Článek
Restaurátorský záměr určí metodu, kterou se vysprejovaný nápis odstraní, aby nebyl narušen kámen, vysvětlila mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková.
Podle Michala Nováka z Ústavu chemické technologie restaurování památek VŠCHT Praha je vždy nutné použít nějaký typ rozpouštědla. Existují ale i relativně šetrné metody. "Lze použít různé typy obkladů, které minimalizují pronikání rozpouštědel do materiálu. Dají se použít různé gelovité přípravky, případně čisticí mikroemulze, které obsahují poměrně malé množství rozpouštědla," vyjmenoval Novák.
Dva cizinci nastříkali na pilíř Karlova mostu na Malé Straně nápis přes pět metrů dlouhý a dva metry vysoký. TSK má podle Liškové zkušenosti s čištěním menších ploch, tady se navíc jedná o památku, a proto není možné nápis nechat odstranit bez odborného posudku.
Nesmí zůstat dlouho
Čmáranice by na pilíři neměla zůstat dlouho, aby po sobě nezanechala na kameni stopy. "Snažíme se co nejrychleji," dodala Lišková. Dokonalé odstranění je ale problematické. "Do jaké míry zůstanou po graffiti stopy závisí na typu použité barvy a vlastnostech kamene v daném místě," uvedl Novák s tím, že konkrétněji se bez hlubší analýzy nemůže vyjádřit.
U Karlova mostu se ve středu sešli zástupci příslušných institucí, uvedl Skalický. Způsob odstranění graffiti budou podle něj určen podle informací policie o složení použitých sprejů. Čištění se nejdříve vyzkouší na kousku posprejované části. Do několika dnů by pak měl být odstraněn celý nápis, doplnil.
Na sprejery strážníky v pondělí před 21:30 upozornil kolemjdoucí. Cizince ve věku 23 a 30 let strážníci ještě na místě zadrželi a převezli do cely. Případ policie dále šetří ve zkráceném řízení.
Kulturní a národní památky nelze podle Skalického chránit tzv. antigraffiti nátěrem, který se používá na fasádách domů. "Většinou vytvoří nepřirozený lesklý povrch a je neprodyšný. Dále může docházet i ke změně barevnosti. Je třeba lidi vychovávat k úctě ke kulturnímu dědictví a ne je jen uměle chránit nepřirozenými postupy," řekl.