Jurečka: Třetí valorizace důchodů v roce je reálná

Ano, je pravděpodobné, že na závěr roku by ještě jedna mimořádná valorizace mohla proběhnout. Mělo by k tomu dojít za stejných podmínek jako u červnové valorizace. To znamená, že by v červnu musel být cenový růst oproti lednu o pět procent vyšší. O tom, zda bude opravdu podmínka splněna a tím dojde k dalšímu mimořádnému zvýšení ještě před koncem roku, rozhodne vývoj inflace.

Nechci tady střílet od boku nějaká čísla. Můj předpoklad je, že to nebude žádná malá, symbolická valorizace, ale že porostou řádově o stokoruny. Ale opravdu nedokážu v tuto chvíli uvést nějaká konkrétní čísla.

Vývoj inflace je dynamický a my vnímáme negativní dopady na české domácnosti, především na ty nejzranitelnější.

Takže jsme se rozhodli už pro zmíněný páteční termín, což zajistí rychlý růst dávek a rozšíří množství těch, kteří na ně dosáhnou. Řada lidí s nízkými příjmy se totiž už dostávala do neřešitelné situace.

Tomu jste špatně porozuměl. Já jsem nemluvil o tom, že bychom mohli v nějakém krátkém období znovu valorizovat existenční a životní minimum. Mluvil jsem o tom, že tu jsou ještě jiné formy podpor, jejichž valorizací bychom mohli v příštích týdnech nebo měsících řešit situaci občanů.

Například se jedná o zvýšení rodičovské, příspěvku na péči, příspěvku na mobilitu občanů se zdravotním postižením. Případně bychom mohli přikročit k mimořádnému zvýšení daňové slevy na poplatníka nebo na děti. To jsou možnosti, o kterých jako vláda přemýšlíme, a uvidíme, v jakých parametrech případně řešení zvolíme.

Monitorujeme vývoj cen, dopady inflace a během týdne nebo čtrnácti dnů chceme provést aktualizaci toho, jaké kroky podnikneme. Nelze nyní říct, že uděláme jedno velké opatření a tím situaci vyřešíme. Vývoj je totiž nepředvídatelný, musíme ho sledovat a být schopni na něj reagovat.

Zmínil jste zvýšení rodičovského příspěvku. O tom se psalo, že by mohl vzrůst ze 300 tisíc na 345 tisíc korun, tedy o patnáct procent. Odpovídá to nebo jsou na stole i jiné varianty?

Uvidíme. Nyní jsme se ale nebavili o tom, že bychom ho zvýšili v nejbližší době. Je to jedna z variant do budoucna.

V řádech měsíců. Možná ve druhém pololetí, možná v příštím roce. Zatím nevíme, jak se budou inflace a válka na Ukrajině vyvíjet a jaký budou mít dopad na další věci, třeba na nezaměstnanost. Vláda musí mít nástroje, které bude s ohledem na situaci aktivovat.

Úměra úplně nefunguje tak, že by se řeklo: o co se zvýší inflace, o to se zvýší i příjem státního rozpočtu. Když se podíváte na výběr daní a sociálního pojistného za leden a únor, tak tam taková korelace není.

Příští týden budou výsledky za první čtvrtletí, bude zveřejněna aktualizovaná makroekonomická predikce. Pak budeme moci lépe odhadnout, zda a o kolik příjmy státu vzrostou.

Zvažujeme jedno z opatření, které pamatuje na střední třídu – zmiňované zvýšení slevy na poplatníka a na děti. A proč nechceme jít do dalších plošných řešení? Důvod je, že peníze, o které by kvůli tomu přišel státní rozpočet, by neskončily ve stoprocentní výši u občanů. Neodrazily by se plně do snížení cen, zčásti by zůstaly v maržích obchodníků.

Viděli jsme to za Sobotkovy vlády. Snížila se tenkrát DPH na vybrané potraviny pro celiaky, knihy nebo léky, ale v cenách produktů se to plně neprojevilo. Stát by pak prostředky, které do toho vloží formou nižšího výběru daní, ve finále neměl, ale neměli by je plně ani ti, kterým chceme pomoci. Proto nám přijdou smysluplnější adresná řešení.

Diskutovali jsme o tom i na úrovni tripartity. Řekli jsme jasně, že se o případném zvýšení platů budeme bavit v rámci aktualizace státního rozpočtu někdy v pololetí. A to platí.

Není to pravda. Jsem s Evropskou komisí v kontaktu. Komunikace je nastavena tak, že aktivaci kurzarbeitu uskutečníme nařízením vlády. Komise potom bude notifikovat přímo toto konkrétní nařízení, kterým budeme cílit na podporu určitého sektoru. Tuto notifikaci je připravena vyřídit urgentně.

