Článek
„Do první linie patříme, i když zdaleka ne tak jako zdravotníci. Ale v podstatě jsme celý podzim dělali práci za hygienu, trasujeme a pořád v tomto ohledu musíme jednat. Tento výrok se úplně nepovedl,“ řekla v pondělí Právu šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
„I teď učitelé komunikují s rodiči i o víkendu, když řeší, jestli jsou děti nakažené, nebo ne. Shánějí souhlas s testováním i v neděli večer po telefonu,“ dodala Schejbalová.
Učitele dvě procenta zklamala
Stanjurova slova nadzvedla i šéfa Asociace ředitelů ZŠ Luboše Zajíce.
„Proti tomu jsem se ohradil. Jsem přesvědčen, že v první linii jsou, protože první dopady, které se kvůli covidu objevovaly, byly vždy ve školách,“ řekl Zajíc Právu.
Učitelé se totiž museli hned zkraje pandemie například naučit dělat distanční výuku, za pochodu přepracovávali požadavky na vzdělání. A celkově měnili řadu postupů s vypětím sil i ve svém volném čase.
„Učitelé stále musí dělat spoustu věcí, které jim nepřináleží, ať už je to trasování, nebo různé organizace v případě výskytu nákazy a karantén. A jsou v nejbližším kontaktu s žáky, tak jsou ve stejném riziku jako zdravotníci,“ doplnil Zajíc.
Gazdík: Platy kantorů ušili koaliční šéfové. Beze mě
U ministra školství Petra Gazdíka (STAN) si stěžoval i předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček. „I když ta formulace byla od jeho kolegy z vlády, hovořil jsem o tom s panem ministrem Gazdíkem. Formulace nebyla šťastná, protože to není pravda. Učitelé určitě jsou v první linii, protože testujeme, jsme v dennodenním kontaktu s žáky,“ řekl Právu.
Podle něj si ale žádný z jeho pedagogických kolegů na nižší růst mezd nestěžoval. „Zatím nikdo nahlas nenadával, ale všichni jsou zklamaní, protože očekávali něco jiného, protože nařízení vlády Andreje Babiše (ANO) bylo v platnosti a nikdo jej měnit nechtěl,“ uvedl Zajíček.
„Učitelé to vnímají dost negativně. Určitě by to vnímali snáze, kdyby věděli, že může dojít k nějakým změnám. Pak z toho bylo zklamání,“ popsal Zajíc.
Oba připustili, že řada ředitelů už měla připravené mzdové výměry, které teď přepisují podle nových instrukcí, které obdrželi od ministerstva školství na konci minulého týdne.
Bonusy na platy kuchařek a školníků
Nařízení Babišovy vlády počítalo s navýšením tarifů o tři procenta, o další asi půl procenta se měla navýšit nenároková složka platu. Nyní je schváleno dvouprocentní navýšení tarifů a o zvýšení nadtarifní složky se bude ještě jednat. Jak řekl minulý týden Gazdík Právu, usilovat bude o navýšení o zhruba 0,4 procenta.
Tento objem mohou ředitelé použít na přilepšenou nepedagogickým pracovníkům, tedy kuchařkám, školníkům, hospodářkám či uklízečkám, kterým se tarif letos nezvyšuje vůbec. Podle Zajíčka bude kompenzace platů nepedagogů při šestiprocentním růstu inflace nutná. „Sehnat nepedagogy při těchto tabulkových platech je čím dál větší problém,“ poznamenal.
Je to výsměch, zní kvůli platům od hasičů, policistů i zdravotníků
Zdravotníkům se navýší platy o šest procent, což by mělo z větší míry pokrýt růst cen. Do první linie se řadí i hasiči a policisté, jimž se ale zvýší mzdy paušálně o 700 korun místo 1400 korun. Těm se změnila náplň práce, policisté musí dohlížet na dodržování opatření, hasiči zase třeba rozvážejí testy do škol a všichni musí dodržovat protiinfekční pravidla.
To ale musí i pedagogové, ovšem pandemie jim přinesla spoustu nové práce mimo pracovní dobu. Například měli s každým žákem a studentem vyjednávat o možnostech dálkové výuky a rodinných podmínkách, upravovat hodnocení, přípravu na zkoušky, zkrátka měnili formu i cíle výuky.
Nyní posilují individuální přístup, protože úroveň žáků a studentů i třeba v jedné třídě se roztříštila. Soustředí se na doučování, navíc kvůli karanténám mnozí vyučují hybridně, tedy část dětí prezenčně, část dálkově. Rovněž zajišťují logistiku kolem testování ve třídách.