Jurečka: Hladík vše vysvětlil, na ministra se hodí

Jak vám a vedení strany Petr Hladík kauzu objasnil? Je přece kvůli vyšetřování vázán mlčenlivostí, tak vám nemohl říci úplně všechno.

Podal nám jasné vysvětlení, a to je důležité. Naše otázky byl schopen jednoznačně zodpovědět. Popsal nám, jak proběhlo jednání vedení brněnského magistrátu. Popsal nám celý způsob a proces, jak bylo přistupováno v minulosti k otázce privatizace bytového fondu. Takže vysvětlil ty největší otazníky. Znovu chci zopakovat, že byl pouze podat vysvětlení a není z ničeho obviněn. Má pro ministerskou funkci ty nejlepší předpoklady.

Byla na jeho nominaci při jednání ve výboru strany úplná shoda?

Výbor rozhodl jasnou většinou. (Pro Hladíka nezvedla ruku čtvrtina členů výboru, podle Seznamu Zprávy – pozn. red.)

Petr Gazdík (STAN), ačkoliv taky nebyl obviněn, složil funkci ministra školství kvůli kontaktům souvisejícím s kauzou Dozimetr. Koalice pak tlačila k rezignaci místopředsedkyni Sněmovny Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO), která nakonec skončila. V čem je případ Petra Hladíka jiný?

Podání vysvětlení policii by nemělo být důvodem, proč odejít z politiky.

Pan Hladík navíc s policií od první chvíle spolupracuje. Ve čtvrtek celostátnímu výboru podal ucelené informace a vše vysvětlil. Je připraven vše vysvětlit samozřejmě i veřejnosti. To už jasně deklaroval.

Jak se k němu a jeho nominaci postaví premiér? Neřekl zcela jasně, zda jej nominuje.

Pana premiéra jsem o věci samozřejmě neprodleně informoval. On naše rozhodnutí vzal na vědomí a respektuje ho. Další postup jsme probrali a pan premiér se potká přímo s Petrem Hladíkem, aby od něj také dostal jasné vysvětlení.

Do jeho jmenování máte vést resort práce a sociálních věcí i resort životního prostředí. Dá se to zvládat? Přece jen jsou to ministerstva se značně rozdílnou problematikou a vy jste navíc vicepremiérem.

Je třeba zdůraznit, že jde pouze o dočasné řešení na nezbytně nutnou dobu. Ministerstvo životního prostředí nemůže zůstat bez jasného politického vedení. Věřím, že se nám celou situaci rychle podaří vyřešit. Určitě není mým cílem sedět na dvou židlích, nyní je to ale jediný možný postup, který můžeme zvolit vzhledem k tomu, že Anna Hubáčková musí ze zdravotních důchodů na konci měsíce ve funkci skončit.

Odbory tlačí na zvýšení platů ve státní a veřejné sféře. Pořád platí to, že jste připraveni přidat pouze některým skupinám, například policistům, hasičům a vojákům o deset procent? Nebo se to zvýšení dotkne i ostatních skupin?

Platí to, že se od 1. září letošního roku se zvýšily tarify o deset procent pro 370 tisíc státních a veřejných zaměstnanců. To odbory velmi chtěly, trvaly na tom. My jsme jim říkali, abychom se nebavili jen o tarifech, ale o celkovém objemu platů. Ale o tom se odbory bavit nechtěly, vysvětlovaly nám, že je zajímá především tarif.

d 1. ledna pak bude celkový nárůst objemu finančních prostředků na platy ve státním rozpočtu devatenáct miliard korun. My jsme řekli, že se nechceme bavit o zvýšení tarifních tabulek, ale že ty peníze dáme a je na jednotlivých resortech, jakým způsobem je využijí v rámci systému odměňování. Myslím si, že máme primárně odměňovat za kvalitu práce a za výkon.

Takže se nebude zvyšovat plošně v tarifní složce?

