K větší péči o zdraví pandemie nevyburcovala, shodují se experti

„Obávám se, že do chování lidí se pandemie promítla jen málo. Osobně nevidím, že by se lidé o své zdraví starali víc,“ míní biochemik Jan Konvalinka.

Epidemiolog a vakcinolog Roman Prymula poukázal na to, že se ve střední Evropě před pandemií podceňovaly roušky a pokládalo se to za zvyklost asijských zemí, s covidem ale přišel posun. „Dnes vidíme i jedince, kteří nosí roušku, pokud ji potřebují,“ dodal.

Stále jde spíš o výjimky. K přehodnocení přístupu ke zdraví nedošlo ani podle předsedy infektologické společnosti Pavla Dlouhého.

„Bohužel jsme se fázi, kdy si část populace myslí, že to celé bylo vymyšlené a žádný covid nebyl. Lidé rychle zapomínají. Co je ale ještě horší a zažili jsme to v důsledcích covidu, zdravotní stav naší populace není dobrý. Proto se u nás i více na covid umíralo a bylo by dobré, aby se lidé i více očkovali,“ řekl Novinkám.

V obezitě, cukrovce, vysokém tlaku i nedostatku pohybu, jak zdůraznil, jsou na tom Češi jedni z nejhorších v Evropě.

Náchylnější jsou po covidu lidé více i na infekce, což experti přisuzují i oslabené imunitě po lockdownu a omezení sociálních kontaktů, kdy se lidský organismus nevystavoval virům a bakteriím.

Návrat k normálu se stále tvrdě odráží na vysoké nemocnosti, hlavně u dětí. Loni dominovala spála. Letos hlásili pediatři vyšší počty dětských pacientů s pátou a šestou nemocí, nebývale mnoho je i streptokokových infekcí a padl i 60letý rekord ve výskytu černého kašle.

Ten se letos do konce října potvrdil u 34 387 lidí, což je nejvíc od roku 1958, kdy byla vakcína proti nemoci poprvé použita. V souvislosti s černým kašlem letos zemřelo 11 lidí.

Část problému dnes nicméně spočívá i v účinnosti antibiotik, proti nimž jsou bakterie způsobující infekce více rezistentní.

Proměnil se i covid, virus je stále nakažlivější. Vážné průběhy, kvůli nimž museli být lidé po vypuknutí pandemie připojeni na mimotělní oběh nebo ventilátory, už ale naštěstí nezpůsobuje. Průběhy většina nemocných vyleží, u seniorů a chroniků je riziko těžkého průběhu větší a doporučuje se proto očkování.

Podle Dlouhého se stav většiny lidí, kteří měli těžce poškozené plíce v roce 2021, zlepšil a plicní funkce se jim vrátily k normě.

Stovky lidí se však podle odhadů potýkají s vážnými problémy i po prodělání covidu.

„V současné době se jedná spíše o mimorespirační potíže, jako je těžká únava po malé fyzické zátěži, bolesti svalů, bušení srdce při postavení nebo poškození centrálního nervového systému. Dříve, v době počátku pandemie, se jednalo zejména o dušnost, zadýchávání při zátěži, kašel a bolest na hrudi,“ uvedl pneumolog Vladimír Koblížek.

Přetrvat u některých lidí může i ztráta čichu nebo chuti, byť u většiny potíže odezněly, upozornil Prymula. „Může se stát, že to bude doživotní,“ podotkl epidemiolog. Typická je i takzvaná mozková mlha, kdy mají lidé problém vybavit si dříve známé pojmy.

Mezi lékaři se vedou spory o tom, co do nich zahrnovat. Některé obtíže se mohou objevit i po jiných nemocích. „Diskutabilní je chronický únavový syndrom. Jsme k tomu velmi skeptičtí. Neexistuje test, který by změřil, že pacient má dlouhý covid, protože jsme u něj naměřili nějakou hodnotu. Je to hodně o subjektivním vnímání,“ uvedl šéf infektologické společnosti Dlouhý.

Přesná definice dlouhého covidu neexistuje, tudíž ani vhodný léčebný postup. „Nemáte žádnou tabletku ani léčebnou metodu, je to neřešitelná věc. Snažíme se pacientům spíš vysvětlit, že musí přizpůsobit svůj životní styl své výkonosti a snažit se tomu psychicky nepodléhat, rehabilitovat,“ uzavřel.

Díky covidu výrazně pokročil sběr dat v reálném čase o počtech nemocných nebo třeba obsazenosti lůžek v nemocnicích. Průlom nastal i v diagnostice infekčních nemocí pomocí PCR metody, která se dělá rychleji a umí rozpoznat typ nemoci.

Stejně tak si mnoho ordinací praktických lékařů osvojilo objednávání pacientů na konkrétní čas, a to i v případech náhlého onemocnění.

Pověstná tři R - ruce, roušky, rozestupy - která byla hlavním heslem pandemických let, ale většina lidí vytěsnila. Před časem na to poukázal Masarykův onkologický ústav, kde se zastaví u dávkovače s dezinfekcí už málokdo.