K volebním urnám od 16 let? V koalici je to k diskusi, ANO proti

„STAN v minulém volebním období předložil návrh na snížení aktivního volebního práva na 16 let věku v případě komunálních voleb. Připraveni jsme i na diskusi o využití v dalších typech voleb. Takový krok by pomohl nejen ke zvýšení volební účasti mladých, ale také k většímu zájmu o politiku a zapojení do veřejného dění. A že se mladí lidé o dění zajímají, to jasně ukazují třeba jejich aktivity zacílené na otázky klimatu a ochrany životního prostředí,“ sdělil Novinkám vicepremiér, ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan, podle něhož je hnutí připraveno téma přinést do koaličních diskusí.

Podobně se vyjádřil Rakušanův stranický kolega, místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru a exministr školství Petr Gazdík. „Mělo by to být v prostředí, které ti šestnáctiletí dobře znají, což je většinou jejich obec nebo město. Případné rozšiřování do ostatních voleb bychom podmínili nejprve zavedením tohoto v komunálních volbách,“ vysvětlil.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) probíhají debaty o snížení věkové hranice nejen v České republice. „Můžeme o tom vést debatu, existuje i řada dobrých důvodů pro zachování hranice 18 let,“ uvedl Fiala na výjezdním zasedání kabinetu v Jeseníku.

Připomněl, že k věku 18 let se vedle volebního práva vážou též další práva i povinnosti. „Jsem otevřen všem argumentům,“ uzavřel premiér

O tématu snížení věku prvovoličů ve snaze přilákat více lidí k volebním urnám a zvýšit upadající účast se mluvilo opakovaně už v minulosti. Na světlo toto téma naposledy vytáhl v úterý během své návštěvy Moravskoslezského kraje prezident Petr Pavel, když dostal v diskusi s občany dotaz, zda by takovou změnu podpořil. To by pravděpodobně učinil, protože mladé lidi nepovažuje za riziko a mají podle něj dostatečný přehled o situaci v zemi.

Spíše skepticky se staví ke snížení věkové hranice místopředsedkyně poslaneckého klubu vládní ODS, právnička a členka ústavně-právního výboru Eva Decroix.

„Ta diskuse tu už byla a není to poprvé, co se to řeší, naposledy několik měsíců nazpátek. Pan prezident se sice vyjádřil, že má za to, že studenti jsou na to dostatečně vyzrálí, ale zajímavé je, že studenti se na to podle mých diskusí s nimi sami necítí v těch 16, 17 letech. Jsem otevřena tu debatu vést, ale pokud chceme snižovat, tak dobře, ale pak musíme s těmi dětmi pracovat jinak a dostávat více otázky veřejné správy a života do vzdělávání, což dnes není,“ míní Decroix.

Podobný názor podle ní před pár měsíci zazníval i uvnitř ODS. „Žádné velké nadšení z toho rozhodně není, ale diskusi se nebráníme. Spíš nemáme pocit, že by tomu dnes odpovídal vzdělávací systém,“ přiblížila.

To senátor za ODS Tomáš Goláň, který je šéfem senátního ústavně-právního výboru, by byl pro. „Naprosto to podporuji,“ uvedl, i když si myslí, že by se to nepřijímalo v klidu.

„Funguje to i v zahraničí, kdyby to nefungovalo, tak to tam není. Je to ale na dlouhou diskusi, protože v Česku otevřít něco takhle revolučního, tak vždy vznikne plno hejtů, nenávisti určitých skupin, které budou mít obavy, že to staré a klasické, co tu existuje x let, tím vlastně zničíme a hodnoty poškodíme. Čekám kolem toho velký humbuk, ale podporuju to,“ řekl.

Opatrný je předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „K posunu hranice pro aktivní volební právo jsem poměrně zdrženlivý. Nicméně této diskusi se rozhodně nebráníme,“ napsal redakci Jakob.

Místopředseda Sněmovny a první místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek upozornil na právní složitosti při takového změně. „Přestože se ten nápad může zdát na první pohled jako velmi sympatický, tak po právní stránce to není tak jednoduché. Znamenalo by to poměrně velkou a zásadní právní úpravu řady jiných oblastí. Nemůžete od sebe odtrhnout právo volit a další práva, která jsou vázána k věku 18 let, aby se neřeklo: k tomuhle jste už dostatečně zralí a k tomuto ne,“ míní Bartošek.

Proti snížení věku prvovoličů je nejsilnější strana v Poslanecké sněmovně, opoziční hnutí ANO.

„V 18 letech se člověk stává plnoletým a přebírá plnou odpovědnost za všechna svá rozhodnutí a činy. K tomu také náleží, že nabude veškerá práva, včetně práva volit. Nedává žádný smysl, abychom zrovna věkovou hranici u volebního práva posouvali,“ podotkl místopředseda ANO a předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček.

Podobně to vidí i šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

SPD Tomia Okamury by v případě snahy o prosazení této změno přišlo se svými návrhy, které podle nich mají zajistit vyšší volební účast.

„Máme úplně jiné návrhy, jak zvýšit volební účast. Je to zavedení přímé volby a odvolatelnost politiků, kdy tento můj zákon už roky leží ve Sněmovně, zavedení přímé hmotné odpovědnosti politiků a plus, co se týče volebního systému, tak chceme zrušit Senát. To by zvýšilo volební účast a přímá prezidentská volba je toho důkazem,“ řekl Novinkám šéf hnutí Tomio Okamura.

Posunutí věkové hranice pro účast ve volbách na 16 let by mohlo pomoci tradičním, liberálním i konzervativním politickým stranám. Například ve studentských parlamentních volbách v roce 2021 se na prvních dvou příčkách s velkým náskokem před třetím ANO (8,5 procenta) umístila koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) s 29,4 procenta a spojení STAN a Pirátů s 30,4 procenta hlasů.

Že by případná změna mohla být činěna ku prospěchu vládnoucí koalice, odmítla Eva Decroix z ODS.

„Podobné úvahy a spekulace se podsouvaly při vztahu k elektronické volbě. Volební systém se stanoví na dlouho a snažit se ho upravit tak, aby vám vyhovoval, je opravdu krátkozraké. A dokonce si myslím, že se to může zakládat na úplně špatných předpokladech,“ uvedla.