Jurečka: Padesátníci do penze až o sedm měsíců později

Už jste u vás na Hané dostal vyhubováno za to, že jste nejdřív přišel se snížením červnové valorizace penzí a teď s vládní koalicí prosazujete daňové změny, které i mladším lidem seberou z peněženek tisíce korun?

Přišly mi reakce, které jsou kritické, ale i takové, které jsou podpůrné. Lidé si musí uvědomit, že na dluh dlouhodobě žít nemůžeme. Každá rodina, každý jednotlivec, který by žil dlouhodobě na dluh, skončí na ulici, a to platí přeneseně i pro stát. My tyto kroky neděláme s radostí, vždyť je to pro politiky nepopulární. Děláme je ale pro budoucnost mladé generace.

Změny v penzích mají vést ke snižování jejich růstu a prodlužování věku odchodu do důchodu. Operujete tím, že systém, který byl ve dvou letech před covidem ještě v plusu, je už neudržitelný. Není za tím spíše jen snaha vlády přilepšit v příštích letech státnímu rozpočtu na úkor nynějších důchodců i lidí, kteří do penze mají brzy zamířit?

Je potřeba si uvědomit, že všechny důchody, jak současné, tak budoucí, porostou. Už nyní jsou jasně nejvyšší v historii a letos bude průměrný důchod přes 20 000 korun. U současných důchodů platí, že budou plně valorizovány o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.

To je hodnota, která tady byla dlouho před rokem 2018 a zabezpečovala důstojné zabezpečení ve stáří. U nově vyměřovaných důchodů dojde k drobnému snížení růstu o zhruba 180 korun ročně. A odhad pro roky 2021 až 2035 je, že důchody vzrostou o dalších deset tisíc korun. To znamená, že i růst nových důchodů bude poměrně slušný.

Hovoříte poměrně přesvědčivě o tom, jaká bude situace v roce 2050 a později, což je ještě dost daleko. Zohledňují ty projekce i pandemii covidu a příliv ukrajinských uprchlíků, s čímž donedávna šlo jen těžko počítat?

Zohledňuje to dopad covidu, ale nikoliv příliv ukrajinských uprchlíků, protože nevíme, kolik z nich tady zůstane a kolik se jich vrátí.

Důchodová reforma však bere v potaz tři podstatné věci, kvůli kterým to realizujeme. Za prvé to je delší doba dožití, která se bude prodlužovat. Dále přicházíme na pracovní trh později než generace našich rodičů. Pozdější příchod posouvá například studium vysoké školy. Před třiceti lety zhruba polovina lidí pracovala od dvacátého roku věku a dnes už to není pravda.

Třetí příčina je, že od začátku 90. let nám výrazně poklesla porodnost. Chybí nám zhruba 900 tisíc dětí, které se nenarodily a nestojí za generací šedesátých let, která teď míří do důchodu, a nezajistí tedy potřebné příjmy důchodového systému. Změnami, které jsme navrhli, dokážeme dnešní generaci čtyřicátníků a mladším zajistit důstojné důchody.

Průměrná doba pobírání starobního důchodu má být 21,5 roku. To se budeme v průměru dožívat 85 nebo 90 let, když chcete méně předčasných penzí a pracovní věk prodlužovat?

To je hodnota průměrná. Takže to samozřejmě neznamená, že když bude někdo v důchodu 22. nebo 23. rok, tak o důchod přijde. To říkám explicitně, protože i takové dezinformace jsme slyšeli.

Vycházíme z dat Českého statistického úřadu, podle kterých v budoucnu budeme generaci, pro ten konkrétní ročník, který dosáhne padesáti let věku, moci říct, jaká bude přesná hranice jejich odchodu do důchodu. Specifická situace nastane jen v roce 2025, pokud se návrh schválí. Tehdy se hranice stanoví několika ročníkům současně. Pak už to ale bude vždy jen pro ten jeden ročník. Je však důležité, že mezi těmi ročníky nemůže dojít k růstu většímu než dva měsíce.

Takže se bavíme o dnešní generaci narozené v roce 1966 až 1971. Tady dojde k posunu z nynější hranice 65 let maximálně o několik měsíců. U ročníku 1971 by se měl důchodový věk posunout maximálně o šest až sedm měsíců.

Budou se tedy v tom zohledňovat i předčasné důchody?

Budou, to je důležitý doplněk, který bude odrážet i vývoj v jednotlivých profesích. Máme tady dva režimy pro předčasné odchody do důchodu. Ty čeká klíčová změna parametru. V jednom režimu to bude 40 let (základní doba pro nárok na starobní penzi v řádném termínu má zůstat na 35 letech – pozn. red.) a u druhého 45 let povinné pojistné doby.

U toho druhého bude krácení starobní penze výrazně nižší. Vyjdeme vstříc lidem, kteří vstoupili na trh práce v nízkém věku, protože chápeme, že tam je často opotřebení větší.

K tomu přibude ještě třetí klíčový institut, a to je předčasný odchod do důchodu bez krácení pro náročné profese. Tím odpovídám všem, kteří třeba říkají, já dělám náročnou práci, takže bych potřeboval odcházet třeba v 63 nebo 63,5 roku. Nebo když je to tak velmi náročná profese, tak i o pět let dříve, protože už nebudu tu práci schopen zvládnout. Toto všechno odpovídá reálným životním příběhům, protože když někdo začal pracovat v sedmnácti v náročné profesi, tak ať má možnost odejít do důchodu dříve.

Kdy chcete mít seznam náročných profesí?

Do podzimu, abychom to v říjnu či listopadu předkládali už s důchodovou novelou.

Do vlády už míří snížení budoucích valorizací a znevýhodnění předčasných důchodů. Kdy o tom kabinet rozhodne?

Byl bych rád, kdyby to bylo už příští týden.

Překvapivým návrhem je změna výpočtů nových důchodů včetně úpravy takzvaných redukčních hranic, což povede ke snižování nově přiznávaných penzí. Proč k tomu přistupujete?

Především proto, abychom dokázali i za dvacet, třicet let v důchodovém systému garantovat důstojné důchody i dnešním dětem a vnoučatům současných důchodců. Abychom nestáli za patnáct či dvacet let před rozhodnutím, že systém buď musí vzít obrovské peníze navíc z výnosu daní, nebo omezit jiné rozpočtové výdaje, například třeba výdaje na zdravotnictví, školství a podobně, protože to jsou největší rozpočtové kapitoly. Nebo by to muselo znamenat výrazný propad výše budoucích penzí.

Nelze se tomu vyhnout. Když nic neuděláme, bude deficit systému v roce 2055 pět procent HDP, to znamená minus více než 350 miliard korun. Díky celému balíku opatření to dokážeme snížit o více než 220 miliard korun. Je to sociálně zodpovědný krok, který myslí na budoucí generace.

Konkrétní parametry budou známy také nejpozději na podzim?

Ty parametry jsou už teď, je tam nastíněno, jakým způsobem budeme pracovat s krácením koeficientu redukční hranice. Pro nás je důležité, že prakticky ve všech parametrech se snažíme udržet docela dobrou rovnováhu mezi zásluhovostí a solidaritou.

Je jen jedno opatření, kde toto vychylujeme více ve prospěch solidarity. To se týká zvýšení minimálního garantovaného důchodu ze zhruba 4800 korun na částku, která bude větší než 8000 korun. Zjednodušeně bude v budoucnu odpovídat dvaceti procentům nynější průměrné mzdy. To je sociální krok, ale za podmínky 35 let pojištění.

Lidé, kteří půjdou do penze v příštích letech nebo si takto dopředu plánovali předčasný odchod do důchodu, budou mít horší podmínky než ti, co do něj odcházeli dosud. Nevnímáte to jako nespravedlivost, neměly být změny více postupné?

Pro velkou část lidí, kteří budou mít odpracovaných 45 let, nenastane situace, že by to pro ně bylo méně výhodné než před rokem 2022.

Už jsem ale říkal, že neférovost je v systému. Kvůli jeho nedokonalosti a kvůli tomu, že nepamatoval na extrémně vysoké inflační roky jako ten loňský, umožnil, že ti, kdo odešli do předčasného důchodu, získali podmínky jako nikdo před nimi. A nebude je mít už nikdo, kdo bude odcházet do předčasného důchodu po nich.

Zruší vláda výchovné 500 korun na dítě? Případně bude vyjmuté z valorizace? Říkali jste, že by lidovci odešli z vlády, kdyby bylo výchovné zrušeno.

Výchovné rušit nehodláme, považujeme ho za důležitý nástroj, který odstraňuje nebo řeší neférovost především vůči našim maminkám a babičkám. Výchovné, které bylo přiznáno, rozhodně zůstane součástí důchodů těch lidí až do konce života.

Hledáme však i cestu, jak řešit příčinu té nerovnosti. K tomu směřuje chystaný rodičovský vyměřovací základ. Má hodnotou průměrného výdělku ocenit člověka, který pečuje o dítě nebo o osobu blízkou ve vyšším stupni závislosti.

To znamená, že člověk už nebude trestán za to, že je doma a pečuje o dítě nebo pečuje o někoho, kdo by jinak byl někde v pobytovém ústavním zařízení. Šetříte tím pádem nemalé finanční prostředky státu. Tyto lidi chceme ocenit a narovnat nespravedlnost ve výši jejich důchodů.

Až budeme vědět přesně, kdy můžeme tento mechanismus spustit – i na základě nashromážděných osobních dat –, pak si řekneme, v jaký moment můžeme přejít z výchovného na tento rodičovský vyměřovací základ.

Taky chystáte možnost společného vyměřovacího základu u manželů pro výpočet penze, který by ji zvedal především ženám.

Ano, spolu s rodičovským vyměřovacím základem to považuji za klíčové prorodinné opatření, které v sobě spojuje důraz na výchovu budoucí generace a ocenění výchovy dětí. Společný vyměřovací základ bude mít význam především pro ženy, které se v průměru dožívají vyššího věku. To znamená, že jsou často i bohužel vdovami a toto opatření výrazně pomůže zlepšit jejich sociální situaci. Je to dobrovolný nástroj. Takže manželé se mohou rozhodnout, jestli to chtějí udělat, nebo nikoliv.

V koalici jste se prý už dohodli na zvýšení rodičovského příspěvku na 350 tisíc. Je to tak?

Myslím si, že už jsme ve finále. Pracujeme na tom. Věřím, že by se měl rodičák zvýšit nejpozději od prvního ledna o 50 tisíc korun. Ještě řešíme nějaké další detaily, které s tím souvisejí. Je to důležité pro mladé rodiny a jako lidovci za to už dlouho bojujeme.

Je jedním z těch detailů, koho se to bude týkat? Protože to teď budí velké vášně.

I o tom vedeme jednání.

A váš postoj k tomu, jestli by se to mělo týkat jen rodičů, kterým se dítě narodí až příští rok?

Chci najít rozumný kompromis. Protože aby jedna sekunda rozhodovala o tom, jestli rodič nárok získá, nebo nezíská, byť potom tito rodiče o dítě podobně dlouhá léta pečují, nepovažuji za férové. Snažíme se to dobře nastavit a i toto zohlednit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve mluvil o možném zkrácení doby rodičovské dovolené. Vládní ekonomové vám radí zkrátit ji na tři roky. Chystáte se k tomu?

Vedeme o tom jednání. Pro mě je důležité, abychom zachovali flexibilitu v rozhodování rodičů. A myslím si, že nějaký dobrý kompromis najdeme. Chtěl bych ho mít hotový v příštím týdnu.

Neměla by se vláda zároveň více zaměřit – což také souvisí s možným zvýšením příjmů státu – na místa ve školkách, zkrácené pracovní úvazky a v neposlední řadě i na lepší dostupnost bydlení pro mladé?

