Jurečka: Některé věci v balíčku by šly změnit

Když jste v polovině května představovali na tiskové konferenci důchodovou reformu, ekonomky Danuše Nerudová a Helena Horská řekly, že by v některých ohledech byly tvrdší. V čem jste mohli být tvrdší?

Když bych vzal třeba návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), tak některé návrhy říkaly třeba: buďte víc ambicióznější, pokud jde o výši odvodů například u živnostníků, udělejte i revizi v oblasti výdajových paušálů. Nebo naopak: nedělejme některá opatření, jako třeba to, které řeší předčasné odchody do důchodu bez krácení u náročných profesí, protože to NERV nedoporučuje.

Takže ano, mohli jsme být v některých momentech asi podle jejich názoru tvrdší. Já říkám, že v tento okamžik je toto maximum možného, co jsme schopni jako koalice prosazovat, na čem jsme schopni se dohodnout a pro co zároveň hledáme, alespoň pro některé části, i určitou formu podpory od opozice. Když ne hlasováním, tak alespoň vyjádřením, že s těmito a těmito navrženými parametry souhlasí.

Spolu s důchodovou reformou jste představili i konsolidační balíček. Ten říká, že budete šetřit i u sebe. Každý resort má snížit své výdaje o 5 procent. Kde konkrétně budete škrtat?

Běžný provoz resortu, energie, otázka pronájmu služeb a s tím spojených výdajů. Budu hledat cesty, abych naše úřady sestěhoval do budov, které jsou v našem vlastnictví. Jednoznačně budu hledat úspory v běžném provozu, to znamená náklady, jako je ostraha, úklid a podobně. K tomu intenzivně děláme na digitalizaci. Troufnu si tvrdit, že až budu končit mandát za dva roky, tak z dnešního objemu lidí, kteří chodí na úřady práce a Českou správu sociálního zabezpečení, tam polovina chodit nebude, budou schopni si vše vyřídit z domu. Tím pádem budu šetřit i prostory.

Zároveň budeme šetřit na platových prostředcích, protože musíme agendu zvládnout s menším počtem lidí. Ty, kteří zůstanou, chci zaplatit dobře.

Takže budete propouštět?

Dělám to tak, že lidi, kteří odchází přirozeně na mateřskou, rodičovskou a do důchodu, nenahrazujeme nebo je nahrazujeme opravdu v jasně odůvodněných případech.

Je v konsolidačním balíčku podle vás prostor ještě na nějaké úpravy? Protože premiér Petr Fiala říká, že prostor na velké změny není.

Na nějaké opravdu zásadní úpravy, které by úplně změnily strukturu balíčku, za mě prostor není, protože nad tím se uzavřela politická dohoda všech pěti koaličních stran. Ale předpokládám, že před druhým čtením si sedneme a řekneme si ano, mohou tady být některé detaily, u kterých se povede debata, kdy řekneme, že něco drobně přednastavíme.

Například?

Nebudu říkat nic například. Myslím, že některé věci tady jsou, které by šly změnit. Ale nebudu je říkat dopředu, nebylo by to úplně fér.

Říkali jste, že balíček chcete přinést do Sněmovny v polovině června. Přinesete ho už na řádnou schůzi, která začíná 13. června?

Jestli se to potká vyloženě s řádnou schůzí, teď úplně neumím dopočítat. Pokud by se to nepotkalo, tak logicky by potom bylo nutné vyhlásit mimořádnou schůzi na projednání v prvním čtení.

Oznámil jste, že jste se v koalici shodli na zvýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc. Kdy se dozvíme, jestli to bude platit jen pro nastávající rodiče, nebo už i pro současné rodiče?

Základní shoda je na úrovni předsedů stran, že nejpozději od 1. ledna příštího roku by zvýšení mělo být z 300 tisíc na 350 tisíc korun. A na čem zatím shoda není a o čem se vedou jednání na úrovni našich zástupců sociální koaliční pětky, tedy členů výborů, je mimo jiné i právě to, jestli se to bude vztahovat zpětně, v jaké výši zpětně, na které skupiny, k jakému datu. Debatu potřebuji uzavřít co nejdříve. Doufám, že se nám ji podaří dokončit do konce června.

Proč něco takového oznamujete, když to ještě nemáte dojednané?

Protože podstata informace, že se zvýší rodičák, měla zaznít. A teď jsou to otázky technických detailů, v tom nevidím nic špatného.

Vyvolává to ale zbytečné otazníky.

