Článek
EU za jinými zeměmi zaostává, co se týče proočkovanosti. Čím to je?
Vždycky když jsme srovnáváni například s Británií a Izraelem, tak uvádím celková čísla dodávek vakcín do členských států. Ta jsou momentálně 108 milionů dávek, z toho 82 milionů už bylo aplikováno. Nominálně je to daleko méně, než bylo proočkováno v Británii a v Izraeli, ale máme nutnou zásobu pro 450 milionů lidí.
Najeli jsme teď na princip méně důvěry, více kontroly vůči dodavatelům
Může se zdát, že zaostáváme, ale tlačíme před sebou velkou poptávku, kterou se snažíme pokrýt tak, abychom splnili cíl, a to je sedmdesát procent proočkované dospělé populace do léta. S každým měsícem se dávky vakcín zdvojnásobují, tak si myslím, že je to reálné.
Myslíte tedy, že i ČR tento cíl zvládne, aniž by muselo využít i vakcíny mimo EU?
Musí být splněny některé podmínky. Je to jednak dostatečná výrobní kapacita, která bude stíhat dodávky do členských států, a národní očkovací strategie, které budou naplněny tím, že se proočkuje dostatečný počet lidí.
AstraZeneca v Evropské unii: co země, to jiná pravidla
Ptáte-li se na to, jestli to zvládneme bez dalších vakcín, tak soudě podle dneška by se to dalo zvládnout čtyřmi vakcínami, které jsou Evropskou lékovou agenturou (EMA) schváleny (Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson – pozn. aut.).
EMA už od února prověřuje vakcíny Novavax a CureVac, a pokud úspěšně projdou schvalovacím procesem, bude evropské portfolio obohaceno i o tyto dvě vakcíny. Čím víc bude schválených vakcín na evropském trhu, tím lépe.
Některé členské země EMA kritizovaly, že je při schvalování pomalá a nepružná, přičemž potřebujeme očkovat především rychle.
Požadavek na rychlost se někdy tluče s požadavkem na bezpečnost, a v Evropě jsme řekli, že přes bezpečnost nejede vlak a že politické a ekonomické tlaky nesmí převládnout nad politickým názorem. To by byl hazard.
Dá se říct, že EMA vypadá, že má dlouhé procedury, ale ona nezkoumá jen vakcínu jako takovou, a podle očitých svědků je to opravdu náklaďák dokumentace – ale musí prověřit i všechna výrobní místa. Vakcína musí být bezpečná až do posledního doteku, do posledního naplnění do nádobky. A to samozřejmě vydá nějaký čas.
Zvyšte u lidí důvěru v AstraZenecu, vyzývá státy Brusel
Nejdelší dobu trvalo schvalování vakcíny AstraZeneca, které probíhalo přes tři měsíce, a bylo to způsobené i tím, že firma v té době hlásila problémy, které se musely prověřovat. Nejkratší doba byla sedm týdnů v případě vakcíny od firmy Moderna.
AstraZeneca má ale problémy i nyní, země hlásí podezření na vážné vedlejší účinky. I EMA nyní připustila, že vakcína může způsobovat krevní sraženiny.
Poslední vyjádření EMA bylo, že výhody a prospěch převládají nad určitou mírou nejistoty. Nějaké riziko je tam vždycky, ale údajně se jedná o deset případů z deseti milionů. Optimisté říkají, že to, že se tyto případy nahlašují a odhalují, je důkazem, že to v Evropě funguje a nic se nezametá pod koberec. Sleduje se to opravdu velmi přísně.
AstraZeneca nám ale udělala velké vrásky na čele kvůli nedostatku dodávek. Najeli jsme teď na princip méně důvěry, více kontroly vůči dodavatelům. Díky tomu například došlo k zásahu v Itálii, kde italské orgány zasáhly na podnět komise. Dodávky by měly být plynulejší. Ale ztráta důvěry a velká nervozita kolem AstraZenecy se týká dvou věcí, jednak zdravotnických rizik a jednak kapacit.
Právě zpožďování dodávek je ale jeden z hlavních důvodů, proč některé členské státy EU jednají například s Ruskem a Čínou o neschválených vakcínách. V Česku je to velké téma, ale například o Sputniku V jedná i Bavorsko a další země.