Nikoli v tarifní složce. Já připomenu ještě jednu věc. Máme resorty, kde se tarifní složka pohybuje v intervalu 48 až 70 procent celkového ročního platu. Takže už dnes tam je třeba 50 procent v tarifu a 50 procent jsou odměny a další příplatky. Není to tak, že tarif by byl zásadní ve výši 90 procent platu.

Mluvíte o navýšení tarifů o deset procent, ale jsou organizace, které na to nedostaly peníze, takže peníze berou třeba právě z odměn. Potom navýšení není až takové.

Záleží na tom, aby dobře fungovalo vedení toho daného resortu, ministr a státní tajemník. I já nyní u sebe řeším, aby nedošlo k tomu, že zvýším tarif, ale seberu to, co jsem plánoval dát na odměnách. Je to na schopnosti řídit cash flow. Podívat se, kde jsou v rozpočtu volné finanční prostředky, které nevyužiju.

Navíc u 300 tisíc lidí, tedy na ty, kteří nejsou ve státní službě, ale například jsou to nepedagogičtí pracovníci ve školách, je to navýšení v rozpočtu promítnuto. Jsou to zhruba dvě miliardy korun, které byly narozpočtovány. U zbývajících zhruba 65 tisíc lidí, kteří jsou ve státní službě, už to navýšení promítnuto do rozpočtu není. Jednotliví ministři a vedoucí úřadu si musejí najít prostředky ve svých rozpočtových kapitolách.

Dosud zmrazené platy ústavních činitelů ale od ledna skokově vzrostou. Třeba u řadových poslanců a senátorů bez další funkce by to mělo být o 11 600 korun měsíčně. Vy už ty platy dále zmrazit nechcete, novelu nepředložíte. Proč ne?

Ne, nepředložím, protože jsem v byl roce 2015 osobně přítomen u dohody, která vznikla ve Sněmovně mezi všemi představiteli politických stran. I mezi ANO, i mezi tehdejším Úsvitem přímé demokracie, za který u toho byl Tomio Okamura. Po letech dohadování, jakým způsobem se stanoví platy nejenom politiků, ale i soudců a státních zástupců, se všichni shodli na tom, že se vytvoří automatický valorizační mechanismus, který bude vycházet z úrovně mzdy v národním hospodářství. Na tom se všichni dohodli a řeklo se, že už se do toho nikdy nebude vstupovat.

Na současné zmrazení, které jsem navrhl já jako ministr od února letošního roku, máme už dnes ústavní žalobu. V minulosti se ukázalo, že pokud podobné kroky byly napadeny, tak žalobu Ústavní soud většinou uznal. A stát to potom doplácel.

Myslím si také, že politik má být zaplacen adekvátně ke své zodpovědnosti. To, že tu máme různý mix a někteří politici jsou zadarmo drazí, zatímco jiné vzhledem k jejich práci a zodpovědnosti nedokážeme adekvátně ohodnotit, je věc druhá. Prostě politici mají jasně dané fixní platy a není možné je odměňovat za výkon. Podle mého bychom do těchto pravidel neměli vstupovat.

A nemůžou to státní a veřejní zaměstnanci, kterým od ledna nevzroste tarif, tedy nároková část jejich platů, vnímat jako podraz?

Tak si teď musíme říct jasně, jak to je. Po roce a půl jsme jim zvýšili platy od září o deset procent. To zvýšení tam mají. Od ledna tam bude dalších 19 miliard korun, které půjdou na další růst jejich platů. Tak v čem je ten podraz? Ti lidé budou mít růst v odměnách.

Navrhl jste od ledna zvýšit minimální mzdu o 350 až 400 korun. Nyní je 16 200 měsíčně hrubého, takže to je nárůst o nějakých 2,5 procenta. Inflace je ale 18 procent. Není to příliš málo?

