Jurečka: Počkáme si, až Zeman z Hradu odejde

Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Celostátní výbor KDU-ČSL ho ale v pátek opět podpořil jako kandidáta vaší strany na ministra. Proč? Byly i nějaké hlasy proti?

Bylo to výrazně většinové rozhodnutí. Neříkám, že bylo stoprocentní, ale nikdo nebyl proti. Za Petrem Hladíkem stojíme a stojíme i za jeho nominací, která už byla na celostátním výboru schválena na podzim. Z našeho úhlu pohledu se nic nemění. Já jsem nominaci předal premiérovi, ten ji podal panu prezidentovi a trváme na tom, aby ten krok byl naplněn.

 Prozatím jste se rozhodl mít pana Hladíka jako svého náměstka…

V dané situaci si počkáme na nástup nového prezidenta nebo prezidentky a věřím, že se Petr Hladík stane ministrem s nástupem nového prezidenta.

 Bude teď mít nějaké rozšířené pravomoci oproti klasickým náměstkům?

Bude náměstkem, aby byl plně vtažen do agendy ministerstva ještě předtím, než nastoupí nový prezident a jmenuje jej. Předám mu se jmenováním i rozsah věcí, ve kterých mě bude zastupovat například z hlediska podepisování dokumentů, odpovídání na poštu a podobně.

Je to krok obvyklý, který třeba dělám v situaci, kdy se zdržuji mimo Českou republiku nebo v době vánočních svátků.

I teď v průběhu Vánoc jsem pověřoval svoji náměstkyni například na ministerstvu práce a sociálních věcí tímto rozsahem agendy a činnosti.

Konečnou odpovědnost budete mít vy? Budete s ním nějaké klíčové věci konzultovat?

Jednoznačně, klíčovou odpovědnost budu mít stále. Stále budu ministrem zodpovědným za ministerstvo životního prostředí. Samozřejmě v úzkém kontaktu budeme, to jsem i se všemi svými náměstky.

Měl jste možnost s prezidentem Zemanem mluvit? Jak vám zdůvodnil své zamítavé stanovisko?

Ne, s panem prezidentem jsem o tom nemluvil. Tu informaci, jak mi ji Petr Hladík řekl, jsem vzal na vědomí, ale považuji to za krok, který nemá žádné racionální zdůvodnění. Vnímám to jako rozhodnutí, které odporuje Ústavě. A vykládám si to i tak, že to je určitý vrtoch nebo řekněme i naschvál na konci působení pana prezidenta vůči vládě. Myslím si, že je zbytečný. A to je asi všechno, co bych k tomu řekl.

A jaké argumenty sdělil prezident panu Hladíkovi?

Zaznívaly tam výhrady typu, že Petr Hladík třeba neměl dostatečnou publikační činnost. Ministři nejsou kandidáty na docenty ani profesory. Taková argumentace se v té debatě nemá vést. A prezident není tím, kdo z pohledu Ústavy má lustrovat a hodnotit kandidáta. Je to překročení jeho pravomocí. Zodpovědnost z pohledu Ústavy za složení vlády nese premiér, z pohledu politického ji nese daná koaliční strana a její předseda.

Navíc tam nevidím ani žádné racionální důvody. Pokud byly zmíněny i některé věci, které se týkaly kauzy bytů v Brně, tak Petr Hladík se nedopustil ničeho neférového, nezákonného. (Jde o vyšetřování privatizací bytů v Brně, kde Hladík působil jako náměstek primátorky. Policie prohledávala jeho kancelář – pozn. red.) Není trestně stíhán, není obviněn, na rozdíl od Andreje Babiše (ANO), který byl trestně stíhán a který byl obviněn a který byl jmenován prezidentem Zemanem, tak nic z toho si Petr Hladík za sebou nenese. Je to prostě naschvál, který se nedá logicky zdůvodnit.

Máte ve věci podporu premiéra Petra Fialy (ODS)? Ve čtvrtek jste spolu cestovali na pohřeb papeže Benedikta XVI., takže předpokládám, že jste měli dost času o tom hovořit.

