Článek
I tentokrát se ke schválení zákona, který má umožnit ještě letos předčasné volby, hlásí dostatečná většina v obou komorách parlamentu. Argumenty politiků, že se situace opakuje, a tedy se použije stejné řešení, rozlítily bývalého ústavního soudce Vojtěcha Cepla. „My něco uděláme špatně, protiprávně a tím se to ujme, to je šílená, závratná nehoráznost,“ uvedl v ČT.
Šéf ústavněprávního výboru sněmovny Marek Benda (ODS) má ale jiný názor. „Mluvit v souvislosti s navrženým řešením o neústavnosti je blbina,“ řekl Právu. Na tom, že by se měl přijmout zvláštní ústavní zákon, nevidí nic neobvyklého či špatného ani ústavní odborník, Václav Pavlíček z pražské právnické fakulty.
„Ústava, na jejíž tvorbě se mimochodem Vojtěch Cepl podílel, zakotvila pravidlo, že např. pro vypsání referenda musí být přijat zvláštní ústavní zákon, a tedy takovou možnost ústava sama předpokládá,“ řekl Pavlíček včera Právu. Jak dodal, on sám není stoupencem takových zvláštních zákonů. Přivítal by, kdyby pravidlo, podle kterého skončí volební období předčasně, bylo do ústavy přijato trvale.
Prezident nemá klást podmínky
Podle Pavlíčka není šťastná ani ta část ústavy, podle které lze Sněmovnu rozpustit až po třech neúspěšných pokusech o sestavení vlády.
„Tím, že nejsou dány lhůty, se otevírá období dlouhé nejistoty. Designovaný premiér by měl mít limit, do kterého by musel přinést prezidentovi jména nových členů vlády. Prezident by pak neměl dávat podmínku 101 podpisů. To není v souladu s ústavou,“ doplnil Pavlíček.
V těchto kritických pohledech na ústavu se shodl i s Ceplem. I podle něj prezident žádné podmínky klást nesmí. A pokud poslanci chtějí nějak vylepšit ústavu, pak například tak, aby prezident měl 14 dní na jmenování premiéra. Podle Cepla by se při zachování těchto lhůt mohlo k rozpuštění Sněmovny dojít velice rychle i při vyčerpání povinných tří pokusů o sestavení vlády.
Není překvapením, že právě Cepl brojí proti navrženému řešení. Již před jedenácti lety, když se obdobný zákon použil pro řešení krize po tzv. sarajevském atentátu, proti němu nejhlasitěji protestovala ODA, k níž se Cepl v minulosti hlásil.
„Soc. dem. a komunisté, kteří zákon navrhli, se snaží účelově změnit ústavní pořádek, aby mohli převzít moc v této zemi. Jde o zločinný pokus a do budoucnosti dává strašlivý precedens,“ prohlašoval tehdy šéf klubu ODA Ivan Mašek. „Historie se, dámy a pánové, na vás dívá. Každý z vás, kdo bude hlasovat pro takovou účelovou změnu ústavy, je ústavní zločinec,“ zvolal Mašek. Tehdy se k němu přidal nynější lídr eurokandidátky proklausovské Strany svobodných občanů Jiří Payne, který zastupoval ve Sněmovně ODS. Nyní radí prezidentu Václavu Klausovi.
Především podle lidovců by ještě čistším řešením bylo přijetí návrhu z dílny Senátu, který již přes dva roky leží zaparkovaný ve Sněmovně. Ten by umožnil prezidentovi, aby se souhlasem 101 poslanců Sněmovnu rozpustil a vyhlásil předčasné volby.
Jak Právu řekl Benda, je možné návrh upravit i tak, že by návrh na rozpuštění Sněmovny musela schválit ústavní většina poslanců, tedy 120, a prezident by pak komoru rozpustit musel. Nebylo by tedy na jeho uvážení, zda by tak učinil.