To je samozřejmě plně v kompetenci členských států. My jsme umožnili centrální nákup, ale nevážeme státy k tomu, aby nemohly jednat s dalšími výrobci. Pokud je schválí pro použití na svém území, tedy pokud by takovou vakcínu například registroval v ČR Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), pak by to bylo na zodpovědnosti státu.
Dodali nám jiný Sputnik V, vakcíny spojuje pouze název, uvedl slovenský lékový úřad
Je třeba si uvědomit míru odpovědnosti, kterou řada členských zemí nechce podstoupit, a pak se spoléhají na dodávky vakcín krytých schválením EMA. Co mně na Sputniku V vadí, je dávka dezinformací a mýtů o tom, že je to jediná super vakcína, která má spasit Evropu. Když se ale podíváme na čísla a vidíme, že ve druhém čtvrtletí bychom měli dodat 360 milionů dávek a Sputnik ještě ani není schválen, tak co se týče krátkodobého přínosu, tedy abychom do léta proočkovali 70 procent lidí, tam nám Sputnik pravděpodobně nepomůže.
Vadí mi i disproporce v informování o tom, co se děje na poli očkování. Devadesát procent zpráv v médiích je o Sputniku. Už se nepíše o tom, že EU dodala do členských států 60 milionů vakcín.
Hovoříte o mýtech, ale na druhé straně i odpůrci sputniku používají spíše geopolitické a ideologické argumenty než čistě medicínské.
Ano, ale ani Evropská komise, ani já, která ji reprezentuji, tuto argumentaci nepoužíváme. Slyšíme a čteme stanoviska odborníků, že tato vakcína je kvalitní, ale zároveň také vnímáme různá varování, že je potřeba se podívat i na to, jak se vyrábí. A tady se musíme na EMA spolehnout, a proto bude ještě nějakou dobu trvat, než Sputnik V bude schválen pro celoevropský trh, pokud bude schválen.
Tvrzení Ruska o Sputniku je zavádějící, ohradil se slovenský SÚKL
Ideologii do toho nedáváme, jen říkám, že se ke Sputniku upíná pozornost a zapomíná se na to, že to vypadá, že ve druhém čtvrtletí bychom měli dodávky stabilizovat na 360 milionů, což by mělo stačit i České republice.
Klíčový argument nejen pro Sputnik V, ale i například pro čínské neregistrované vakcíny, je nedostatek vakcín v ČR a v EU. V Praze se nyní otevřelo velkokapacitní očkovací centrum, ale místo od dubna bude moci fungovat až od května, protože vakcíny nejsou.
To je otázka na to, jakým způsobem ČR vakcíny objednala. Já si nad tím nemyju ruce. Vidím problémy, které jsou dány nedostatkem výrobních kapacit, ale i problémy s dodavateli. A to právě teď EK řeší dnes a denně, abychom měli jistotu, že žádná ze složek řetězce neselže. Je za tím obrovská práce.
Selhání Evropy vidím tam, že pandemie nás zastihla nepřipravené. Když to srovnám s USA, kde existuje státní agentura BARDA (Biomedical Advanced Research and Development Authority – pozn. aut.), tak tento úřad podporuje výzkum a vývoj, ale také pomáhá překlenout dobu schvalování přes lékový úřad v USA, mobilizoval výrobní kapacity, aby výroba nevázla.
Evropská unie hází přes palubu vakcíny AstraZeneca a Johnson & Johnson
Tohle nám v Evropě zásadně chybí. Dám vám příklad: vakcína Johnson & Johnson je skvělá věc, jednodávková vakcína, na kterou všichni čekáme. Ale měli jsme zádrhel, že plnění a dokončování vakcíny se mělo dít mimo území Spojených států, které ale zakázaly vývoz.
Jak se to dá řešit?
Je mravenčí práce neustále zjišťovat, kdo by takový úkol, v tomto případě plnění a dokončování, rychle splnil, samozřejmě za přísných bezpečnostních podmínek. Našli jsme takové kapacity v Barceloně, další se připravují v Německu, Francii a Itálii.
Pokud se nám to podaří, tak ve druhém čtvrtletí se 55 milionů vakcíny Johnson & Johnson dostane do členských států, a ve třetím čtvrtletí 125 milionů. Nesedíme na kontraktech a nečekáme, že se budou automaticky plnit, když vidíme, že dodávky váznou.