Jurečka: Pět tisíc v srpnu pomůže s největšími výdaji

Já jsem na vládu asi před měsícem přinesl materiál, který navrhoval různé varianty, v nichž se výše částky pohybovala od tří do pěti tisíc korun.

A byly to varianty také z hlediska rozpětí věkového, kdy se debatovalo o věkové hranici, do které by ten příspěvek měl být přiznán. Nakonec jsme se po debatě rozhodli pro oněch pět tisíc korun s tím, že na něj budou mít nárok děti do dovršení osmnácti let věku.

Souvisí to s možností ekonomických aktivit těchto dospívajících lidí. Všichni, kdo jsme byli studenty, jsme naprosto běžně chodili na brigády zhruba od šestnácti, sedmnácti nebo osmnácti let.

Já sám jsem de facto už od druhého ročníku vysoké školy sám podnikal. Vidím to i u svých dětí, kde jsou z těch pěti už dvě na střední škole a také chodí na brigády.

Samozřejmě jsme to posuzovali i z toho hlediska, že to nejsou vládní peníze, peníze Mariana Jurečky nebo premiéra Petra Fialy, ale všech občanů. Lidí, kteří jednou budou muset zaplatit tento výdaj, protože jej děláme v tuto chvíli na dluh. I těch, kterých se to týká, bychom se měli seriózně ptát, zda chtějí tuto podporu v situaci, kdy víme, že si na to všichni půjčujeme a budeme to jednou splácet i s úroky. Proto jsme se snažili vyvážit objektivní potřebu a zároveň možnost být ekonomicky aktivní.

To je samozřejmě v současné ekonomické situaci naprosto nezodpovědné. Stálo by to 60 mi­liard. To je přece úplně zvrácený nápad, zadlužit naše generace na další roky, vždyť oni jsou ti, kdo by to jednou museli splácet i s úroky. My chceme čelit zdražování odpovědně a pomoci zranitelným, ne podplácet voliče.

Plošné opatření je podle mého odpuštění nebo snížení daně z přidané hodnoty. Ale toto cílí na konkrétní skupinu lidí, která je opravdu z hlediska dopadu růstu cen velmi citelně ohrožena. Není to plošné opatření, které by zasáhlo celé spektrum obyvatel, míříme na jasně definovanou skupinu.

Z praktického hlediska – a říkám to jako táta pěti dětí – jsou v rodinách největší výdaje na přelomu srpna a září. Děti jdou do školy, potřebují vybavit, zaplatit kroužky a podobně. Samozřejmě se v té době budou kumulovat i dopady inflace. Navíc je to i reálný termín, kdy jsme schopni výplatu realizovat.

Prohlásil to někdo z úředníků ministerstva, nikoliv ministr financí. V těchto zásadních věcech rozhoduje vláda. Takže je na vládě, aby tyto finanční prostředky dokázala najít. Otázka nestojí tak, že bychom na ministerstvu práce někde škrtali v našich výdajích v rámci sociální podpory nebo podpory ve hmotné nouzi. Tyto peníze se budou muset najít při aktualizaci státního rozpočtu.

Systém by měl být na stejném principu, jaký je u solidárního příspěvku pro rodiny ubytovávající Ukrajince. Podání žádosti, celý průběh administrace poběží digitálně. Systém si umí napárovat data z České správy sociálního zabezpečení nebo z finančního úřadu, umí vyhodnotit, zda má žadatel na příspěvek nárok, a umí poté i podat návrh na výplatu. Že by do toho v nějaké fázi procesu vstupoval úředník, s tím se nepočítá.

Jsou samozřejmě případy, kdy to může být složitější třeba při dokazování, kdo z rodičů má na peníze nárok. Také se dohodla spolupráce s Czech Pointy, kde bude možné podat žádost, aby nebyli vyloučeni ti, kteří zatím do online systému nechtějí nebo nemohou vstoupit.

Lidé už nebudou muset znovu chodit podávat žádosti o příspěvek vždy k 1. červenci, bude přiznáván na dobu neurčitou. Chceme také zjednodušit a upravit formulář žádosti. Nebudeme chtít po lidech, aby nám čtvrtletně nosili všechny potřebné doklady. Toto období bude nově půlroční s tím, že když se v mezidobí něco změní, tak nám to ale musejí nahlásit.

Udělali jsme to tak, že pokud se u těch lidí změní právě něco týkajícího se nákladů, tak mohou přijít a změnit to dříve než za půl roku. Z hlediska toho, že se jim změní příjmy nebo počet lidí v domácnosti, tak to samozřejmě musejí nahlásit.

