Článek
Musel vás premiér Nečas dlouho přemlouvat, abyste vzal post ministra obrany?
To byste se měl spíš zeptat pana premiéra, ale ta nabídka přišla a já jsem si vyhodnotil, že bych chtěl pokračovat v práci, kterou jsem začal jako náčelník generálního štábu, aby se naplnily některé strategické materiály, které byly schváleny v roce 2011 a 2012. Takže pro mě to nebylo nic nového a nabídku pana premiéra jsem přijal.
V který moment přišla? Hned když musela odejít po osmi dnech Karolína Peake?
Ne, ne. Nabídka opravdu přišla minulý týden.
Nevadí vám, že je vláda tak neoblíbená?
Nebudu hodnotit oblíbenost nebo neoblíbenost vlády. To mi v žádném případě nepřísluší. Beru v potaz jenom odborné hledisko, tedy dát dohromady branné zákonodárství, udělat optimalizaci a restrukturalizaci resortu ministerstva obrany, vojenské i civilní části.
Jak se vám líbí politika vlády?
Samozřejmě to sleduju. Mohu mít na to různé názory, ale chci zdůraznit, že převážilo odborné hledisko, a u toho chci zůstat.
Jste pravičák, nebo levičák? Když jste se dal do politiky, tak musíte počítat s podobnými otázkami.
Dřív jsem na tyto otázky nereagoval, protože jako voják jsem jasně bezpartijní a bezpartijní samozřejmě zůstanu. Já jsem povahově zaměřen spíš tak, že umím mluvit se všemi partajemi, a znovu zdůrazňuji, že u mě převažuje odborné hledisko.
Šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg vás původně nechtěl, chtěl civilního odborníka. Nelíbilo se mu, že jste bývalý generál. Co říkáte na jeho argument, že ministerstvo obrany potřebuje civilní kontrolu?
Myslím, že to je správná věc. Civilní kontrola nad brannými složkami musí být. O tom já samozřejmě absolutně nepochybuji, ovšem na druhou stranu jde o odborné hledisko a k podobnému příkladu nemusíme chodit daleko.
Můj kolega, který se mnou seděl na aliančních jednáních v lavici jako náčelník generálního štábu italské armády, později předseda vojenského výboru NATO, v současné době sedí v italské vládě na pozici ministra obrany.
Nebudete se dívat na armádu příliš shovívavě? Přece jen jste jí pět let velel a s každým se tam znáte.
Myslím, že to může být i obráceně, vím, co je pod pokličkou, ale v žádném případě toho nechci zneužívat. Vždycky jsem ve svých funkcích, ať to bylo jako náčelník generálního štábu, nebo jako náměstek ministra obrany, na věc koukal trošku jinak. A věřím, že budu velice spravedlivý, ať to bude k civilní části, nebo k vojenské části.
Nebudete chtít v politice zůstat?
Nepředpokládám, že bych po skončení této etapy mého života vstoupil do aktivní politiky, ale pokud bude možnost, tak bych rád pracoval ve prospěch České republiky ve státní správě.
Karolína Peake vás odmítá a teď připomněla vaše angažmá v KSČ. Jak jste to bral?
Tyto výroky nebudu komentovat. Chci spíš hledat pozitivní cestu ke spolupráci s místopředsedkyní vlády, protože ona nejen rozjela poměrně ambiciózní program slučování agend a snižování náročnosti státní správy, ale v jejím portfoliu je i protikorupční agenda. Na obou dvou těchto projektech s ní budu chtít určitě na profesionální bázi samozřejmě spolupracovat.
Už jste uvedl, že jste vstoupil do KSČ jako vysokoškolák a že tam na vojenské škole vstupovali všichni. Co by se stalo, kdybyste nevstoupil?
Je to už poměrně daleká doba. Bylo to těžké období, se kterým jsem se vyrovnal. Chci ale zdůraznit – já jsem tady poctivě pracoval dvacet let pro demokratické zřízení a myslím si, že jsem dokázal i svojí prací, že jsem hoden dál plnit úkoly České republiky.