Řekl mi, že je to samozřejmě na nás, na rozhodnutí KDU-ČSL jako koaličního partnera, jak to máme stanoveno v koaliční smlouvě. A že bude respektovat rozhodnutí našeho celostátního výboru.

Miloši Zemanovi pomalu končí funkční období. Nezvažujete přesto kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, aby se situace vyjasnila a případně se už neopakovala?

Je to samozřejmě věc, kterou jsem také zvažoval. Nicméně s ohledem na to, že prezidentův mandát končí za osm týdnů, si nemyslím, že by bylo reálné, aby tyto věci stihl Ústavní soud rozhodnout. Prakticky mi tak už nedává moc smysl to podávat. Kdyby měl mandát ještě třeba půl roku, bylo by to samozřejmě jiné.

 Jste už více než dva měsíce současně ministrem práce a sociálních věcí a životního prostředí. Dá se to dlouhodobě zvládat a netrpí tím trochu oba resorty?

Nejsem tím, kdo by to chtěl dělat programově dlouhodobě, jako například v minulosti Karel Havlíček (ANO), který to dělal bezmála tři roky. Jasně jsem řekl, že to chci dělat po dobu nezbytně nutnou. Není to pro mě komfortní stav a věřím, že situaci velmi brzy vyřeším. Na druhou stranu se snažím opravdu dělat agendu oboru resortů s maximálním nasazením.

Vláda chystá aktualizaci programového prohlášení. Co v něm chce KDU-ČSL prosadit?

Chceme tam prosadit věci, které by za prvé jasně stanovily základní principy naší energetické koncepce do budoucna. To znamená, jakým způsobem transformovat energetický mix tak, aby byly energie do budoucna zabezpečeny, aby byly zajištěny jejich dodávky, abychom využili maximálně naše zdroje a aby byly za přijatelné ceny pro domácnosti, pro teplárny, pro průmysl.

A chceme se také samozřejmě podívat velmi intenzivně na oblast hospodaření státu. Nemůžeme takovýmto tempem zadlužovat nás a budoucí generace. Takže se musíme podívat na to, kde může stát uspořit. Na prvním místě musíme stát udělat štíhlejší, s nižšími náklady.

Ale to asi nepůjde jen cestou škrtů…

Určitě, zároveň se musíme podívat i na otázku příjmů státního rozpočtu. Je namístě mluvit o zvýšení daní z neřesti, jako jsou některé spotřební daně na alkohol, tabák a podobně. Ale také je nutné se podívat na otázku zdanění bohatých osob nebo minimálně na určitou formu dočasného zvýšení daní právnických osob. Třeba těch, které čerpaly pomoc nebo budou čerpat pomoc v době energetické krize. Nemůžeme tady mít společnost, v níž se uplatňuje princip „kapitalizujeme si zisky, socializujeme ztráty“.

Ano, stát je tady od toho, aby v určité mimořádné situaci pomohl, ale v okamžiku, kdy tu situaci překonáme a firmy začnou být zase ziskové a bude už stabilní období, tak si myslím, že princip, aby část té pomoci byla vratná, je logický.

Spotřební daň na tabák se už letos zvyšovala a někteří ekonomové zmiňují, že už nemusí do státní pokladny moc přinést, protože lidé z pohraničí budou jezdit pro cigarety ven, kde budou levnější, a naopak např. Němci je nebudou kupovat u nás.

Pojem daň z neřesti neznamená jen tabák. Ale uznávám, že je potřeba situaci sledovat i u okolních států, abychom nepodporovali dovozy, které vytvářejí zisky pro jiné státy, a abychom nepodporovali nárůst šedé ekonomiky. Daně se musí nastavovat s ohledem na tyto principy, aby na tom stát netratil.

Zavedení progresivní daně u fyzických osob s vyššími příjmy jste v rozhovoru pro Právo zmiňoval už před půl rokem. Tehdy se proti tomu ostře vymezila ODS a její ministr financí Zbyněk Stanjura zvyšování daně obecně odmítá. Jak to chcete prosadit?