Ale to je i záležitost mnoha jiných rozhodnutí, mnoha jiných novel zákonů, kdy na některých podstatných věcech shoda je a pak se řeší, někdy ještě i ve druhém čtení nebo na půdě Senátu, některé technické detaily.

Pro současné rodiče to ale důležité je. Potřebují vědět, jestli s těmi penězi mají počítat, nebo ne.

Jasný, chápu je. Základní informaci dostali a základní elementární jistota tady pro ně je. A musíme si uvědomit, že toto není jediná podpora rodičů a rodin.

Není to jeden z dalších balonků, které vypouštíte a čekáte, jak na to bude veřejnost reagovat?

Ne, já žádné balonky nevypouštím. Když se novináři ptali, jestli se rodičák zvýší, odpověděl jsem a řekl jsem tu částku.

Vy konkrétně jako ministr práce a sociálních věcí prosazujete, aby to platilo i pro stávající rodiče?

Já prosazuji to, abychom šli do nějaké míry zpětně, aby i pro rodiče, kteří dítě mají ještě před 1. lednem 2024, byla nějaká forma podpory, která se propíše ve zvýšeném rodičovském příspěvku. Ale to je právě předmětem debaty. Nejsem ministr střihu mé předchůdkyně Jany Maláčové, která vždycky vystřihla nějaké číslo, pak většina z toho nedopadla, protože na to neměla dohodu na koaliční úrovni.

Bude s tím souviset i to, že zkrátíte dobu na čerpání rodičovského příspěvku ze čtyř let na tři roky?

To je jedna z možných variant.

Ve Sněmovně v poslední době rezonuje téma manželství pro všechny, proti kterému lidovci dlouhodobě vystupují. Co konkrétně vám na tom vadí?

My jako KDU-ČSL máme dlouhodobě jasný a předvídatelný postoj. Obecně je pro nás důležité, že manželství jasně definuje svazek muže a ženy. Je to institut, který je takto chápán už po staletí, má svou hodnotu i důvod specifické ochrany, a to postavení ve společnosti. A při vším respektu k registrovaném partnerství musím říct, že pro nás není cesta, abychom řekli: uděláme tady manželství pro všechny.

Chápu dobře, že vám vadí hlavně název manželství, ale že se stejnými právy pro homosexuální páry problém nemáte?

Název je chápán jako symbolika jasně definovaného vztahu muže a ženy jakožto základu rodiny. A pokud jde o většinu ostatních práv, které dneska mají rozdílné pojetí vůči manželům, tak tady KDU-ČSL už více jak půl roku pracuje opravdu aktivně v podobě našeho kolegy poslance Jiřího Navrátila na tom, abychom tyto rozdílnosti odstranili. Už jsme poměrně daleko, aby ten návrh buď poslaneckou, nebo vládní formou mohl jít do legislativního procesu. A to je smysluplná věc, u které víme, že bude i politická shoda minimálně za vládní koalici. U manželství pro všechny je velmi pravděpodobné, že ani v této Sněmovně v tomto volebním období tento návrh většinovou podporu asi nemá.

Ale točíte se hlavně na tom názvu…

Ne, netočíme se jenom na tom názvu. Je to jedna z věcí, která má svoji hodnotu, symboliku, ale jsou tam ještě i některé další záležitosti.

A to?

A to je právě otázka toho, že manželství jako svazek muže a ženy – a není to jen o tom názvu, jak se snažím vysvětlit – má opravdu svoji specifickou výlučnou hodnotu. A manželství, to dnešní, také není pro každého, když to budeme brát jen z toho pohledu heterosexuálních osob. Není to institut pro každého, pro to člověk musí dozrát, musí splnit nějaké předpoklady. Takže nezjednodušujme to tak, že říkáme, že manželství je pro všechny. Ani dneska není manželství pro všechny.

Na druhou stranu se tady snažíme modernizovat a jít dopředu. Není to upnutí se na název spíš nějaký přežitek z minulé doby?

Já bych rozhodně manželství nenazýval, a teď říkám manželství jako svazek muže a ženy, nějakým přežitkem. Je to zásadní stavební kámen společnosti a vlastně budoucnosti. Takže i pro mě osobně ten název má svoji opravdu velmi silnou hodnotu.

Je reálné, že manželství pro všechny toto volební období nějakým způsobem dořešíte?

