Jurečka: Musíme se vrátit ke zvyšování daní

Letošní schodek rozpočtu po novelizaci bude 375 miliard korun. Na příští rok plánujete 295 miliard. S tím jste, pane vicepremiére, spokojený?

Žádnou radost nemám. Beru to ale jako nezbytně nutný krok pro to, abychom krizovou situaci vysokých cen energií a vysoké inflace pomohli zvládnout domácnostem, rodinám, veřejnému sektoru a firmám.

Takže kritiku například ze strany Národní ekonomické rady vlády (NERV) či exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) chápete?

Naprosto. Myslím, že každý rozumný člověk ví, že zadlužovat se v situaci, kdy tento stát už má i deficity z předchozích let, je trvale neudržitelné.

V programovém prohlášení máte, že zajistíte v co nejkratší době rozumné hospodaření státu. Tak kdy to uvidíme?

Snažíme se to naplňovat, byť to v tento okamžik třeba nemusí být na první pohled vidět.

V posledních týdnech se mluví kvůli schodkům často o úsporách. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) chce v květnu představit balíček, který má ušetřit 70 miliard. Už řešíte, kde konkrétně to vezmete?

Ministr financí řekl částku mediálně, rozpis jsem zatím neviděl. Povedeme o tom jednání.

Mezitím tedy Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla několik kroků, jak snížit deficit. Je tam i návrh na zvýšení daní na úroveň roku 2020, tedy před zrušením superhrubé mzdy a zavedením nynějších dvou sazeb. Nevyřešilo by to v podstatě jednoduše těchto 70 miliard?

Budeme o tom určitě v prvním čtvrtletí příštího roku intenzivně debatovat. Souhlasím s tím, že je potřeba hledat další příjmy do státního rozpočtu, tedy nikoli jenom v rámci jednorázových příjmů, jako je windfall tax.

Musíme se vrátit i ke zvyšování daní, které mohou přinést stabilitu do rozpočtu z dlouhodobého hlediska. Musí tu platit princip, že ti, kteří mohou být solidární, mají být. Za KDU-ČSL říkám, abychom se vrátili k progresivnímu zdanění fyzických osob. Tento princip funguje v mnoha západních zemích. (…) A je to možná také na debatu – tam, kde nebudu zatěžovat občany s průměrnými příjmy – o dani z nemovitosti.

Ale pro návrat na rok 2020 byste jako lidovci nebyli? Pro současné zrušení superhrubé mzdy a zavedení současných dvou sazeb jste ve Sněmovně tehdy nehlasovali.

Obávám se, že to je politicky nereálné, abychom se vrátili na stejné hodnoty jako před zrušením superhrubé mzdy.

NERV představil i další návrhy, například školné na vysokých školách nebo pozdější odchod do důchodu. Je něco z toho podle vás reálné?

Umím si představit, že u některých návrhů povedeme debatu o parametrech. Třeba mé děti by klidně nemusely mít slevy na jízdné. U školného jsem ale skeptický, ten pokus už tady politicky byl a nedopadl.

Takže děti a studenti z chudších rodin by mohli mít dále slevy na jízdné a ostatní ne?

Řekl jsem to jako příklad, že se můžeme bavit o tom, jak nastavit opatření, aby byla podpora ponechána slabším. U těch, kde není nutná, bychom podporu naopak nedělali. Nesmí ale jít o tupé asociální škrty.

Zmíněné návrhy by mohly být už v tom květnovém balíčku?

Změny musíme projednat v průběhu prvního pololetí roku 2023. Pokud mají věci platit k 1. lednu 2024, tak času moc není.

Sám jste navrhl snížit podporu v nezaměstnanosti, což se nesetkalo úplně s pozitivními reakcemi. Budete na tom trvat?

Tak to není o tom, jestli se to setkalo s nějakou větší nebo menší podporou. Máme nejnižší nezaměstnanost a firmy stále poptávají zaměstnance. Chci se proto zaměřit na ty, kteří jsou na pracovní podpoře více měsíců a jsou tam opakovaně.