Chápu pohled našich koaličních partnerů. Ani já nemám žádnou radost z toho, že mluvíme o tématu, které není nikdy pozitivní. Ale situace je mimořádná, a pokud chceme směřovat k vyrovnaným rozpočtům, tak se prostě musíme podívat i na příjmovou stránku věci.

Musíme si uvědomit jednu věc. Pokud bychom chtěli rozpočet konsolidovat jenom tím, že budeme škrtat, museli bychom vyškrtat 150 až 200 miliard korun. A to by se výrazným způsobem dotklo kvality života většiny lidí. Lidí zranitelných, chudších, jako jsou rodiny, samoživitelky, senioři. Protože v ten okamžik musíte sáhnout výrazně do věcí, které se týkají financování zdravotnictví, sociálního systému, školství. To je obrovská částka, která se nedá uspořit na běžných položkách, které nemají tak významné dopady.

Mluvil jste o energetice. Jak ji chcete řešit?

Chci, abychom maximálně podpořili rozvoj obnovitelných zdrojů. Tedy sluneční energie, větrné energie, abychom využili maximálně potenciál střech rodinných domů, obytných domů, abychom dali každé domácnosti nebo společenství vlastníků bytů šanci, aby mohly mít nějaký svůj obnovitelný zdroj.

Zároveň si uvědomuji, že nestačí jenom obnovitelné zdroje, musíme ještě výrazněji šlápnout do jádra. Takže budu za KDU-ČSL navrhovat, abychom nepracovali jen na dostavbě bloku v Dukovanech, ale musíme rozhodnout, aby vláda zadala přípravu také na zakázku jaderných bloků v Temelíně, a zadat ČEZ výstavbu modulárních reaktorů, které mohou nahradit stávající uhelné elektrárny.

Taky jste nedávno řekl, že chcete změny u podpory v nezaměstnanosti. Jaké?

Musíme sociální systém umět ještě více zacílit, zprůhlednit a zároveň nastavit motivační faktory. Prostě, kdo je zdravý a může pracovat, ať pracuje. A my uděláme maximum pro to, aby opravdu legálně pracoval, a ne aby se nám často vracel na podporu v nezaměstnanosti, aby systém zneužíval. Zároveň pokud dnes už máme některé podpory provázané například na povinnost plnit školní docházku, tak to budu chtít začít vymáhat. Nechci dělat žádné asociální škrtání nebo trestání osob, které by je uvrhlo do ještě horší situace, ale stát musí vymáhat vlastní zákony, musí motivovat.

Návaznost sociálních dávek na plnění školní docházky byla v minulosti kritizována, že dochází spíše k trestání dětí než k motivaci rodičů, protože ty rodiny mají méně peněz.

Nechci trestat děti. Ale rodiče si musí být vědomi zodpovědnosti, toho, že pokud od státu získávají nějakou formu podpory, tak mají plnit standardní zákonné povinnosti. Udělám letos maximum pro to, abychom s těmito kroky začali.

Stejně tak to chci vztáhnout i do oblasti čerpání nemocenské. Chci si jednoznačně posvítit na lidi, kteří velmi často čerpají nemocenskou, a na lékaře, kteří jim ji velmi často předepisují. Nechci někoho neprávem trestat, ale musíme se podívat, jestli nejsou lidé či lékaři, kteří umí třeba přimhouřit oko nebo systém do určité míry zneužívají. Nebo jestli tam nejsou věci, které ukážou, že u některých lidí nefunguje dobře systém léčby, diagnózy a podobně.

Neříkám, že každý, kdo čerpá nemocenskou, a každý, kdo ji předepisuje, je potenciálně podezřelý. To v žádném případě ne, takový stát tady nechci. Ale musíme se i na tyto věci podívat, protože každý ve svém okolí zná případy, že se tomu tak dělo. A já jsem z peněz daňových poplatníků placený jako politik pro to, abych zabezpečil, že stát bude i v těchto věcech postupy a výdaje více hlídat.

A chystají se nějaké změny v rodičovském příspěvku a rodičovské dovolené?

