Věk odchodu do důchodu by se mohl měnit podle délky dožití, řekl Jurečka

„Tématem bylo představení návrhu a principů důchodové reformy. Prošli jsme společně všechna navrhovaná opatření. To, co reforma obsahuje, tak jsou klíčové věci, které znamenají to, že budeme mít udržitelný důchodový systém i do budoucna pro dnešní čtyřicátníky a mladší ročníky,“ řekl po jednání Jurečka.

Prezident Pavel si podle něj vše vyslechl, vedli právě debatu o věku odchodu do důchodu.

„Hranice odchodu do důchodu bude spjata s tím, jak se v budoucnu bude odvíjet délka dožití. Je pro nás důležité, abychom zakotvili princip, že průměrná doba pobírání důchodu je v současnosti 21,5 roku, chceme, aby to bylo zajistitelné i do budoucna. Zároveň ale aby k tomu byla provázanost s tím, kdy ten člověk přijde na pracovní trh, jakou měl pojistnou dobu nebo jestli dělal fyzicky náročnější profesi,“ přiblížil Jurečka.

Jurečka zopakoval, že neplánuje zvyšovat hranici pro odchod do důchodu, při svázání s průměrnou dobou dožití by se však mohla hranice měnit v návaznosti na ni.

„Nemůžeme dnes s jistotou říct, že se nám bude (doba dožití) prodlužovat, takže hranice se může v budoucnu třeba klidně i snížit,“ doplnil.

Příliš konkrétní však Jurečka nebyl, prakticky zopakoval již známé věci s tím, že finální znění reformy představí zhruba v polovině května. Tehdy například chce říct podrobnosti k plánu, že by se penze mohla vypočítávat ze společného základu manželů.

„Když neuděláme nic, tak se kolem roku 2050 propadne důchodový účet do schodku většího, než je pět procent HDP, což je v dnešních cenách 300 až 370 miliard korun deficitu, který by musel být pokryt z jiných částí rozpočtu,“ přiblížil situaci Jurečka.

O nutnosti důchodové reformy mluví opakovaně právě i prezident Pavel. Jurečka v úterý ocenil jeho zájem. „Vnímám to, že bere velmi vážně, aby se reforma provedla, abychom tu měli vazbu na udržitelné finance, protože tu nemůžeme zadlužovat děti a vnoučata,“ konstatoval ministr práce.

Ministerstvo financí v úterý zároveň zveřejnilo údaje o výsledku hospodaření důchodového systému v prvním čtvrtletí letošního roku, které skončilo v rekordním deficitu ve výši 25,7 miliardy korun.

„Bohužel to není překvapivá informace. Predikovali jsme to, protože jasně vidíme nárůsty výdajů na důchodovém systému. I přestože máme nejnižší nezaměstnanost v EU, tak příjmy z pojistného nestíhají pokrývat narůstající výdaje na výplatu důchodů. Je to ukázka a velmi praktické varování, že když nebudeme dělat nic, jak se bude situace vyvíjet a zhoršovat,“ komentoval zprávu resortu financí Jurečka.