Příští týden ve středu se uskuteční velké pracovní jednání se zaměstnavateli, kde se dofinalizuje, jak kurzarbeit nastavit. Jsme připraveni kurzarbeit aktivovat a chystáme se na to.

Odvětví, která jsou zasažena nedostatkem dovozu surovin z území Ukrajiny a Ruska. Třeba hutí. Nebo se to bude týkat podniků, které nemohou exportovat určité výrobky a potřebují čas na změnu odbytu.

Tento plán už realizujeme. Prvním krokem bylo, že jsme otevřeli pracovní trh, aby pro běžence nebyl vstup na něj administrativně komplikovaný. Například aby nemuseli shánět pracovní povolení a postupovat přes zprostředkovatele. Teď jsou na řadě další kroky, a to v jazykovém vzdělávání a rekvalifikacích.

U uprchlíků, kteří žádají o humanitární dávku, se nyní snažíme zmapovat, jaké je jejich vzdělání, kvalifikace, abychom jim mohli nabízet odpovídající místa. Během dubna a května by to mělo být hotovo, naplno rozjedeme i jazykové vzdělání.

Dnes, kdy je zde asi 300 tisíc uprchlíků, jsme na hraně kapacity, kterou jsme schopni přijmout z hlediska komfortu těch, kteří přicházejí. Tedy důstojného ubytování či školského systému. Pokud by měli přicházet další lidé, ocitli bychom se v situaci, že bychom jim nemohli nabídnout toto zázemí. Pak by se jednalo opravdu jen o humanitární pomoc a ubytování.

Počet těch, kteří zde zůstanou, se dá jen těžko odhadnout, protože neznáme délku konfliktu. Samozřejmě čím delší bude, tím nižší procento se bude vracet zpět domů. Pokud ale konflikt skončí třeba do léta, většina běženců se podle toho, jak s nimi mluvím, vrátí. Pro nás je klíčové, abychom dokázali zvládnout proces jejich adaptace a integrace. Když ho zvládneme, jsme schopni jim dlouhodobě perspektivu nabídnout.

Samozřejmě existuje. Podnikáme na úrovni vlády a jednotlivých resortů kroky, abychom velmi rychle zvýšili ubytovací kapacitu. Chceme finančně podpořit přestavbu a adaptaci různých prostor, jež mohou sloužit ke kvalitnímu ubytování. Dále budeme, pokud to bude potřeba, podporovat výstavbu modulárních ubytovacích systémů. Pomůže to nejenom uprchlíkům z Ukrajiny, ale i našim občanům.

Pokud jde o zdravotnickou péči, měl by být nastaven velmi rychlý proces začlenění ukrajinských lékařů a sester do jejich oboru, aby mohli už dnes fungovat. Mohou nám pomoci třeba v místech, kde nemáme stomatology, praktiky…

Kandidovat budu. Pokud jde o další členy vedení, nikdy, ani posledně, jsem neuváděl nějaký výčet jmen. Jsme demokratická strana, kandidáti mají rozum, vidí, kdo jak pracuje a jaký má kdo potenciál. Nechám na nich, aby si vybrali tým, který povede stranu další dva roky.

My už jsme přede dvěma roky nastínili hlavní priority, a to je důraz na podporu sociální a rodinné politiky. A pak se chci zaměřit na životní prostředí, protože klimatická změna nepočká. Ale budu chtít daleko více akcentovat na vládní i evropské úrovni, aby se kroky v oblasti klimatické politiky a politiky obnovitelných zdrojů dělaly s ohledem na situaci, která nastala kvůli válce na Ukrajině, daleko racionálněji. A aby byly sociálně únosné. To je důležité, protože doposud se cíle stanovovaly bez ohledu na sociální dopady, bez ohledu na ekonomiku.

V komunálních volbách jsme nejsilnější stranou ze všech, máme přes šest tisíc zastupitelů. Takže ve většině menších obcí budeme kandidovat sami, ve větších a krajských městech budeme kandidovat v rámci koalice Spolu nebo s některou ze dvou zbývajících vládních stran. V senátních volbách jsme ve většině volebních obvodů našli shodu s koalicí Spolu.

Předpokládáme, že budeme stavět dvanáct kandidátů. Je několik málo senátních obvodů, kde se stane, že bude kandidát jak z KDU-ČSL, tak z ODS nebo z TOP 09, protože se tam ti lidé profilují dlouhodobě. Ale ve většině případů synergie je.

To ještě není uzavřené. Předpokládali jsme, že bychom tu debatu během března nebo dubna uzavřeli, ale kvůli válce na Ukrajině na to nemáme čas.