Jurečka představil reformu penzí

Lidé pracující v náročných profesích získají nárok na předčasný důchod bez krácení. Týká se to třeba hutníků či svářečů. Pracující senioři pak budou odvádět nižší pojistné, ale nebude se jim dále navyšovat penze za další odpracované roky. To jsou dvě novinky, které přibyly do důchodové reformy ministra práce Jurečky. Ten ji nyní odeslal na vládu.

Vedle toho obsahuje především navyšování věku pro odchod do důchodu podle doby dožití. Prolomí se tak nyní stanovená maximální hranice důchodového věku, která se měla ustálit na 65 letech. Dále je v reformě například zvýšení minimálního důchodu nebo změny ve výchovném.

„Děláme důchodovou reformu, která je nezbytně nutná. A to nejen pro současné důchodce, ale i pro jejich děti a vnoučata,“ řekl Jurečka s tím, že jinak by opatření s přibývajícím časem musela být ještě větší. Ubývá totiž lidí v produktivním věku a přibývá seniorů.

„Populace stárne, dožíváme se vyššího věku. Rodí se výrazně méně dětí, než se rodilo našim rodičům a prarodičům a mladí lidé přicházejí později na pracovní trh, než přicházeli naši rodiče a prarodiče. Ten posun u všech těchto tří zásadních hodnot je velmi výrazný, a proto je nutné reagovat na to, co nás v budoucnu bude čekat, a to je změna poměru počtu pracujících na počet starobních důchodců,“ nastínil Jurečka důvody pro změny v úvodu tiskové konference.

Pokud by k žádným změnám nedošlo, tak by v roce 2050 deficit HDP dosáhl pěti procent, což je zhruba 350 miliard korun, upozornil Jurečka s tím, že důchodová reforma je tedy nezbytná.

Předčasné penze pro náročné profese bez toho, že by se jim krátily, se týkají například hutníků, kamnářů, zedníků, svářečů, sklářů, dlaždičů, lesníků či seřizovačů obráběcích strojů. Celkem se jedná o všechny profese ve čtvrté rizikové kategorii a ve třetí kategorii těch zaměstnání, která jsou vystavena extrémnímu chladu, extrémnímu teplu, vibraci a celkové velké fyzické zátěži. Je jich asi 119 tisíc.

„A jsme si vědomi toho, že je pro budoucnost dále potřeba vyhodnocovat dopady rizika,“ řekl Jurečka s tím, že se bude moci výčet ještě rozšířit.

Po 2200 odpracovaných směnách budou moci odcházet do penze o patnáct měsíců dříve, po 4400 směnách o třicet měsíců a pak za každých odpracovaných 74 směn o další měsíc. Ale maximálně to bude o pět let.

Pracujícím seniorům se sníží sazba pojistného o 6,5 procenta. To znamená, že u mzdy ve výši 40 tisíc korun se jim zvýší příjem o 2600 korun měsíčně.

Odbory nesouhlasí, chtějí dřívější důchod pro celou třetí kategorii. Zaměstnavatelé jsou pro užší vymezení. Za pracovníky budou platit vyšší odvody. Poukazují i na výpadek pracovních sil při dřívějším odchodu z trhu práce.

Vedle již zmíněných změn reforma počítá s tím, že se v letech 2026 až 2035 bude zpomalovat meziroční nárůst nově přiznávaných penzí o cca 150 až 200 Kč ročně. Při placení pojištění po dobu minimálně 45 let se budou předčasné penze u všech lidí krátit pouze o polovinu.

Výchovné, tedy pětistovka měsíčně za každého vychovaného potomka, se u prvního a druhého narozeného dítěte nahradí rodinným vyměřovacím základem. Ale to se netýká lidí, kteří již výchovné dostávají.

Rodinný vyměřovací základ se vedle doby rodičovské bude používat při výpočtu důchodu i u lidí pečujících o těžce nemocnou nebo handicapovanou blízkou osobu. Minimální důchod se zdvojnásobí na dvacet procent průměrné mzdy. Manželé budou moci sdílet vyměřovací základ pro výpočet penze.

Ministr řekl, že hotovou předlohu pošle vládní legislativní radě v nejbližších dnech. Vláda by pak mohla normu projednávat za čtyři až pět týdnů. Podle plánu by Sněmovna mohla rozhodnout do konce července, po ní by dostal normu ke schválení Senát a k podpisu prezident. Opozice má k zákonu výhrady.