Snažíme se dělat pokroky ve zjednodušení, digitalizaci, ale děláme to v řádech týdnů. A nejde udělat zázraky během dvou nebo tří měsíců, máme limity v rámci stávajícího IT systému, který se tu roky nerozvíjel. Budeme v tom pokračovat, ale chce to čas.

Pracujeme na tom. Chci je upravit a zvýšit k 1. červenci, protože vím, jak se ta situace vyvíjí, vnímám zprávy o zvýšení ceníkových cen například u ČEZ, vnímám situaci ve vývoji ceny uhlí. To všechno jsou věci, které nyní aktualizujeme, řešíme, a chtěl bych, abychom úpravu normativů udělali.

Čísla zatím říkat nechci.

V tento okamžik na ta data čekáme. Poslední informaci jsme dostali před měsícem a vývoj je tak dynamický, že je potřebujeme mít k tomu rozhodnutí 1. července znovu aktualizovaná.

Je to jedna z věcí, které v rámci opatření ve vládě zvažujeme a určitě se k ní budeme vracet. Netýká se to pouze zvýšení rodičovského příspěvku, ale třeba i růstu daňových slev na děti. To jsou věci, jež spadají mezi opatření, která bychom chtěli v budoucnu realizovat.

Dostupný tarif by měl být spuštěn v průběhu září. Pro nás jako pro vládu je klíčové, abychom lidem dokázali dát jasnou jistotu, že pro příští topnou sezonu stát připravil silnou pomoc. Jeho princip by měl být jednoduchý. Na domácnost bychom měli mít určitý objem energie, elektrické nebo plynu nebo tepla, která bude dostupná za cenu, jež tu dlouhodobě v minulosti byla. Řekněme třeba průměrná nebo dostupná cena. Pokud domácnost spotřebuje nad tuto základní hranici, tak potom už nad to bude platit běžnou tržní cenu.

Já to vnímám tak, že je to rozdíl oproti minulé vládě, která neuměla na jedno místo zkoncentrovat veškeré informace o pomoci, kterou lidé mohli čerpat v rámci covidu. Aby tam byly třeba popsány různé životní, rodinné, podnikatelské situace a co ti lidé mají dělat. Takže jsme se dohodli a dali jsme na jedno místo všechny informace, které lidé potřebují.

Ano, v některých momentech je to rozcestník, který vede ke konkrétní informaci. Ale když rodič, samoživitelka, senior řeší problém, že neví, z čeho uhradit energie, tak se může obrátit na tento web a dojít k pomoci, kterou stát nabízí.

Snažíme se komunikovat se seniorskými organizacemi, tiskovinami, které ony pravidelně vydávají, aby tam tyto informace byly. Zároveň je informujeme třeba prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení, která jim vyplácí důchody. Komunikačních kanálů je mnoho a využíváme je na maximum.

Určitě s tím výnosem dividendy, která je následně příjmem státního rozpočtu, a jejím zapojením do pomoci lidem vláda počítá. To není nic nového.

Pokud jde o další zdanění, osobně preferuji spíše variantu jasně dotlačit ČEZ k tomu, aby byl teď lídrem investic do obnovitelných zdrojů, do stabilní přenosové soustavy, aby si i domácnosti mohly instalovat fotovoltaiku na střechy domů, na fasády, aby byly soběstačné. Ale k tomu potřebujeme investice právě do té soustavy, aby byla stabilní a unesla to, potřebujeme čas, aby se investovalo do rozvoje vodíku, do gigafactory na výrobu baterií. A ČEZ na to potřebuje peníze. Budu od něj chtít jasný časový plán, kdy ty věci budou.

Část zisku by měl ČEZ reinvestovat, nemusí všechno vyplatit v dividendě. Tady dlouhodobě byla politika, že část zisku se zpátky reinvestuje, část se vyplácí v rámci dividendy. Ale za mě je klíčové, a budu to chtít i v rámci vlády a porady ekonomických ministrů, aby měl jasný, konkrétní plán, jak v příštích měsících naroste jeho aktivita v investicích do obnovitelných zdrojů, posilování stability přenosové soustavy a bezpečnosti.

Byl bych špatný vyjednavač, kdybych v rozhovoru řekl, v jakých parametrech budeme při vyjednávání postupovat. Samozřejmě vnímám napjatou situaci lidí, kteří pracují v kultuře, ve školství jako nepedagogičtí pracovníci, v sociálních službách a podobně. Vnímám to, mluvím s nimi a chci hledat řešení, abychom jim dokázali pomoci.

Udělám všechno pro to, aby tady nebyly důvody k protestům.

