Jurečka je pro přilepšení pracujícím důchodcům

Hodlá je osvobodit od placení pojistného na důchodové pojištění, což by ve výsledku zvedlo čistý měsíční výdělek pracujících důchodců o stovky až tisíce korun.

Lidé, kteří v důchodu pracují, ať už jsou zaměstnaní, či podnikají a odvádějí důchodové pojištění, nyní mohou žádat vždy po 360 odpracovaných dnech o mírné navýšení svého důchodu, a to o 0,4 procenta. To by mělo od července příštího roku nahradit finančně výhodnější odpuštění pojistného na důchodové pojištění, které se odvádí ve výši 6,5 procenta hrubé mzdy.

„Nově by se mělo snížit pojistné na důchodové pojištění, které je placené zaměstnancem, na 0 %,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta.

„Pro zaměstnavatele je to výrazně snazší, protože jednoduše sníží pojistné a zaměstnanci přímo vyplatí vyšší čistou mzdu. Ta se tak z každých vydělaných 10 000 Kč zvýší o 650 Kč. Výhoda pro pracujícího důchodce bude spočívat hlavně v tom, že dodatečné prostředky dostane ihned při výplatě mzdy,“ dodal Augusta.

Připravovaná změna tak má podle něj několik důvodů. „Jedním z nich je větší finanční výhodnost pro pracující důchodce, dalším je snaha o zjednodušení,“ doplnil.

Opatření, které má počet pracujících seniorů zvýšit, podle MPSV zprvu oslabí příjmy státního rozpočtu o 4 až 4,5 miliardy Kč ročně.

„Vycházíme přitom z předpokladu stejného počtu pracujících důchodců jako v současné době. Tento motivační prvek by se však na druhé straně měl projevit v nárůstu počtu pracujících důchodců na trhu práce, a tím i ve zvýšení odvodů od zaměstnavatele a ve větším výběru na dani z příjmů,“ řekl Augusta. Ze státního rozpočtu, kam výnosy z daně míří, se pak vyplácejí i důchody.

Systém důchodového pojištění byl letos po třech čtvrtletích v deficitu téměř 18,5 miliardy Kč. Příjmy z odvodů byly sice zhruba o 26 miliard vyšší než za první tři loňské kvartály, výdaje se ale zvedly asi o 36,7 miliardy Kč. Výdaje státu na penze se přitom za posledních 12 let přibližně zdvojnásobily. Příští rok by měly tvořit asi 28 % všech státních výdajů a ekonomové varují, že beze změn může být penzijní systém dlouhodobě neudržitelný.

Praxe odměňování pracujících seniorů zvyšováním důchodů, byť jen velmi malým, nicméně podle expertů v zásadě funguje. „Ze zkušenosti mohu říci, že ač se jedná například o 100 Kč, zdá se mi, že pracující důchodci na to docela slyší. Ale 100 Kč k důchodu je samozřejmě málo,“ řekl Právu důchodový poradce Martin Kohoutek.

„Jestli je však motivací při dnešním nedostatku pracovní síly udržet lidi v práci dobrovolně co nejdéle, řekl bych, že vyšší zvýšení důchodu by bylo víc motivující než vyšší čistá mzda,“ míní.

I přes plánovaný konec stávajícího mechanismu by si ale důchodci měli díky novému daňovému zvýhodnění na svých penzích výrazně polepšit.

V rámci důchodové novely chce MPSV také sjednotit výplatu pro všechny důchodce bez ohledu na to, která instituce penze vyplácí (ČSSZ, ministerstvo vnitra, obrany nebo spravedlnosti). Sociální správa nyní vyplácí důchody dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách. Nově by se mohly vyplácet za běžný kalendářní měsíc (např. splátka vyplacená v lednu 2023 bude za období od 1. do 31. ledna), tedy stejně jako se nyní vyplácejí důchody příslušníkům ozbrojených sil.

Okruh výplatních termínů se má tak podle návrhu ministerstva zúžit z 13 na pět. „Cílem je zajistit, aby senioři po změně výplatního období obdrželi svůj důchod co nejdříve. Pokud by ke změně výplatních termínů nedošlo, stávalo by se, že ti, kdo mají stanovenou splatnost například k 24. dnu v měsíci, by až 24. listopadu obdrželi důchod za období od 1. do 30. listopadu. Proto navrhujeme, aby všechny důchody byly vyplaceny nejpozději do 14. dne v měsíci,“ uvedl Augusta.

Výplatní termíny by podle návrhu MPSV připadly na posledních pět sudých dnů v první polovině měsíce (tedy na 6., 8., 10., 12. a 14. den v měsíci). Dřívější a pozdější termíny splatnosti by se přestaly používat.