Článek
„Stát musí dokázat více šetřit a musí být úspornější, efektivnější. Musíme se proto podívat na opatření v oblasti úspor. A pokud tedy opravdu myslíme vážně konsolidaci veřejných financí, musíme se podívat i na otázku příjmu, což souvisí i s některými daněmi,“ uvedl ministr při příchodu do Strakovy akademie na dotaz Novinek.
Přiznal také, že z toho nemá radost. „Vždy jako politik budu raději posel dobrých zpráv. V této situaci to ale považuji za nutnost, byť by například některé úpravy byly na přechodnou dobu dvou až tří let,“ řekl.
Už dříve zmínil například zavedení solidární daně. Mluví se také o zvýšení spotřební daně u alkoholu či tabáku.
Stanjura: Chci stavební spoření bez podpory a omezit výchovné
Ministr zmínil i další možný přísun peněz do státního rozpočtu. „Některé formy pomoci, kterou stát poskytuje podnikatelským subjektům, tak by byla v době, kdy je krize překonána – tedy se té firmě znovu daří a je zase v zisku – postupně část pomoci vratná státu a občanům,“ nastínil.
O daňových změnách se mluví kvůli schodkům rozpočtů. Ten loňský se vyšplhal na 360,4 miliardy korun, na letošek je pak plánovaných 295 miliard.
Vláda daně zvyšovat nechtěla
Vláda Petra Fialy daně zvyšovat nechtěla. V jejím programovém prohlášení nyní stojí, že cesta ke stabilitě „je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže.“
„Platí, že debata o zvyšování daní je spojena s debatou o programovém prohlášení vlády. Začneme v prvním kvartálu tohoto roku a chceme je v té době i uzavřít,“ doplnil na dotaz Novinek Jurečka, který daňové změny jako nyní navrhoval už před rokem.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) mluví i o dalších možných změnách. Je mezi nimi třeba superhrubá mzda, jejímž zrušením přišel rozpočet asi o 100 miliard korun. Základní sazba z daně z příjmů by se také podle NERV mohla zvýšit z 15 na 19 procent.
Utahování opasků? Hlasujte, jak byste se postavili k jednotlivým návrhům NERV
