Jurečka může po eurovolbách začít v čele lidovců stříhat metr

Příběh o třech podmínkách se začal psát v lednu tohoto roku. „Pokud se nám nepodaří otočit trend klesajících preferencí a pokud nedokážeme mít dobré volební výsledky v těch třech volbách, které nás čekají, tak já nebudu kandidovat na příštím sjezdu na předsedu KDU-ČSL,“ uvedl Jurečka po lednové celostátní konferenci. Straníci ho tehdy podrželi v čele strany poté, co se řešila kauza večírku na ministerstvu práce a sociálních věcí, jenž pokračoval po tragické střelbě na Filozofické fakultě.

Jurečka tehdy uvedl, že lidovci musí uspět v evropských volbách, obrátit trend klesajících preferencí strany a také být úspěšní v zářijových senátních a krajských volbách.

„Pojmenoval jsem to po jednání celostátní konference, kdy jsem jasně hovořil o tom, že pro nás je cíl získat dva europoslance v evropských volbách,“ řekl Jurečka čtvrtého února na Nově. „Je to jedna z těch podmínek, které by rozhodovaly o tom, jestli budu kandidovat na příštím sjezdu tohoto roku,“ zopakoval teď v neděli na CNN Prima News.

Po vyhlášení výsledků voleb logicky přišel dotaz na Jurečkovo setrvání v pozici předsedy. „Ta první podmínka už není naplněna. Obvykle si za svými slovy stojím. Uvidíme, jestli se podaří otočit ten trend, udělat dobrý výsledek v krajských a senátních volbách,“ odpověděl lidovecký předseda. Mohl by tak argumentovat, že jednu podmínku sice nesplnil, ale v dalších uspěl.

„Navenek by nevypadalo dobře, pokud by teď Jurečka začal lavírovat, kolik podmínek musí být naplněno či nesplněno, aby se něco stalo. To by mohlo působit jako vymlouvání se, lpění na funkci,“ řekl politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity v Brně.

„Pokud by náhodou znovu obhajoval, spíše se objeví témata jako Stranu chci zachránit nebo Vím, jak na to. Nevidím mezi stávajícím vedením lidovců nikoho, kdo by chtěl Jurečku v danou chvíli nahrazovat,“ dodal Eibl. Jurečkovi podle svých slov nezávidí, řešením podle něj nemůže být ani vystoupení lidovců z koalice Spolu. „Tím by si podepsali ortel, stali by se nerelevantní silou. Jednou už se do Sněmovny vrátili, nevěřím, že by se vrátili podruhé,“ popsal politolog.

„Jeden europoslanec odpovídá tomu, jaká je v současnosti politická síla lidovců. Při samostatné kandidatuře by pravděpodobně neměli nic,“ popsal politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. „Po tomto výsledku nevidím důvod, proč by měli říjnový sjezd pořádat dříve. Po krajských a senátních volbách se uvidí, tam by lidovecký výsledek mohl vypadat lépe, přeci jen mají v krajích poměrně silné zázemí,“ řekl Kopeček.

Opatrné hlasy zaznívají i od samotných lidovců, předsedu teď nechce měnit ministr zemědělství Marek Výborný. „Není doba a prostor, abychom řešili tuto vnitrostranickou otázku. Na to přijde čas na říjnovém sjezdu,“ odpověděl Výborný.

Smířlivě hodnotil volební výsledek i předseda lidoveckého poslaneckého klubu Aleš Dufek. „Je to mírný neúspěch, byl daný tím, jak byla kandidátka poskládaná. Ty preference lidovců byly v době vyjednávání kandidátky takové, jaké byly. To se hůř vyjednává,“ popsal Dufek.

O možném Jurečkově konci prohlásil: „Jsem nepřítelem těchto rozhodnutí několik dní po volbách. Marián Jurečka by si měl vzít týden na vyhodnocení tohoto výsledku a nějak se k tomu postavit.“ Na dotaz, zda by tedy měl skončit, dodal: „Byl to jeho výrok, co vyhlásil. Je to o něm, ne o mně, Bartoškovi nebo Hladíkovi.“

První místopředseda lidovců Jan Bartošek neodpověděl, zda by měl Jurečka skončit nebo zda bude sám v říjnu kandidovat. „Ztrátu mandátu pro KDU-ČSL nelze považovat za úspěch. Musíme přestat s podbízením se liberálům a propagováním aktivisticky zelených témat, jinak neuspějeme,“ řekl Bartošek.