K úřední změně pohlaví by mělo stačit jen prohlášení dotyčného, doporučili odborníci

Ústavní soud rozhodl letos sedmého května, že úřední změna pohlaví už nebude vyžadovat chirurgický zákrok zahrnující sterilizaci a změnu pohlavních orgánů, jako je tomu podle zákona doposud. Poslanci a senátoři mají čas do 30. června příštího roku, aby rozhodnutí Ústavního soudu přizpůsobili české zákony.

Sexuolog Pavel Turčan nejdříve popsal současný stav úřední změny pohlaví. „Ve skutečnosti se dnes netrvá na tom, že musí dojít ke změně pohlavních orgánů. Většina trans mužů zůstává s pochvou, ale musí projít kastrací,“ uvedl odborník. Že Ústavní soud podmínku chirurgického zákroku zrušil, Turčan vítá.

„Mám ve své péči osoby, které si dnes pohlaví nemohou úředně změnit, protože nemohou podstoupit zákrok ze zdravotních důvodů, například mají alergii na anestetika. Také mohou mít velký strach z komplikací. Například znám trans ženu, která měla tak velké komplikace, že jí museli odebrat část střeva, zároveň byla připravena o veškerou sexuální rozkoš,“ popsal Turčan.

To potvrdila i Lenka Králová z organizace Transparent, která se cítí být ženou, v občanském průkazu je nicméně stále vedena jako muž. „Chirurgických zákroků se jednoduše bojím. Znám stovky trans lidí a také hodně historek o tom, jak se to nepovedlo a málem došlo k ohrožení života,“ uvedla. Z právního hlediska je Lenka Králová pseudonym, v průkazu má mužské jméno. „Pokud bych si chtěla změnit jméno, muselo by odpovídat mému pohlaví. Takže se klidně mohu jmenovat Rocky Balboa, ale ne Lenka Králová,“ popsala.

Libor Zámenčík, urolog, androlog a sexuolog, promluvil jako zástupce České společnosti pro sexuální medicínu. Stejně jako Turčan doporučil, aby k úřední změně pohlaví stačilo osobní prohlášení osoby před matričním úřadem. Pokud se například osoba cítí být mužem, prohlásí to a bude moci mít odpovídající rodné číslo a jméno.

„Doporučujeme čistě sebedeklaraci bez účasti zdravotnického systému,“ popsal Zámečník. Člověk, který usiluje pouze o úřední změnu pohlaví a nežádá žádný medicínský zákrok, podle Zámečníka nemusí zatěžovat lékaře, sebedeklarace je časově i finančně méně náročná.

Podle Zámečníka by měly v zákonu existovat pojistky, aby nedocházelo k živelným změnám pohlaví. Zmínil souhlas rodičů u nezletilých nebo možnost zneplatnění změny státním zástupcem, aby nedocházelo k účelovým změnám pohlaví, ty by mohly být klasifikovány i jako trestný čin úmyslného uvedení v omyl.

Zákon by měl podle Zámečníka pamatovat například na to, jak budou osoby se změněným pohlavím umisťovány do detenčních zařízení. Nemělo by se stávat, aby například mužský násilník úředně změnil své pohlaví a skončil v ženské věznici.

Podle odborníka na právo Radka Policara z Ministerstva zdravotnictví dává Ústavní soud zákonodárcům širší možnosti, jak úřední změnu pohlaví řešit, než je pouze zmíněná sebedeklarace. „Soud zmínil například diagnostické posudky několika nezávislých sexuologů. Člověk by musel prokázat, že trvale trpí životem v jiném těle,“ popsal Policar.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) už dříve prohlásil, že zákon už je dva roky napsán, ale čekalo se na vhodnou dobu pro jeho odeslání na vládu. Tento zákon vychází z materiálu, podle něhož by ke změně pohlaví stačilo rozhodnutí dotyčného a potvrzení lékaře; mohlo by se tak dít už od 15 let. Nicméně například lidovci ústy ministra zemědělství Marka Výborného uvedli, že jsou pro změnu až od 18 let.