O minimální mzdě povedeme jednání stejně jako o platech příští týden. Pro nás je ale naprosto zásadní, aby u debaty o minimální mzdě seděli zástupci zaměstnavatelů. Ta nemůže probíhat tak, že si jedna strana řekne, kolik by chtěla. I zaměstnavatelé musejí říct, že to ustojí, vydělají na to zvýšení a nebudou muset kvůli němu propouštět lidi. Protože rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy automaticky znamená také zvyšování zaručených mezd v jednotlivých profesích. Jedná se tak o velké množství lidí a firmy musejí být schopny to zaplatit. Rozhodnutí je sice na vládě, ale chceme slyšet, že nebude znamenat zvyšování nezaměstnanosti, propouštění lidí.

Jak kde. Je důležité se podívat také do regionů. Pracovat s průměrnými čísly je v těchto věcech někdy hodně zavádějící, protože když půjdeme do regionů ekonomicky slabších, tak tam ta situace už taková není. Reálně tam hrozí, že to zvýšení tam zaměstnavatelé neutáhnou. A to je ta křehká balance v této extrémně vypjaté situaci, kdy je vše třeba zvažovat, aby se podařilo udržet sociální smír. Ten dnes stojí hlavně na tom, že je nízká nezaměstnanost.

Chci hledat řešení. Nejsem ten, kdo by za vládu říkal, že nechceme zvýšení minimální mzdy a nebudeme o tom jednat. Vnímám dopady situace, o které hovoříte, ale musí zaznít hlas zaměstnavatelů, co jsou schopni unést. Mimochodem i od některých z nich zaznělo, že v průběhu roku reagují zvyšováním mezd ve svých firmách.

Myslím, že lidi nyní vůbec nezajímají preference politických stran. Já je nezlehčuji, ale ani nepřeceňuji. Ale říkám, že je v této situaci zajímá to, abychom dělali dobré kroky a dobrá rozhodnutí pro tuto zemi. Jsme vláda, která je v nejsložitější situaci od konce druhé světové války, a já za „nejlepší preference“ považuji volební výsledky. Čekají nás teď komunální a senátní volby. V obou z nich KDU-ČSL obhajuje vítězství a ony pro nás budou jasným znamením, jak si u lidí stojíme.

To si nemyslím. Premiér Fiala není jako bývalý premiér Babiš. Jednání a spolupráce s ním jsoukorektní. A znovu: my nyní nemáme čas řešit, jestli má za poslední měsíc nebo dva nižší či vyšší preference. Lidé od nás očekávají, že budeme řešit problémy jejich domácností, firem a další složité situace, se kterými se naše společnost nyní vypořádává.

Nikdy tu debatu nelze oddělit. Všechno, co řešíme v rámci so­ciálního systému, všechno, co stát vydá na veškerou podporu, je provázáno s tím, že peníze jsou lidí. Tento stát je musí vygenerovat a musí je zaplatit. Pokud dneska dáme, dáváme je na dluh. Byl jsem vychován v tom, že stát má pomáhat těm, kteří už si nemohou pomoci sami nebo kteří nemají nikoho kolem sebe. Sociální systém prostě není bankomat pro každého, kdo přijde. Sociální systém má motivovat, má podpořit, když je na to člověk opravdu sám. To je férová sociální politika. Ne so­cialistická, ale sociální.

Musím říct, že ty vztahy jsou opravdu dobré, korektní. To, že někdo napíše něco do tweetu, vůbec neodráží tu situaci. My spolu mluvíme, jednáme, nepřekvapujeme se. Koalice funguje velmi dobře.

Ne. My jsme se k tomu vyjadřovali před volbami, vyjadřujeme se k tomu stejně i teď. To, že někteří poslanci návrh předloží, byla věc, kterou jsme s vysokou pravděpodobností předpokládali, že se stane. Klíčové je, že jsme si řekli, že v tomto případě na to nepohlížíme jako na porušení koaliční smlouvy. Naše pozice je dlouho jasná a principiální. Manželství je svazek muže a ženy. Jsme ale připraveni podpořit návrh, který narovná práva lidem v registrovaném partnerství.

Nadále platí také to, že v etických a hodnotových otázkách máme jako poslanecký klub volné hlasování.

Je velmi pravděpodobné, že tento návrh jako KDU-ČSL nakonec předložíme. A uvidíme, jaký bude postup projednávání. Kdybych měl hodnotit složení minulé a této Sněmovny, řekl bych, že to současné je konzervativnější než předchozí, kde návrh na manželství pro všechny nebyl podpořen.