Článek
Dvě třetiny dotázaných uvedly, že se při jednání na úřadu setkali s nepříjemným vystupováním některého z jeho zaměstnanců. Protože vláda připravuje reformu státní správy, měla by se v ní podle výzkumníků zaměřit na chování úředníků.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
„Jde především o to, aby si uvědomovali, že jsou tu v první řadě pro lidi. Někteří dotázaní si stěžovali na to, že úředníci sice při vyřizování nějaké jejich žádosti věděli, že se budou měnit předpisy, ale příchozí před tím nevarovali, a tím jim zkomplikovali život. Prostě nechtěli mít práci navíc,“ řekla Právu spolutvůrkyně výzkumu Martina Rašticová.
Neuspěly stavební úřady
V hodnocení státních institucí dopadli nejhůře pracovníci stavebních úřadů. U lidí pohořeli jak v oblasti hodnocení svých odborných znalostí, tak i ve způsobu jednání. Jeden z dotazovaných si například stěžoval na pracovníka stavebního úřadu z Prahy, který měl povolit stavbu vikýře u činžovního domu. Nešlo o žádnou složitou stavbu. Dům měl mít nově vikýř, který už měly činžáky v okolí. Přesto byl úředník neochotný a řízení protahoval.
Dotázaní označili za největší profíky, kteří své práci skutečně rozumí, pracovníky finančních úřadů. Ti získali dokonce 90 procent pozitivních hlasů. Na druhém místě skončili zaměstnanci katastrálních úřadů, na třetím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), na čtvrtém úředníci z radnic a nejhůře dopadli se 79 procenty pracovníci stavebních úřadů.
Dotazovaní také chválili
„V myslích lidí přežívá představa, že typický úředník je naštvaný a nepříjemný. Setkali jsme se ale i s pozitivními příklady. Lidé chválili pracovníky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) za milý přístup při řešení problémů,“ uvedla Rašticová.
Zdůraznila, že smysl mají na úřadech ankety, v nichž se zjišťuje spokojenost lidí s prací úředníků, knihy stížností a také příjemní recepční, kteří rychle pomohou příchozímu zorientovat se na úřadě.
Špatnou známku vystavilo státním úředníkům třináct procent lidí, kteří uvedli, že jim nepomohli nijak, a museli se proto obrátit na neziskové organizace nebo třeba na ombudsmanku.
„Počet podnětů, které dostává, sice každoročně stoupá, na druhé straně se ale nezvyšuje počet námi zjištěných pochybení úředníků. Z toho plyne, že lidé jsou k nim kritičtější a neváhají si u nás ověřit, zda práci odvedli správně. Je také nutné připustit, že se úřady snaží svoji činnost zlepšovat,“ řekla Právu mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.