K čemu je pozorování, když vše dnes měří přístroje, ptali se návštěvníci meteorologů

Děti si mohly v pobočce ústavu v pražských Komořanech vyzkoušet, jaké to je stát před kamerou a předpovídat počasí. Opakovaly stejný text, který končil větou „Nebude-li pršet, nezmoknem“. V předpovědním sále se návštěvníci o dešti dozvěděli opak, liják totiž měl dorazit cobydup, s ním ochlazení a na horách mělo sněžit. Skuteční meteorologové se nespletli.

Jak se tvoří a stále zpřesňuje předpověď počasí, bylo námětem několika přednášek. Úspěšnost předpovědí na druhý den dnes dosahuje podle statistik 95 procent. Pomáhá tomu velké množstvím dat s numerickými modely, z meteorologie se stala přísně exaktní věda, v níž odhad hraje stále menší roli.

Třikrát denně se vypouštějí meteorologické balony, sondy z pracovišť v pražské Libuši a v Prostějově. Meteoradary jsou u nás dva ­ ve středočeských Brdech a pod vrcholem Skalky v Olomouckém kraji. K tomu chodí data z Evropy i detailní informace například z čidel ve vozovkách dálnic, meteostanic. K dispozici jsou družice a nejrůznější přístroje, webové kamery.

Jednu z návštěvnic zajímalo, k čemu jsou dnes drobní pozorovatelé, kteří z různých míst meteorologům hlásí, jaké počasí u nich panuje. Jejich údaje dnes hlavně zpřesňují detailní znalost. „Například zda už u nich padají kroupy a jak jsou velké,“ odpověděla jedna z meteoroložek.

Pro data z různých výšek atmosféry zůstávají nejlepší meteorologické balony neboli sondy opatřené lehkými přístroji, které měří teplotu, sílu větru, vlhkost nebo také ozón. Meteorologové v nárazovém větru předvedli, že vypustit takový balon není jen tak. Zmítá sebou a neposlouchá. Neví se ani, kam přesně odletí. Protože u nás převládají západní větry, balony nejčastěji míří na východ. Na zem zpravidla dopadnou ve východní polovině středních Čech, při silných větrech však mohou doletět třeba do Polska, na Slovensko nebo ještě dále.

„Balony jsou vyrobeny tak, aby se v přírodě samy rozložily UV zářením. Materiál je přitom hodně pružný, sonda, která má u země metr v průměru, dosahuje ve velké výšce průměru osmi metrů. Vystoupat může až do 30 kilometrů,“ popsal meteorolog Michal Mátl.

V Komořanech se nevěnují jen předpovědím, mají také klimatologické oddělení a zkoumají znečištění ovzduší. Den otevřených dveří se věnoval také vodě a hydrologii včetně měření na Vltavě. V pátek byl totiž Světový den vody.

Hlavní město zase upozornilo na akci Hodina Země, k níž se připojilo tak, že v sobotu mezi 20.30 a 21.30 hodin zhaslo slavnostní osvětlení významných pražských památek.

Český hydrometeorologický ústav otevřel také pobočky v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem.