Článek
Oslavy výročí položení základního kamene obce, kterou za druhé světové války vyhladili nacističtí vojáci, se kromě Zemana zúčastnila britská velvyslankyně v ČR Jan Thompsonová a charge d'affaires americké ambasády Kelly Adamsová-Smithová. Všichni tři na shromáždění v centru Lidic převzali symbolické klíče od obce.
"Jsme zbabělci proto, že často otevíráme náruč islámským radikálům, často mluvíme o toleranci vůči nim, často mluvíme o přizpůsobení se jejich kultuře, byť je tato kultura neslučitelná s evropskou kulturou," prohlásil mimo jiné prezident.
Sobotní akce byla podle starostky Veroniky Kellerové poděkováním tehdejšímu československému a dnes českému lidu za vybudování nových Lidic nedaleko pietního území. "My jsme si uvědomili, že jsme nikdy - jako občané a ani naše babičky, maminky - nepoděkovali tenkrát československému a teď už českému lidu za vybudování obce," řekla Kellerová. Poukázala na to, že sbírka na nové Lidice vznikla v Británii a Americe. "Vybrali velkou částku, která byla předána prezidentu Edvardu Benešovi," připomněla.
Na snímku zleva Jana Hanzlíková a Marie Šupíková-Doležalová patřící mezi tzv. lidické děti, které nacisté odvlekli do Německa na převýchovu.
Symbolickou lidickou růži, která je ve znaku obce, na setkání převzal ruský velvyslanec Alexandr Zmejevkij za vztyčení prvního pomníčku na hrobě lidických mužů a osvobození lidických žen Rudou armádou na pochodu smrti. Kellerová připomněla, že prvním objektem postaveným v katastru zničené obce byl právě pomníček. "Stojí tam v nezměněné podobě doteď," dodala.
Lidice se staly jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přímo v Lidicích bylo zastřeleno 173 lidických mužů a chlapců, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí.
Ze zhruba 500 obyvatel Lidic, kteří masakr zažili, válku přežilo jen 160 lidí. V současnosti jsou podle Kellerové naživu dvě lidické ženy, shodou okolností sestry, a 12 lidických dětí. "Některé se narodily před a některé až po tragédii," uvedla starostka.
Obec s 96 domy nacisté vypálili a ohořelé obvodové zdi domů nechali odstřelit. O opětném vybudování Lidic rozhodla československá vláda hned po skončení války - 6. června 1945. V létě 1947 byl 300 metrů severozápadně od původních Lidic položen základní kámen nové obce a stavba prvních lidických domů začala v květnu 1948.