Firmy teď ale mluví o propouštění ve velkém, zatímco vy chcete škrty v podpoře v  nezaměstnanosti. Opakovali jste přitom, že nenecháte nikoho padnout.

Vycházím z toho, co nám říkají data od firem. V dotazníkovém šetření ze září uvedlo 22 procent firem, že zvažuje, že bude propouštět. Ale v tom stejném šetření 33 procent říká, že jsou připraveni nabírat. Je tu spousta sektorů, které nabízejí pracovní místa, to se nezmění ani za čtvrt roku.

Můžete být konkrétnější?

Když se podíváme do oblasti sociálních nebo zdravotních služeb, tak tam jsou lidé dlouhodobě poptávaní.

Tam je ale asi potřeba konkrétní vzdělání.

Jsou tam i pozice, kde není nutné mít vzdělání, které by nebylo možné doplnit kurzem.

Potvrdil jste, že budete trvat na nominaci Petra Hladíka. Co se změnilo za čtyři týdny, kdy měl vysvětlit své napojení na brněnskou kauzu s městskými byty?

Nezměnilo se nic. My za KDU-ČSL říkáme celou dobu, že je náš nominant na ministerstvo životního prostředí. Situace v Brně se objevila těsně předtím, než Hladík směřoval ke jmenování ministrem. Tehdy mi nepřišlo dobré, aby to takto proběhlo, dali jsme mu proto prostor, aby to vysvětlil. On nespáchal nic trestného, nebyl obviněn.

Čtyři týdny na vysvětlení dal Hladíkovi ale pan premiér. Bude spokojený? Mluvil jste s ním o tom?

Říkal jsem mu, že Petr Hladík je pro nás stále nominací na ministra životního prostředí, pokud se teď během této doby neukáže nic zásadního a nebude rozšířena jeho pozice například na osobu obviněnou. Nevidím důvod, proč by měla KDU-ČSL měnit rozhodnutí a uvažovat o jiné nominaci.

Myslíte, že to je dobrý nápad pro značku KDU-ČSL?

Pokud člověk nespáchal nic nezákonného a jde jen podat na policii vysvětlení, tak nevidím důvod, aby by „vyoutován“ z politického života. Je potřeba se na to dívat i optikou, zda politik říká pravdu.

Ale jestli je to dobrá vizitka pro vaši stranu, která se dlouhodobě pohybuje v průzkumech pod pětiprocentní hranici? Protože podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas nechce pana Hladíka na ministerstvu přes 64 procent Čechů.

Průzkum jsem neviděl. Je pro mě ale důležité, co člověk jako politik dělá. Jeho výsledky jsou ve prospěch občanů této země. Také o své osobě jsem si četl v médiích i ve veřejném prostoru ledacos.

V Praze máte zase trestně stíhaného Jana Wolfa, kterého nechtějí v radě Piráti. Zasáhnete do vyjednávání?

Do vyjednávání nezasahuji způsobem, že bych někomu říkal, že musí odejít. Wolf nespáchal nic, co by bylo trestné. Věřím, že soud účastníky zprostí. Zvážit by měl, do jaké míry by mělo být jeho jméno spojováno s možností uzavřít v Praze koalici na vládním půdorysu.

Řešíte to v rámci vládní koalice? Že v Praze dva měsíce od voleb není dohoda.

Řešíme to, protože nám to rozhodně není jedno. Záleží nám na tom, aby se zde jednání podařilo dotáhnout do úplného konce. Mrzí mě přístup některých partnerů.

Máte na mysli asi primátora Zdeňka Hřiba.

Ano, přístupu kolegů Pirátů a právě Hřiba úplně nerozumím.

Měl by si podle vás šéf Pirátů Ivan Bartoš „srovnat“ pana Hřiba?

Ve stranách – pokud se nebavíme o ANO nebo SPD – to nefunguje tak, že by si předsedové lidi srovnávali. Je ale důležité se na to koukat optikou, že pokud koalice v Praze na vládním půdorysu vznikne, tak to opravdu může být pro Prahu přínosem. Koalice by měla s vládou dobré vztahy, mohlo by se podařit spoustu věcí posunout dopředu. Bude škoda, když se to nepodaří.