Já jsem řekl, že je to minimální návrh, který jsem připraven předložit, pokud se odbory a zaměstnavatelé nedohodnou jinak, případně pokud se ve vládě nedohodneme ještě na nějakém jiném zvýšení.

Problém s minimální mzdou je navíc v tom, že je propojena s úrovněmi zaručených mezd u dalších profesí. Takže se s ní zvyšuje dalších osmi tarifů (první je na úrovni minimální mzdy, nejvyšší je na úrovni 32 400 korun – pozn. red.) určujících, jakým způsobem mají být zaměstnanci odměňováni. Takže rozhodnutí nebude mít dopad jen na zhruba 128 tisíc lidí, kteří pobírají minimální mzdu, ale v podstatě do celého velkého spektra zaměstnanců firem.

A v ten okamžik nesu zodpovědnost za to, že tento krok nebude znamenat spuštění vlny propouštění.

Opakovaně jsem říkal zaměstnavatelům a odborům, že jsem připraven zrychlit proces zvyšování minimální mzdy. Ale musíme to udělat v okamžiku, kdy ji oddělíme od úrovní zaručené mzdy. Minimální mzda může růst daleko rychleji, zaručené mzdy v tento okamžik ne, protože by to firmy neutáhly a začaly by propouštět. Na tomto jsem připravený se dohodnout, stejně musíme v příštím roce zavést automatický valorizační mechanismus.

Takže navrhnete dva mechanismy, jeden pro zvyšování minimální mzdy a druhý pro zvyšování zaručených úrovní?

Ano. Nějakou představu už mám, budu to chtít v listopadu projednat se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Je to cesta, jak by minimální mzda mohla růst rychleji, aby se dostala k hodnotě, o které se dlouhodobě mluví. Tedy na 50 procent průměrné mzdy.

Nedávno jste oznámili zvýšení přídavků na děti od ledna v základní výměře o 30 procent. To je asi 220 korun. Platí to číslo a mělo by se změnit ještě něco?

Toto číslo by mělo platit, v příštím týdnu návrh předložíme do připomínkového řízení. Jasněji už máme i ohledně zvýšení existenčního a životního minima od ledna. Předpokládám, že v listopadu bychom poslali příslušné nařízení na jednání vlády. Ale už nyní můžeme říct, že minima porostou o více než pět procent. To by u životního minima jednotlivce znamenalo přibližně 230 korun navíc oproti současné výši 4620 Kč. Podotýkám, že letos jsme zvýšili životní a existenční minimum dvakrát.

Čeho se to zvýšení minim dotkne?

Mají vazbu na další sociální podporu, její výši i množství těch, kteří ji mohou čerpat.

Odvíjí se od něj pomoc v hmotné nouzi, nárok na přídavky na děti, porodné, příspěvek pro pěstouny, u exekucí výpočet nezabavitelné částky a podobně.

Klíčovou pomocí s energiemi je příspěvek na bydlení. Sice na něj často upozorňujete, ale přesto o něj žádá jen zlomek těch, kdo na něj mají nárok. Jak to?

To je otázka, která trápí a zaměstnává i mě. Snažíme se dělat kroky pro to, abychom ho komunikovali, zjednodušili jsme ho, apelovali jsme vládní kampaní na lidi, že se nemusejí ostýchat si o něj požádat, zaměřili jsme se na skupinu senio­rů, a to ve spolupráci s poradnami Budeme se o to snažit dále, ale jednoduchá odpověď na to není.

Od října jste zvýšili normativy, podle nějž se výše příspěvku na bydlení a nárok na něj vypočítává. Ale zatím platí jen do konce roku. Co pak?

V zásadě budou platit i v lednu s tím, že nyní uděláme rychlou novelu zákona o státní sociální podpoře, protože ho musíme změnit. Flexibilitu, kterou jsme při určování normativů využívali, jsme totiž měli nastavenu jen pro letošek. Počítáme s tím, že v ní budeme pokračovat i v příštím roce. Uděláme tam i určité zjednodušení příspěvku z hlediska kategorií velikosti měst a obcí. A zdůrazníme i princip, který jsme nastavili od října, tedy větší důraz na jednočlenné a dvoučlenné domácnosti, aby pro ně nebyl příspěvek příliš nízký.

