Jourová: Nejvyšší daň by byla pro tisk likvidační. To neudělalo ani Maďarsko

„Když necháme umřít noviny, spousta lidí nebude mít alternativu si přečíst něco, co nebude takový digitální fastfood,“ řekla v ČT Jourová. Tištěná média do informačního prostoru podle ní patří a plní obrovskou roli, zvlášť v „době permanentního dezinformačního úpadku“, doplnila česká eurokomisařka.

„Může to být likvidační zejména pro regionální a místní noviny, trend je spíš jim ulevovat,“ uvedla Jourová s tím, že nová základní sazba pro noviny dostává Česko „na špici evropského žebříčku“. Tištěné tituly mají podle ní už problém přežít po velkém přesunu inzerce do digitálního prostoru.

Jourová v rozhovoru pro Deník N řekla: „Je to další rána pro ekonomickou kondici médií a tištěných médií obzvlášť.“

„My jako Evropská komise jsme vyzvali členské státy, aby v případě tištěných médií šly na nejnižší možné zdanění, a to i na nulové sazby. Ve státech, kde byla politická vůle, se tak stalo, konkrétně právě ve Francii a Německu,“ podotkla Jourová.

Krok české vlády je podle ní „v naprostém rozporu s tím, co dělají unijní státy, které si uvědomují, že potřebujeme nezávislá, seriózní média včetně těch tištěných, je to další rána pro ekonomickou kondici médií a tištěných médií obzvlášť“.

Dodala, že daňové zvýšení „zasáhne celý sektor“, nejen média, která vlastní přes svěřenské fondy šéf ANO Andrej Babiš.

„Zvyšování daňové zátěže vede k jejich likvidaci. K takovým krokům nepřikročily ani země jako Polsko nebo Maďarsko,“ řekla Jourová.

Unie vydavatelů označila ve čtvrtek vládou navržené zvýšení sazby DPH u denního tisku za ohrožení novinového trhu v Česku. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli v ČT ale tvrdil, že vyšší DPH u denního tisku nezpůsobí zastavování vydávání novin.

„Moc nevěřím, že by někdo zastavil vydávání tištěných novin. Navíc lidé se dostanou k informacím prostřednictvím internetových zdrojů, veřejnoprávní média jsou dostupná volně, nehrozí žádná katastrofa,“ uvedl Fiala v ČT.

Noviny se podle vládního úsporného balíčku přesunují do základní sazby, přestože časopisy zůstanou ve snížené, která je 12 procent. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to zdůvodnil snahou daňově zvýhodnit vědecké časopisy. V daňovém řádu je přitom nelze odlišit od ostatních, například lifestylových nebo bulvárních.

V případě časopisů existují vědecké, literární či kulturní tituly, zopakoval Fiala argumentaci ministra financí.