Na to jsme se už zaměřili. Podpora, jak sladit rodinný a pracovní život, se nám výrazně posunula po dlouhých letech kupředu. Částečné úvazky a jejich podpora už nám běží od února tohoto roku. Umožnili jsme větší flexibilitu v čerpání rodičovské. V tom ještě budeme pokračovat. Od příštího roku chci mít ještě větší flexibilitu pro rodiče při rozhodování o tom, jak rychle vyčerpat rodičovský příspěvek.

A ta místa ve školkách?

Pokud jde o kapacity předškolních vzdělávacích zařízení, je to jedna z klíčových věcí, které se v průběhu příštího roku výrazně změní ve prospěch rodičů. Nyní masivně investujeme do rozvoje kapacit dětských skupin. Dnes není obec, která by nemohla navýšit kapacitu pro děti předškolního věku. Je totiž spuštěna výzva, která jí fakticky zafinancuje sto procent nákladů. Takže každý rozumný starosta by to měl udělat anebo by ho k tomu občané měli v dobrém slova smyslu dotlačit. Peníze na to stát díky prostředkům z Evropské unie má.

Je dohoda, že ministerstva školství a zdravotnictví to ještě legislativně upraví a pomohou kapacity ve školkách zvýšit. A kdyby přes tato dvě opatření přece jenom ještě byly problémy s místy, tak od příštího roku budeme mít i takzvané dětské sousedské hlídací skupiny, které to doplní. Stát je finančně podpoří.

Lidovci se prezentují jako sociální svědomí vlády. Co tedy říkáte na rušení školkovného a dalších úlev či na nové odvody pro zaměstnance? Jen připomínám, že reálné příjmy Čechů už druhý rok klesají a zkrocení inflace je zatím, zdá se, v nedohlednu.

Začnu od konce. Meziměsíčně inflace už klesá. Během druhého pololetí dojde k zastavení inflačního růstu a v příštím roce bychom se měli vracet s inflací ke třem procentům. To je velmi dobrá zpráva a už se to začíná dít.

Ano, ale za dva roky stouply ceny v průměru o čtvrtinu.

To hovoříme o meziroční inflaci, ale tento skok už máme za sebou. S tím jsme se museli vypořádat a je důležitý meziměsíční vývoj. A tato zpráva je dobrá. Pokles vidíme i na komoditách, třeba ceny těch zemědělských už klesají.

A co to zrušení školkovného?

Pro naprostou většinu středně a nízkopříjmových domácností, které mají dvě a více dětí, je tato sleva nedostupná. Pro nadprůměrně příjmové domácnosti třeba s jedním dítětem byla využitelná. Teď to ale řeknu jako táta: co jako rodič potřebuji? Slevu, anebo mít místa ve školkách? Garantuji, že změnami, které uděláme, zabezpečíme dostatek míst za dobrých cenových podmínek. Proto jsem přistoupil na to, že slevu v podobě školkovného zrušíme.

Jinak si myslím, že ostatní věci, pokud jde o běžné výdaje domácnosti, jsou v konsolidačním balíčku vyvážené tak, že lidem život nezdražíme. Když se podívám na běžnou domácnost a za co utrácí největší část, tak u zhruba třiceti procent výdajů spotřebního koše se sazba DPH snižuje.

Narážíte na kosmetický pokles DPH u potravin? Tam se to podle většiny ekonomů vůbec nepromítne.

O tom samozřejmě můžeme diskutovat, to ukáže realita. Ale minimálně to na určitý čas zastaví nárůst jejich cen.

Zdanění tepla nebo vody má být naopak o něco vyšší, čehož mohou dodavatelé spíš využít…

To můžeme vzít obráceně a říct, že se to nemusí promítnout. Proč teplo, vodné a stočné v posledním roce zdražovaly? Kvůli cenám energií – třeba u tepla je klíčovou komoditou plyn. Takže i tady by se měl nárůst cen minimálně na nějaký čas zastavit.