Článek
Letos nejnižší výdělek dosahuje 18.900 korun, tedy asi 41 procent průměrné mzdy. Nové nastavení minimální mzdy upravuje novela zákoníku práce, kterou bude projednávat Sněmovna.
„Minimální mzda v příštích letech poroste na hodnoty, které tu v minulosti za 30 let nebyly. Dostaneme se na 47 procent vůči průměrné mzdě. Když vezmu predikci z ministerstva financí z jejich dat, tak by minimální mzda mohla v roce 2029 vycházet zhruba na 27 400 korun,“ řekl Jurečka.
Podle novely pracovního kodexu by se poměr mezi minimální a průměrnou mzdou měl každý rok zvedat pravidelným tempem. Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, by se měla od ledna ve firmách zrušit. Zůstat by měla jen ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Vláda bude s odbory jednat o zvýšení platů státních zaměstnanců
Po předvídatelném zvyšování minimální mzdy a nastavení její valorizace volali zaměstnavatelé i odboráři. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) růst poměru k průměrné mzdě vítá. Požadovala ale 50 procent. Odbory však nesouhlasí s rušením zaručených výdělků ve firmách. To požadovali naopak podnikatelé. Jurečka už dřív řekl, že je nastavený výsledný kompromis.
Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny letošního listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. ČMKOS zvažuje, že si kvůli záměru zrušit zaručenou mzdu ve firmách bude stěžovat Evropské komisi. Předáci v tom vidí porušení směrnice. Jurečka v pátek řekl, že právní názor odborů nesdílí.
Mzdy rostly nejvíc v energetice, ve státní správě brzdí
