, že to tak opravdu bylo,“ uvedl Charvát.
Z diskuse na Novinkách |
---|
…je to neuvěřitelné! Podle poloviny diskutujících Kajínek není vrah, protože to tak bylo ve filmu, a druhá polovina tomu nevěří, protože svědek, který to přežil, je prý „hne*ocech“. Proberte se!!! |
Ondřej Císař, Bristol |
Tomu, že střílel pan Kajínek, už dneska věří opravdu málokdo. Za to Pokošovi jen naprostý hlupák. Nechte si svoje lži, pane Pokoši, v té base byste měl sedět Vy!!! |
Dagmar Wendlová, Unhošť |
V zemi, kde vrah, lapka a ničitel majetku Žižka má bronzovou sochu, musí být hromadný vrah a bytový zloděj Kajínek (s roztomilým kukučem) samozřejmě anděl. Nikoho moc nerajcuje např. vražda Milady Horákové a další stovky bestialit, které se u nás odehrály. Ale o Kajínkovi natočíme oslavný film. |
Tomáš Matoušek, Chaloupky |
Celý tento článek je jedna větší lež než druhá. Kajínek není žádný svatoušek, ale s touto střelbou nemá nic společného. |
Helena Vyhlídková, Jindřichův Hradec |
Domnívám se, kdyby střílel Kajínek, tak by žádný svědek nezůstal. Zvláště když má tak vysoké IQ, jak se o tom psalo v novinách. Jeden svědek zůstal, aby mohl svědčit podle předem připraveného scénáře. |
Dalibor Bajgar, Šternberk |