Ale to jste mi neodpověděl. Jaká byla tehdy na škole atmosféra? Museli jste tam všichni vstoupit?
Víceméně ano, protože to byla i v podstatě podmínka například při službě v některých druzích vojska.
Jak se vám jako vojákovi vstupovalo do komunistické strany, když jste tím pádem musel souhlasit se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa?
Já jsem do vojenské střední školy nastoupil v roce 1971, což už bylo po vstupu sovětských vojsk, a protože mi v té době bylo čtrnáct patnáct let, tak jsem to takto nevnímal.
Další člověk, se kterým jste přišel do konfliktu, je ministr financí Kalousek. Podle něj byste si nezasloužil být ani desátník, kdybyste se jako náčelník generálního štábu nedokázal postavit ve věci nákupu letadel CASA náměstku Bartákovi. Ministr se vám tehdy omluvil, ale jak to tedy bylo? Vy jste byl proti jejich nákupu a pak jste změnil názor?
Ono to tak nebylo. Já si stojím za svými vyjádřeními, která jsou k dispozici. Situace byla složitá, protože jsme potřebovali transportní letouny.
Ono to tak nebylo. Já si stojím za svými vyjádřeními, která jsou k dispozici. Situace byla složitá, protože jsme potřebovali transportní letouny. Věděli jsme, že nám končí životnost letounů An-26. Museli bychom dlouho čekat, protože bylo zjištěno, že dodávky letounů Spartan by přišly poměrně pozdě.
Ono to tak nebylo. Já si stojím za svými vyjádřeními, která jsou k dispozici. Situace byla složitá, protože jsme potřebovali transportní letouny. Věděli jsme, že nám končí životnost letounů An-26. Museli bychom dlouho čekat, protože bylo zjištěno, že dodávky letounů Spartan by přišly poměrně pozdě. Proto jsem za generální štáb souhlasil s nákupem čtyř letounů CASA s tím, že to není definitívní řešení a že je potřeba do budoucna ještě pořídit dva stroje s podstatně větším doletem a s větší kapacitou. A na tomto intenzivně pracujeme i v současné době.
Předpokládám, že i v materiálu perspektiv dopravního a vrtulníkového letectva tyto záležitosti budou uvedeny. Takže do budoucna se opravdu dva další letouny koupí.
Ale nejsou peníze.
Samozřejmě to je dlouhodobá záležitost, je to celý nový systém, který připravuje náčelník generálního štábu, týká se to vrtulníků i dopravního letectva. Zatím máme studii. V žádném případě se tam neorientujeme na žádné typy nebo modely.
Chcete přejít na vrtulníky jiné než ruské?
Nechci tyto záležitosti komentovat, protože materiál je ve stadiu dokončování a teprve se bude probírat na vedení ministerstva.
Jak to vypadá se systémem ochrany strojů CASA, který se nepodařilo řádně zprovoznit?
Letouny CASA plní standardní přepravní úkoly podle svých takticko-technických parametrů, ať je to na převoz materiálů, nebo převoz osob, včetně ústavních činitelů a dalších.
Co se týká pasivní ochrany, domluvili jsme se, že budeme intenzivně spolupracovat se španělským dodavatelem, že dáme dohromady naše odborníky plus odborníky výrobního závodu, aby problémy vyřešili. Je to otázka vyladit software na jednotlivé typy ochrany. Předpokládám, že bychom to mohli do podzimních měsíců dát dohromady.
Je úsměvné, že to trvá několik let.
Je to pravda, ale je to systém nové generace. Nemůžeme ho srovnávat s tím, co mají Španělé nebo Poláci. Toto je absolutně úplně nová věc.
Celý rozhovor s ministrem obrany Vlastimilem Pickem si přečtete ve čtvrtečním vydání deníku Právo.