Přiznám se, na to dneska neumím odpovědět. Je možné, že na hlasování dojde, máme před sebou v legislativním procesu minimálně ve Sněmovně tři čtení. Může se stát, že v prvním čtení třeba už se ten návrh zastaví, může být vrácen k přepracování, může být úplně odmítnut. Ale při míře mé zkušenosti, jsem tady třetí volební období, když se podívám na současné rozložení napříč jednotlivými stranami, tak bych si spíše troufl říct, že návrh neprojde.

Nestala se z toho spíš taková politická hra, kdy se i s opozicí se přetahujete o tom, kdo to dřív otevře, kdo o tom bude mluvit a podobně?

My se s opozicí nepřetahujeme, kdo to dřív otevře, to KDU-ČSL rozhodně nedělá. To, že to někteří poslanci takto dělají, neprospívá ani diskusi jako takové. Ano, stalo se to asi před čtrnácti dny určitou hrou při schvalování programu Sněmovny.

Ať se debata na půdě Sněmovny vede, od toho tady je, a o těchto návrzích se má hlasovat demokratickou většinou, která je buď pro, nebo proti. Ale myslím, že v tento okamžik má vláda, vládní koalice a tato země věnovat pozornost důležitějším tématům.

V koalici Spolu stále řešíte, jestli půjdete do evropských voleb příští rok na jaře spolu, nebo zvlášť. František Talíř, který kandiduje za lidovce z druhého místa, mi řekl, že ve straně převažuje chuť jít samostatně. Převažuje taková chuť i u vás?

Pro mě je důležité si říct, jestli strategie, že bychom šli do voleb spolu, nemá pozitivní dopady v tom, že bychom jako subjekt mohli evropské volby vyhrát a pomohli vytvořit silnější pozici v Evropském parlamentu výrazně lépe, než by to zmohly naše dílčí výsledky. A to třeba i v návaznosti na debatu, kde může v budoucnu stát frakce ECR, jestli tady není prostor vytvořit nějaké strategické partnerství s naší frakcí EPP.

(Zástupci ODS jsou v Europarlamentu ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), zatímco lidovci a TOP 09 patří do frakce Evropské lidové strany (EPP) – pozn. red.)

Ve straně chystáte změny, které chcete představit na podzim. Symbolem by mohla být i změna názvu, kterou byste museli schválit za rok na sněmu. Jste pro přejmenování strany na Lidovce nebo Lidovou stranu?

Změna názvu je občas v debatě zmiňována, ale není to nejhlavnější věcí. Obecně když se bavíme o naší straně, tak většina lidí hovorově používá slovo lidovci. Dává mi to větší logiku. Zkratku KDU-ČSL většina lidí není ani schopna přesně rozklíčovat. Myslím, že bychom měli i v tomhle jít dál. Navíc i oblast marketingu se snaží zkracovat a mít věci propojené v nějakém jednoduchém slově, sdělení i s nějakou emocí. Za mě slovo lidovci je emoce, která znamená jednoznačně identifikaci se stranou, která hájí zájmy lidí a základní hodnoty.

Nebyla by tím největším symbolem změny změna předsedy strany?

To je na delegátech. Myslím, že zatím podporu mám v tom, co dělám, od členské základny, ale i na základě výsledků voleb. Ale samozřejmě uvidíme, jak se situace bude vyvíjet.

Může se strana výrazně proměnit nebo zatraktivnit pro nové voliče pod stejným předsedou?

My se zatraktivňujeme i pro nové voliče. V povolebním vyjednávání jsem řekl, že chceme mít zodpovědnost za celou agendu životního prostředí, tedy že chceme mít ministerstva životního prostředí i zemědělství, a že chceme, aby resorty úzce spolupracovaly. To je jasným krokem k tomu, že chceme dokázat získávat nové voliče třeba i z mladší generace, protože to je téma, které mladé lidi zajímá.

Takže budete za rok na sjezdu obhajovat post předsedy?

Uvidíme. Vždycky se v tomto ohledu vyjadřuji předtím, než začnou nominační konference. Také tomu předchází debata doma. Takže rozhodnutí není jen na mně, a až bude správný čas, řeknu ho.

Co Mariana Jurečku při vyjednávání o konsolidačním balíčku nejvíce bolelo? Kolik očekává, že vybere peněz změnami v podpoře nezaměstnanosti? A měl Pavel Fischer vstoupit do KDU-ČSL, když za stranu kandiduje v eurovolbách? To se dozvíte ve videu v úvodu článku nebo v podcastu PoliTalk.