Jurečkův resort digitalizuje sám, bude to skoro za miliardu

„Od začátku svého nástupu na ministerstvo digitalizuji ve velkém tempu, získal jsem do týmu skvělé lidi, kteří digitalizaci dělali v privátní sféře. Kdybych čekal na Digitální agenturu, tak bych zatím neměl hotového prakticky nic,“ napsal na dotaz Práva ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministerstvo práce dlouhá léta bojovalo se závislostí na IT dodavateli OK System. Nyní by měla přijít kýžená změna.

Resort uzavřel smlouvu na dodávku systémů i s dalšími čtyřmi společnostmi. V rámcové dohodě na 480 milionů korun bez daně tedy figuruje pět firem: Principal Engineering, Atos IT Solutions and Services, Konsorcium Tekies a COPS, akciovky Autocont a OK System. Digitalizace má probíhat v souladu se zákonem o právu na digitální služby z roku 2020.

Klíčovou změnou, kterou má podle Jurečkova resortu přinést, má být především možnost, aby si klienti mohli vyřídit nezbytnou agendu poskytovanou Úřadem práce ČR prostřednictvím internetového portálu ministerstva práce a sociálních věcí.

Firmy se ve smlouvě zavázaly vyvinout a implementovat nové informační systémy včetně odpovídajícího procesního poradenství, pracovat na jejich vývoji a úpravách. „Služby budou poskytovány IT odborníky, a to v rozsahu podle aktuální potřeby objednatele,“ dodává smlouva. Digitální a informační agentura vznikla 1. ledna, od dubna pak přebrala plnou působnost.

„S kolegy od vicepremiéra Bartoše i s agenturou spolupracujeme a spolupracovat budeme, ale v rámci naší agendy jdeme rychleji a ambiciózněji. Nemám čas ztrácet čas čekáním, až začne agentura naplno fungovat. To říkám s vědomím, že agentura je potřebná,“ dodal Jurečka.

Ministerstvo vedle toho uzavřelo další rámcovou dohodu na 160 milionů korun bez DPH na konzultační služby k digitalizaci, a to se čtyřmi společnostmi: Ernst & Young, Deepview, DXC Technology Czech Republic a konsorciem KPMG Česká republika a Tekies. Stejně jako první smlouva platí čtyři roky.

Jak vysvětluje v dohodě, resort chce při digitalizaci vycházet z ověřené praxe jiných útvarů státní správy i komerčního sektoru. Konzultace mu tuto odbornost mají zajistit.

Částka vychází z cen za jeden „člověkoden“, tedy za osm hodin práce konkrétního člověka, bez DPH. Podle přílohy ve smlouvě se bude partnerovi či řediteli firmy platit za jeden „člověkoden“ od 14 do 25 tisíc korun bez DPH, seniornímu manažerovi od 12 500 do 15 tisíc korun bez DPH a juniornímu konzultantovi od 4600 do 9500 korun.

Proč konzultace nezajistí odborníci z kabinetu pirátského vicepremiéra pro digitalizaci Bartoše, případně k tomu zřízená digitální agentura?

„Místopředseda vlády pro digitalizaci a jeho tým je s ministerstvem práce v kontaktu ohledně digitalizace a na různých dílčích věcech společně spolupracují, zvláště pak na sladění s centrálními nástroji e-governmentu. Nicméně pan Bartoš ani Digitální a informační agentura digitalizaci jednotlivých resortů nijak přímo neřídí, protože jde o specifickou agendu daných resortů,“ sdělil Právu Ondřej Benda z tiskového oddělení Bartošova kabinetu. „Samozřejmě resorty se řídí Národním architektonickým plánem a dalšími materiály od DIA,“ dodal.

Mluvčí Jakub Augusta dodal, že ministerstvo práce nejlépe zná pozadí celé problematiky a je tak expertem na danou činnost. „V rámci digitalizace spolupracujeme s řadou k tomu určených specializovaných institucí a pracovišť, ale finální řešení musí stát na našich expertech nebo na lidech, které si k tomu cíleně vybereme. Je standardní, že podobně velké a revoluční projekty ministerstva řeší tímto způsobem,“ napsal Právu.

Dalších 80 milionů korun bez DPH dá ministerstvo práce za právní služby v oblasti informačních technologií i ve vztahu k veřejným zakázkám. Rámcovou dohodu uzavřelo se čtyřmi právními kancelářemi: Rowan Legal, Havel & Partners, Císař, Češka, Smutný a MT Legal.

„Předmětem dohody je poskytování právních služeb ve vztahu k projektům a veřejným zakázkám realizovaným objednatelem, přičemž tyto služby budou spočívat zejména v poskytování právních služeb v oblasti práva ICT, jakož i v oblasti práva zadávání veřejných zakázek,“ uvádí smlouva.

Podle Jurečky digitalizace usnadní život občanům i zaměstnancům a ušetří peníze i čas. Na sociální síti X zveřejnil: „Od 16. 8. do 12. 9. klientská zóna Jenda zpracovala v online režimu 44,4 procenta žádostí o rodičovský příspěvek. Ze 7213 žádostí bylo rovných 3200 podáno přes Jendu a do 98 procent z nich nebylo potřeba zasáhnout lidskou rukou.“

Opoziční poslanec Aleš Juchelka (ANO) ale namítá, že online přístup stejně nepomůže všem. „Často je s klientem potřeba řešit komplexně celou sociální pomoc. A to je lepší osobně,“ řekl. Zlepšení IT procesů by navíc podle něj mělo především přinést úlevu úředníkům. „Úředníci si stěžují, že se zatím nedigitalizuje tak, aby to ulevilo i jim. Digitalizuje se zatím tak, aby to ulevilo klientům. Ale úředník, kterému někdo z domu napíše žádost o rodičák, to stejně musí vytisknout, dát do složky a tak dál,“ upozornil Juchelka.

Ředitel Hlídače státu a Bartošův poradce pro digitalizaci Michal Bláha postup MPSV schvaluje. Potřeby ministerstva by prý Digitální a informační agentura (DIA) nedokázala pokrýt. „DIA nemá kapacity pro konzultace v této věci, protože počet lidí, které na projekt MPSV využije, je ve stovkách osob. Násobně více, než je v současnosti počet zaměstnanců agentury,“ napsal Právu.

V roce 2018 se způsobem, jakým ministerstvo práce pořizovalo a provozovalo informační systémy, zabýval Nejvyšší kontrolní úřad. Právě využívání externích firem byla jedna z výtek. Ministerstvu vyčetl i to, že si nechalo od externí firmy připravit strategii rozvoje ICT pro roky 2018 až 2020 za více než osm milionů korun. „Pokud by na ní pracoval stejný počet zaměstnanců MPSV, vyšla by přibližně na 1,1 milionu korun,“ uvedla zpráva NKÚ.