A posílíme ještě jednu složku – podporu lidí, kteří topí pevnými palivy. Zákon nám totiž v současnosti neumožňuje u domácností, které topí uhlím, briketami, dřevem, zvýšit normativy. Počítáme s tím tak od prvního ledna, protože i tato paliva výrazně cenově narostla.

Objevují se stížnosti na přetížený Úřad práce, který nezvládá vyřizovat dávky. Jak je možné, že k tomu došlo?

Myslím, že je tu souběh několika faktorů. Bohužel ten úřad v posledních deseti letech vůbec neřešil proces digitalizace a zjednodušování procesů, naopak v posledních letech tehdejší koalice třeba příspěvek na bydlení ještě zesložiťovala.

To se snažíme postupně odstraňovat, snažíme se rozbíhat digitalizaci, což jsme ukázali u solidární a humanitární dávky související s uprchlickou krizí, které dnes běží prakticky plně digitálně. Teď jsme podobně postupovali u příspěvku na bydlení, rodičovského příspěvku a přídavku na dítě.

Snažíme se udělat i operativní kroky, abychom posílili personální kapacitu, protože je problém, že v Praze nejsou lidé, kteří by do úřadu nastoupili. Poslední dva roky ne. Takže se snažíme nabrat je v krajích a agendu mezi kraji sdílet. Myslím, že to teď během října a listopadu dokážeme dostat pod kontrolu, abychom byli schopni žadatele odbavovat v zákonných lhůtách. Což nyní v některých případech nejsme.

Nicméně odbory Úřadu práce na přetíženost poukazují už od února. Nedalo se to řešit dříve?

My to řešíme. Bohužel mě mrzí, že jsem nikde nezaznamenal, že by se odbory veřejně vyjadřovaly ke stavu fungování Úřadu práce v posledních čtyřech letech. Problémy byly už tehdy. Já se nevymlouvám. Snažím se to, co s odbory projednávám, také naplnit. Zvyšujeme platy, odměny, děláme proplácení přesčasů, zároveň řešíme digitální agendu. Nyní nám nastupují posily, lidé na dohody, aby pomohly s některými kroky. Snažíme se, abychom některá žádosti podané papírovou formou načetli za pomoci skenů.

Nedokážu pochopit, proč se tyto kroky nedělaly, než jsem přišel na ministerstvo já. Takže ano, mohou mě lidé a odbory kritizovat, ale jestliže na to nepoukazovali v minulosti, tak mi nyní ta kritika přijde nefér.

Vysoké ceny energií trápí i firmy. Některé už musely skončit, další to zvažují. Pomoci by jim mohl kurz­arbeit, finanční podpora státu firmám, jež se kvůli vnějším okolnostem ocitly v potížích. Jak je jeho příprava daleko?

Máme hotové finální paragrafované znění. Příští týden by měl směřovat do meziresortního připomínkového řízení a pak na vládu a k notifikaci k Evropské komisi. Takže v tomto ohledu jdeme do finále tak, abychom byli připraveni, kdyby nastala nutnost jej využít.

Kurzarbeit by měl mít dvě roviny. Kdyby nastal nedostatek plynu, abychom byli schopni firmy na nějaký čas podpořit. A pak je tam druhá rovina, abychom uměli také pokrýt to, kdyby firmám nestačila pomoc na vysoké ceny elektřiny a rozhodly se na nějakou dočasnou dobu jet třeba na polovinu výkonu.

Ale za sebe říkám, že jsou to všechno záložní řešení. Snažím se dělat všechno pro to, abychom uměli doladit parametry pomoci vlády tak, aby na tyto mezní situace vůbec nedošlo.