Chci v oblasti rodičovské ještě větší flexibilitu pro rodiče. Včetně toho, že by ta větší flexibilita byla i pro živnostníky a pro studenty, protože dneska jsou tam určité rozdíly. Nechci, abychom měli různé kategorie rodičů. Zároveň chci položit větší důraz na kapacity míst ve školkách a dětských skupinách. Aby ti, kteří chtějí jít do práce dříve než poslední, čtvrtý rok rodičovské, tu možnost měli. Z našich interních dat nám totiž vyplývá, že značná část rodičů by už kolem třetího roku rodičovské chtěla začít postupně pracovat, ale nemůže. Protože prostě nemá zajištěnu péči o děti. Toto chceme i legislativně změnit.

Větší flexibilita znamená co?

Větší flexibilitu čerpání rodičovského příspěvku, aby mohli častěji volit kratší dobu nebo délku častěji měnit v průběhu čerpání.

Ministr Stanjura řekl, že vláda taky letos předloží úpravy penzijního systému. Naznačoval přitom změnu valorizačního schématu. Souhlasíte s tím a jak se změní?

Počítám s tím, že předložíme důchodovou reformou, máme už nachystané parametrické změny, které během prvního čtvrtletí projednám jak v rámci koalice, tak opozice, abych je mohl finalizovat a ve druhém kvartálu abychom mohli napsat paragrafové znění. Ve druhém pololetí bychom měli začít projednávat legislativní návrh.

Ty parametrické změny budou jaké?

Nepůjdu do detailů, protože to potřebuji projednat s koaličními a politickými partnery ve Sněmovně. A pak to teprve budu komentovat. Mohu jenom prozradit, že chci, aby systém byl opravdu více férový, aby lidé, kteří mají náročné profese a na pracovní trh přicházejí velmi brzo, mohli odcházet dřív do důchodu, aniž by se jim snižoval. Jde o princip, který už jsme zavedli u zdravotnických záchranářů a u podnikových hasičů, měl by se rozšířit na ostatní náročné profese.

Zároveň chceme věk odchodu do důchodu nastavit podle průměrné doby dožití, aby byla objektivně dána jeho hranice.

To by byl nějaký automatický mechanismus, podle kterého by se to řídilo?

Chci, aby to tak opravdu bylo nastaveno, podle toho, jak se statisticky transparentně mění doba dožití, aby se podle toho upravovala hranice odchodu do důchodu. S tím, že pokud jsou profese a lidé, kteří na pracovní trh přicházejí nikoliv v osmnácti letech, ale až ve 28 nebo ve 29 po ukončení vysokoškolského studia a dělají profese, u kterých se dá klidně v 68 pracovat, aby tam byla nějaká diferenciace. Ačkoli se jedná o velmi specifický případ, tak třeba v akademické sféře lidé běžně pracují do 70 let. Proč tedy neumožnit určitou míru flexibility?

A za mě platí i to, že v důchodové reformě budou principy mezigenerační solidarity a zásluhovosti za výchovu dětí.

Například?

Budeme chtít zavést možnost asignace, aby člověk mohl část svého odvodu na sociální pojištění – v tento okamžik se bavíme o jednom procentním bodu – poukázat na výplatu důchodu pro své rodiče. To konkrétně znamená, že já to tento měsíc odvádím státu, následně je to vypláceno jako zvýšení důchodu mým rodičům. Tento princip má mnoho států ve světě, naposledy ho zavedlo Slovensko. Podle mě je to velmi motivující a jasně to říká, že pokud chceme mít udržitelný důchodový systém, tak to bez dětí nejde. Bez dětí jsme prostě v háji a musíme jasně říct, že si vážíme těch, kteří jsou ochotni mít děti, vychovávat je a pracovat.

Příští týden jsou prezidentské volby. Už máte jasné, koho budete volit?

My jsme jasně řekli, že podporujeme tři kandidáty: Pavla Fischera, Petra Pavla a Danuši Nerudovou. Budu volit někoho z těchto tří, ale jako předseda strany nyní neřeknu, koho konkrétně.